„Pro Alexeje Peškova, jak se skutečně Maxim Gorkij jmenoval, v posledních čtrnácti dnech jeho života tiskli speciální číslo Pravdy a Izvěstiji, protože v opravdových vydáních se denně psalo o Gorkého zdravotním stavu. V jeho výtiscích se zprávy nevyskytovaly. Ale snad by bylo bývalo lepší, kdyby byl dostal normální vydání, alespoň by se byl pobavil.“
Nejčastější nářky, které slyším, zní: Evropská unie je pomalá, české vládě všechno dlouho trvá. Otázka, na kterou se pokusím odpovědět, zní: Co to zpomalení způsobuje?
Je tomu skoro přesně deset let, kdy obviněný a zadržený poslanec David Rath hovořil ve Sněmovně. Tehdy řekl, že jeho trestní stíhání je připravená politická pomsta, směřující k odstranění tvrdého kritika. Stojí prý za ní chobotnice ministra vnitra Jana Kubice. Jeho projev tehdy trval 45 minut a byl pronesen za dozoru tří ozbrojených členů policejní eskorty, protože byl již ve vazbě a odmítl se vzdát poslaneckého mandátu. Ve vazbě se ocitl kvůli přijetí sedmimilionového úplatku, s kterým byl zadržen. Obdržel ho za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku. Proslov zakončil větou: Pokud odsouhlasíte mé stíhání, uděláte z toho politický proces a ze mě politického vězně.
Demonstraci proti vládě svolala sama vláda. I tak by se dala komentovat neschopnost vlády vést dialog s co nejširším počtem občanů v době kulminujících krizí. Marketing rozhovor nenahradí, protože jen ten může vrátit slovům původní smysl. Proto by měla vláda využít všech svých prostředků k tomu, aby ovlivňovala, motivovala, přesvědčovala a dokazovala svou autoritu.
Pravdu o speciální operaci proti Ukrajině, která údajně začala kvůli denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny odhalil veřejně na videu ruský žoldák Igor Mangušev. Jeho příspěvek se šíří po internetu. Okupant drží v ruce lebku a tvrdí: „Rusko je ve válce s ukrajinskou myšlenkou, proto všichni Ukrajinci musí být zabiti. Kdybychom byli ve válce jen s lidmi, mohli bychom s nimi uzavřít mír, ale my jsme ve válce s myšlenkou, takže všechny nositele myšlenky musíme zabít jako toho člověka, jehož lebku držím v ruce. Musíme Ukrajinu deukrajinizovat.“
O souboji dvou vůlí hovoří někdy sociologové, když popisují spory v demokratických zemích o pravomoci prezidentů. U nás je situace složitější, protože dle ústavy prezident není z výkonu své funkce odpovědný a jeho zásadní rozhodnutí podle Článku 62 naší ústavy vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jim pověřené osoby.