Ve Sněmovně čeká na schválení zákon, který má jasně oddělit politickou a ekonomickou moc od médií. Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu pirátů, řekl: „Politici, kteří vlastní mediální domy, pokřivují svobodnou soutěž,“ A jsou-li k tomu podnikateli, kteří mají miliardové dluhy, tedy závazky vůči jiným korporacím a zájem o výdělek vlastních firem, nemohou nikdy svobodně řídit stát. Jsou příliš určeni druhými a svými zájmy, nemohou být dobrými služebníky státu.
Opakuji znova: Politika Andreje Babiše nezajímá, a to je hlavní důvod proč již třikrát ve volbách prohrál a naposled bezmála o milion hlasů: lidem to došlo. Lze to ukázat na několika příkladech.
Jak známo, krom rozvažování, kterým disponují zvířata, člověk se vyznačuje i rozumem, který mu dává možnost abstrakce, tedy umožňuje mu přehled, nadhled i analyzovat situace.
Francouzský politolog Jacques Rupnik vydal nedávno knihu s názvem Střední Evropa, pták s očima vzadu. Připomněl nám chybu, kterou jsme mohli pozorovat u nás i při nedávných prezidentských volbách. V mnoha mediálních duelech se moderátoři často zabývali komunistickou minulostí obou hlavních kandidátů, místo aby kladli důraz na chování po roce 1989. Jejich činy v této periodě byly pro naši budoucnost důležitější. A stejnou chybu jsme udělali i po druhé světové válce: bedlivě jsme zkoumali chování lidí za války a jejich míru možné kolaborace, zatímco hlavní ohrožení přicházelo z Východu.
Spisovatel musí čtenáře zaujmout a činí tak buď překvapivým příběhem, precizní konstrukcí, originálním jazykem nebo tím, že ztratí nad svým psaním kontrolu a snaží se zachytit či spíše dohonit příběhy svého mozku.
„Na lhaní občanům, každý politik doplatí, to jsem si uvědomil až v exilu, když jsme rozebírali události kolem srpna 1968,“ řekl mi kdysi v Římě Jiří Pelikán. V rozhovoru s novinářem Antoniem Cariotim z listu Corriere della Sera z roku 1998, dodal: „Kdyby Dubček v roce 1968 chtěl zvrátit situaci, musel by ostatním funkcionářům velmi otevřeně vylíčit závažnost sovětských hrozeb. Dokonce i členové politbyra komunistické strany, neměli potuchy o průběhu schůzí s ostatními zeměmi sovětského bloku.“
Hned po útoku na Ukrajinu, 24.února 2022, podporovalo Putinovo rozhodnutí zahájit tzv. speciální operaci proti Ukrajině 68 procent dotázaných občanů Ruska. 53 procent bylo přesvědčeno, že tento zásah bude úspěšný. Ti, co předpokládali vítězství, měli informace pouze ze státní televize. Třetina ve vítězství nevěřila.