Od zdárného přečkání jarní, nejen zdravotní, ale i ekonomické krize. Přes schválení Unijního protikrizového fondu a rozpočtu. Po, snad efektivní, budoucí vynaložení těchto peněz v rámci České republiky. Až k slabinám v našich současných (nejen) zdravotních opatřeních.
I přes všechny problémy by možná (podstatně vylepšený) návrh na přípravu stavby jaderného bloku v Dukovanech dával smysl, pokud by neexistovaly jasné, reálné alternativy.
TOP09 se postavila proti vládnímu plánu na stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Proč si myslím, že to je správný (i když zjevně menšinový) postoj?
Další roky ukáží, zda se Unie úterním rozhodnutím posunula někam dál, třeba k „těsnějšímu, ale méně dokonalému“ společenství. Nebo, a to by znělo lépe, to bylo potvrzení, že „Evropané budou řešit velké věci společně“. Může to ale býti i jinak. Opominout totiž nelze ani další, menší věci, které se během pár dní v Bruselu odehrály. A s těmi se bude muset Unie také umět vyrovnat. O některých, z mého pohledu podstatných, jsou další řádky:
Je docela možné, že řada lidí si během probíhající krize připoměla, že existuje něco jako je „stát“. A že to není jen protivná přebujelá mašinerie, která jednomu komplikuje život, ale že to je „věc“, jejíž smysluplná rozhodnutí mohou život hodně zlepšit (či pomoci ho méně zhoršit), a která může, v případě nouze, hodně pomoci.
Téma lepšího výběru daní (jako alternativa jejich zvyšování či nesnižování), které Andrej Babiš do politiky přinesl, bylo správnou věcí ve správnou dobu. Minimálně od přelomu století čelí státní pokladny velkým problémům s obcházením daní, přesměrováváním zdanitelných zisků či dokonce s jejich krácením (které je nelegální, leč často netrestané).
Horká fáze přijetí eura trvá zhruba dva a půl roku. Během ní musí země ukázat "stabilitu" své měny v rámci "polofixního" režimu ERM II. Pokud také zároveň splňuje "maastrichtská kritéria," může se země stát dalším členem eurozóny.
Dnes už nejde jen o rozhodnutí o zvýšení schodku na 500 miliard, jsme totiž v situaci, kdy vláda zjevně tápe v tom, jakými programy krizí zasaženou ekonomiku podpořit. Signálů o tom, že ti, co rozhodují o našich společných penězích, se chovají tak trochu jako na flámu (kdy to, co bude ráno, nehraje roli), je totiž mnohem více.
Takže, vláda se dobrala k tomu, jak pomoci firmě zle postižené krizí, a s vlastníkem blízkým panu premiérovi (zvažte, co hraje větší roli), tedy čínsko-česko-holandské letecké společnosti Smartwings. Upravila probíhající program COVID plus, ze kterého by firma až dvoumiliardový úvěr mohla dostat, a tím si možná místopředseda vlády, pan Havlíček myslí, že problém vyřešil. Já si myslím, že nikoliv.
Měsíční zpráva o plnění státního rozpočtu je mým častým čtením. Z přiložených čísel lze během pár minut vyčíst, jak stát pečuje o peníze, které mu dle platných zákonů svěřujeme. Dnes je to čtení o to zajímavější, protože ekonomika (a samozřejmě my s ní) prožívá věci netušené.