Když si kluci plní sny
Nechtěl jsem být ani popelář, ani kosmonaut.
Vzpomínám si, že jsem v první třídě snil o kariéře fotbalisty nebo hokejisty, a v jakési „slohové práci“ jsem už v šesti letech dospěl k závěru, že až zestárnu, bude ze mě nakonec fotbalový nebo hokejový trenér.
„Ku*víte mi byznys, de*ilové!“
Před chvílí šel dole po ulici chlápek (plus mínus čtyřicet) a tohle řval… a pak pokračoval už jen neartikulovaným výronem vzteku, který nedokážu zapsat.
Slyšel jsem to velice dobře, a nejhorší je, že jsem tomu dokonce dobře rozuměl.
Na jaře mně vláda tím, co dělala, připravila o statisíce, teď to můžou být milióny, nemluvě o tom, že nová kniha Evžena Bočka je zdroj příjmů, který živí po zbytek času celé mé nakladatelství.
Ježíš mezi kandidáty chybí; už zase…
Jsou před námi další volby; ty nejzbytečnější ze všech.
O krajích nikdo neví, k čemu vlastně slouží. O Senátu naopak spousta lidí ví, že není vůbec k ničemu.
Jak to bylo s Milanem Kunderou
Spisovatel Milan Kundera je už zase předmětem vášnivých diskusí.
Knihu Jan Nováka jsem koupil ženě, která si ji přála, takže mi stačí po ní doma sáhnout, když se rozhodnu, že si ji chci přečíst.
Možná to opravdu udělám, protože Kundera je můj oblíbený autor... a já si o spisovatelích čtu rád. A říkám-li oblíbený autor, znamená to, že jsem přečetl všechny jeho knihy. Moje knihovna obnáší přesně třicet položek se jménem tohoto autora. A o Kunderovi jsem se bavil s řadou lidí, kteří ho znali osobně a byli už po smrti, když se pustil Jan Novák do práce, nebo s ním z různých důvodů nemluvili.
Strhávání soch a hanobení pomníků
Ničení, znesvěcování a odstraňování cizích obrazů a symbolů se v úzkém smyslu neoznačuje jako ikonoklasmus, ale jako kulturní barbarství či vandalismus. Bývá typické pro každou politickou moc, která se ujala moci násilím či silou. (Wikipedie)
Dokumentační centrum holokaustu na Moravě
V úterý 12. května v 8.42 schválilo zastupitelstvo města Brna Memorandum o spolupráci s Nadačním fondem na projektu výše zmíněném.
Pro bylo 53 přítomných zastupitelů, žádný se nezdržel, nikdo nebyl proti.
Naše magické schopnosti
Přemýšlím, jak to říct a neurazit.
Vidím na sociálních sítích, ve své bublině, tolik skvělých, zajímavých lidí s potenciálem, kteří se urputně zabývají figurami tak irelevantními, jako je předseda vlády nebo prezident, o dalších kašpárcích nemluvě. Žádný z těch papalášů netvoří tuhle zemi víc než oni. A když vidím, jak mrhají svým časem, talentem a energií v hrách, do nichž je vtahují mediální slouhové, nejsem úplně happy.
Krize knižního trhu více zevnitř
V neděli 5. dubna jsem poslal všem poslancům Parlamentu ČR dopis, v němž jsem je požádal, aby podpořili rychlé otevření knihkupectví. O své aktivitě jsem zpravil také předsedu vlády, ministra kultury a ovšem novináře. Vzbudilo to jistou pozornost… a ministr kultury přišel, mimo jiné, s překvapivou zprávu, že řada knihkupců otevřít nechce. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl podívat na věc více zblízka a následně si zodpovědět pár otázek.
O autorovi
Spisovatel a majitel nakladatelství Druhé město. Za román Básník o Ivanu Blatném získal cenu Magnesia Litera a vyhrál v anketě Kniha roku Lidových novin.
Foto: David Konečný.
Senioři jsou lidé, ne čísla, ne sumy (už 15 944 z nás zemřelo s covidem)
Žijeme ve státě, který nám umírá před očima. Tentokrát bohužel doslovně
Vakcína měla zachránit svět, změnila se ale v pramen zlé krve
Česko se dělí na „elity“ a plebs. Názorně to ukázal kmotrův mejdan v Teplicích
Klaus nabízí Instruktáž českého dezinformátora. Volně dostupné na DVTV (tutorial)
