Je společenský aktivismus doceněn?
Projevem svobodné společnosti jsou také různé podoby aktivismu. Jejich škála přitom může být poměrně pestrá.
Jako aktivistu chápu někoho, kdo se snaží prosazovat své ideje a hodnoty ve společenské debatě a aktivně za ně vystupovat. V tomto ohledu bych si ale dovolil rozlišit dvě formy aktivismu: aktivisty dobrovolníky a aktivisty profesionály.
Aktivista dobrovolník hájí své přesvědčení především ve volném čase, odměnou je mu jen pocit z toho, že hájil správnou věc. Tato forma aktivismu spojená se snahou o spravedlivější společnost často může narážet na negativní reakce společnosti a okolí si snadno může tuto formu aktivismu podřadit do kolonky „neomarxista“ či „sluníčkář“.
Existují pak různé podoby profesionálního aktivismu. Já bych se zastavil u jedné z nich, která bývá někdy možná neoprávněně přehlížena. Aktivisté, kteří hledají „společenské dobro“ se nenacházejí zdaleka jen v neziskových organizací a různých spolcích. Experti pracující v developerských, realitních nebo finančních institucích a firmách své know-how také ve veřejné debatě poměrně často nezištně sdílí. Jejich doporučení pak může například směřovat k oslabení zásahů státu nebo posílení veřejných investic do infrastruktury, kterou vyžadují developerské projekty. Díky této formě aktivismu tak starost o věci veřejné není ponechána jen v rukou často nepraktických aktivistů bojujících za mnohdy poměrně mlhavé cíle.
Jako aktivistu chápu někoho, kdo se snaží prosazovat své ideje a hodnoty ve společenské debatě a aktivně za ně vystupovat. V tomto ohledu bych si ale dovolil rozlišit dvě formy aktivismu: aktivisty dobrovolníky a aktivisty profesionály.
Aktivista dobrovolník hájí své přesvědčení především ve volném čase, odměnou je mu jen pocit z toho, že hájil správnou věc. Tato forma aktivismu spojená se snahou o spravedlivější společnost často může narážet na negativní reakce společnosti a okolí si snadno může tuto formu aktivismu podřadit do kolonky „neomarxista“ či „sluníčkář“.
Existují pak různé podoby profesionálního aktivismu. Já bych se zastavil u jedné z nich, která bývá někdy možná neoprávněně přehlížena. Aktivisté, kteří hledají „společenské dobro“ se nenacházejí zdaleka jen v neziskových organizací a různých spolcích. Experti pracující v developerských, realitních nebo finančních institucích a firmách své know-how také ve veřejné debatě poměrně často nezištně sdílí. Jejich doporučení pak může například směřovat k oslabení zásahů státu nebo posílení veřejných investic do infrastruktury, kterou vyžadují developerské projekty. Díky této formě aktivismu tak starost o věci veřejné není ponechána jen v rukou často nepraktických aktivistů bojujících za mnohdy poměrně mlhavé cíle.