Máme dnes soudruhy kapitalismu?
Ideologové komunismu hovořili o vedoucí úloze dělnické třídy, mají dnes své následovníky?
Myslím, že i dnes najdeme výroky následující tuto tradici ideologického (a bezobsažného) myšlení. Například pokud chápeme jako dosahování největšího dobra snahu vydělat co nejvíce peněz, nebo snahu o spravedlivější zdanění označujeme jako závist. Zájmy nejbohatších vrstev jistě lépe než nadšení ideologů kapitalismu obhájí objem finančních prostředků, nicméně i ta ideologie může někdy dobře posloužit. Třeba pokud by se mohly prosadit změny daňové politiky či jiné reformy, které by nebyly výhodné pro ekonomické elity.
Třídní nepřítel dnes pak není buržoa, ale spíše „neomarxista“, který přichází s různými revolučními požadavky, jako je zvýšení bezpečnosti v dopravě nebo zpřísnění postihů za násilí v intimních vztazích. Chceme-li se nicméně opravdu inspirovat marxismem, není žádoucí zaměňovat zájmy partikulární skupiny za zájmy celku. Ať už se jedná o domnělé zájmy dělnické třídy nebo zájmy procenta nejbohatších. A chceme-li zůstat věrni hodnotám demokracie, společný zájem je něco, co je ve společnosti neustále znovu vyjednáváno (a redefinováno) a to je vlastně i důvod, proč tu dnes máme „soudruhy kapitalismu“.
Myslím, že i dnes najdeme výroky následující tuto tradici ideologického (a bezobsažného) myšlení. Například pokud chápeme jako dosahování největšího dobra snahu vydělat co nejvíce peněz, nebo snahu o spravedlivější zdanění označujeme jako závist. Zájmy nejbohatších vrstev jistě lépe než nadšení ideologů kapitalismu obhájí objem finančních prostředků, nicméně i ta ideologie může někdy dobře posloužit. Třeba pokud by se mohly prosadit změny daňové politiky či jiné reformy, které by nebyly výhodné pro ekonomické elity.
Třídní nepřítel dnes pak není buržoa, ale spíše „neomarxista“, který přichází s různými revolučními požadavky, jako je zvýšení bezpečnosti v dopravě nebo zpřísnění postihů za násilí v intimních vztazích. Chceme-li se nicméně opravdu inspirovat marxismem, není žádoucí zaměňovat zájmy partikulární skupiny za zájmy celku. Ať už se jedná o domnělé zájmy dělnické třídy nebo zájmy procenta nejbohatších. A chceme-li zůstat věrni hodnotám demokracie, společný zájem je něco, co je ve společnosti neustále znovu vyjednáváno (a redefinováno) a to je vlastně i důvod, proč tu dnes máme „soudruhy kapitalismu“.