Chtějí občané škrty? Nebo spíše progresivní zdanění?
Ministr školství Mikuláš Bek odůvodnil v rozhovoru nutnost úspornějšího rozpočtu ve školství tím, že občané si nepřejí vyšší daně, a bez toho zvýšit platy učitelů není možné. Jistě dobře zformulovaný argument a zdá se, že o problému s komunikací a vysvětlováním kroků vlády v tomto případě nemůže být řeč. Argument je možno jistě použít i pro jiné oblasti (úspory), je však pravdivý?
Jistě, nikdo si asi nepřeje, aby se mu zvýšily odvody placené státu. Také asi málokdo v naši zemi zastává názor, že jsou u nás nízké odvody (nejen daně, též platby pojištění) zaměstnanců řekněme s průměrnou mzdou. A jít cestou plošného navýšení, jako v případě zavedení platby nemocenského pojištění zaměstnanci, jež začne platit příští rok, opravdu smysl příliš nedává a obtížně by tento krok získal podporu občanů. Dále by posiloval snižování životní úrovně obyvatel.
Jenže nemá obdobné důsledky škrtání veřejných výdajů? Dopady na životní úroveň a každodenní život lidí. Možná pro někoho nepodstatný příklad, zvlášť pokud nevyužívá hromadnou dopravu, ale například prodloužení intervalů hromadné dopravy ve městě znamená méně spojů, delší dobu čekání na spoje, které jezdí častěji přeplněné. Jaká je tedy cesta?
Experti často hovoří o tom, že bylo chybou zrušení superhrubé mzdy, a vedle pandemie COVIDu je pak asi hlavním viníkem současné špatné kondice veřejných financí. Jenže znovuzavedení předchozího zdanění by drtivá většina zaměstnanců na svých výplatních páskách pocítila. Vedle toho ale byl experty připraven návrh progresivního zdanění, který by znamenal navýšení příjmů státního rozpočtu. Progresivní zdanění má přitom podporu většiny veřejnosti. Je zavedeno ve vyspělých ekonomikách, v EU chybí jen v některých postkomunistických zemích. Vyšší daňové pásmo kompenzované zastropováním odvodů na sociálním pojištění nastavené v naši zemi pak představuje progresivní zdanění jen na papíře.
Návrhy v této oblasti připravoval též STAN (za tuto stranu je nominován ministr školství Mikuláš Bek), o možnosti progresivního zdanění hovořili ve vládní koalici i lidovci. Změna nastavení daní je důležitým tématem pro ČSSD, tato opoziční strana ale není zastoupena v Poslanecké sněmovně. Témat ke změně nastavení daní je přitom více, než jen oblast progresivního zdanění příjmů. Analýza zahraničních expertů například vidí jako možný důležitý přínos pro veřejné rozpočty (kdy obdobné problémy jako u nás, tedy deficit veřejných financí, řeší pochopitelně další země) vedle efektivnějšího zdanění korporací i efektivnější zdanění miliardářů.
Nebyla by přesnější odpověď, proč na něco není možné najít prostředky ve státním rozpočtu spíše: příjmy státního rozpočtu, které by odpovídaly současným potřebám společnosti, by bylo možno zajistit jen změnou daňové politiky. A k tomu není politická vůle.
Jistě, nikdo si asi nepřeje, aby se mu zvýšily odvody placené státu. Také asi málokdo v naši zemi zastává názor, že jsou u nás nízké odvody (nejen daně, též platby pojištění) zaměstnanců řekněme s průměrnou mzdou. A jít cestou plošného navýšení, jako v případě zavedení platby nemocenského pojištění zaměstnanci, jež začne platit příští rok, opravdu smysl příliš nedává a obtížně by tento krok získal podporu občanů. Dále by posiloval snižování životní úrovně obyvatel.
Jenže nemá obdobné důsledky škrtání veřejných výdajů? Dopady na životní úroveň a každodenní život lidí. Možná pro někoho nepodstatný příklad, zvlášť pokud nevyužívá hromadnou dopravu, ale například prodloužení intervalů hromadné dopravy ve městě znamená méně spojů, delší dobu čekání na spoje, které jezdí častěji přeplněné. Jaká je tedy cesta?
Experti často hovoří o tom, že bylo chybou zrušení superhrubé mzdy, a vedle pandemie COVIDu je pak asi hlavním viníkem současné špatné kondice veřejných financí. Jenže znovuzavedení předchozího zdanění by drtivá většina zaměstnanců na svých výplatních páskách pocítila. Vedle toho ale byl experty připraven návrh progresivního zdanění, který by znamenal navýšení příjmů státního rozpočtu. Progresivní zdanění má přitom podporu většiny veřejnosti. Je zavedeno ve vyspělých ekonomikách, v EU chybí jen v některých postkomunistických zemích. Vyšší daňové pásmo kompenzované zastropováním odvodů na sociálním pojištění nastavené v naši zemi pak představuje progresivní zdanění jen na papíře.
Návrhy v této oblasti připravoval též STAN (za tuto stranu je nominován ministr školství Mikuláš Bek), o možnosti progresivního zdanění hovořili ve vládní koalici i lidovci. Změna nastavení daní je důležitým tématem pro ČSSD, tato opoziční strana ale není zastoupena v Poslanecké sněmovně. Témat ke změně nastavení daní je přitom více, než jen oblast progresivního zdanění příjmů. Analýza zahraničních expertů například vidí jako možný důležitý přínos pro veřejné rozpočty (kdy obdobné problémy jako u nás, tedy deficit veřejných financí, řeší pochopitelně další země) vedle efektivnějšího zdanění korporací i efektivnější zdanění miliardářů.
Nebyla by přesnější odpověď, proč na něco není možné najít prostředky ve státním rozpočtu spíše: příjmy státního rozpočtu, které by odpovídaly současným potřebám společnosti, by bylo možno zajistit jen změnou daňové politiky. A k tomu není politická vůle.