Myslím, že v Brně se v posledních letech, kromě různých nepravostí, šmeliny s byty apod., udály i mnohé pozitivní změny ve vztahu k možnostem trávení volného času, kulturního vyžití či nabídce pro turisty.

Tohoto roku byla například otevřena v Moravské zemské knihovně Knihovna Milana Kundery, jež je věnována dílu spisovatele, který se narodil v Brně a bydlel kousek od této knihovny v domě v Králově Poli. Co se ale týče jiné osobnosti intelektuálního života, matematika Kurta Gödela, který stejně jako Kundera v Brně studoval gymnázium, tak je otázkou, jestli turistický marketing města stále jeho potenciál spíše nedoceňuje. Byť po něm před několika lety byla pojmenována ulička, poblíž domu kde žil na Pekařské ulici, na kterém najdeme jeho pamětní desku. Jeho význam pro matematiku či vývoj programovacích jazyků posoudit neumím, nicméně ve filosofických textech na jeho práci bývá odkazováno a podle anglické verze Wikipedie se jedná o jednoho z nejvýznamnějších logiků v historii. Krátce jsme jej též mohli zahlédnout ve filmu Oppenheimer při rozhovoru s Einsteinem a tento brněnský rodák je údajně v zahraničí populární mezi nerdy.

Co se týče Leoše Janáčka, k jeho odkazu se vždy Brno hlásilo a snad i díky tomu političtí reprezentanti města v minulosti odstoupili od záměru zbourat Janáčkovo divadlo (nabízející operní představení a balet) a místo něj postavit velké parkoviště. Záměr rozsáhlejšího parkovacího domu tak získal skromnější podobu a parkoviště bylo vybudováno pouze v podzemních prostorách parku před divadlem.

V souvislosti s 200. výročím narození Gregora Johanna Mendela došlo též k úpravám prostor augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí ve Starém Brně. Mendel v roce 1843 vstoupil do augustiniánského řádu (což mu pomohlo v jeho vědecké práci) a byl tu od roku 1868 do své smrti opatem. Součástí klášterních budov je i muzeum věnované tomuto přírodovědci. V klášterní zahradě prováděl Mendel experimenty s křížením hrachu, pro jejichž analýzu a vyhodnocení využil statistické metody. Věnoval se též výzkumu včelstev a včelařství a v přilehlém parku (zahradě) rekonstrukcí prošel i Mendelův včelín. Nicméně tento, pro chvíli odpočinku velmi vhodný park, na rozdíl od parku mezi vilami Tugendhat a Löw-Beer (který též stojí za návštěvu) běžně přístupný veřejnosti není (alespoň tedy, když jsem navštívil toto místo naposledy, nebyl). A zatímco ve vile Tugendhat si můžeme mezi suvenýry koupit též například kávu od jedné místní pražírny s logem vily, v klášteře na Starém Brně, pokud bychom si třeba chtěli koupit med s tváří přírodovědce, "otce genetiky", tuto možnost nemáme.

Jestli je třeba k něčemu být skeptický, tak jsou to různé žebříčky, top 10 apod., zejména ty, co mají komerční potenciál. A tak i v případě, kdy Brno bylo v tomto roce vyhlášeno jako Hlavní evropské město Vánoc pro rok 2024, není toto rozhodnutí poroty možno brát jako příliš objektivní ukazatel. Rozhodnutí poroty jistě spíše než z tvrdých dat vycházelo z dojmů. Nicméně ve vztahu k brněnské vánoční tradici mi přijde, že za zmínku určitě stojí příběh, spojený se založením tradice vánočních stromů republiky. Kdy první strom byl rozsvícen v prosinci roku 1924 na náměstí Svobody. Tuto tradici ze skandinávských zemí do Brna (později se rozšířila i do dalších měst) přenesl spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek (též autor pohádky, jež sloužila jako předloha libreta Janáčkovy opery Liška Bystrouška) a byla spojena s dobročinnou sbírkou. Na jedné z procházek v bílovických lesích totiž Těsnohlídek s přáteli našel opuštěné sedmnáctiměsíční dítě, Lidušku a vánoční sbírky v Brně potom začaly sloužit jako pomoc dětem, o které se nemohou starat jejich rodiče. Též s přispěním jeho iniciativy byl pak za několik let založen v Brně dětský domov Dagmar, který dodnes plní svoji roli. Ten je mimochodem kousek od Jurkovičovy vily v Žabovřeskách, kde na rozdíl do vily Tugendhat není nutné si rezervovat a zakoupit lístky několik měsíců dopředu a je tak jednodušší ji navštívit.

Lze jistě namítnout, vůči této idealistické představě, že například pro návštěvníky ze zahraničí je mnohem zajímavější než tento aspekt Brna nabídka cenově dostupnějších lékařských zákroků či estetické medicíny. Možná též v dnešní době oproti kulturnímu dědictví je pro návštěvníky mnohem větším lákadlem cenově dostupná gastronomie (což však v dnešní době bohužel rozhodně neznamená levná). Ale i tak je možné při cestě mezi šálkem kávy a moštem se slivovicí si alespoň prohlédnout staré telefonní budky pomalované portréty osobností kulturního a intelektuálního života propojených s Brnem.