Při zodpovídání otázky, jak se z divokých Vikingů stali krotcí beránci, narážíme i na českou stopu. Nebojte, nezpůsobil to Cimrman, ale moravští misionáři, kteří byli v jinak dodnes uzavřeném Švédsku přijati pro svoji luteránskou víru. Historické dohady o tom, jestli pietismus nepřinesli Němci, Frantíci nebo váleční vězni z válek s Ruskem, rozptyluje von Zinzendorfova forma pietismu (čili ta naše), která se v Skandinávii rozšířila. Kdyby ale Mikuláš Ludvík, hrabě ze Zinzendorfu, tušil, kam budou jeho osvícenecké myšlenky vést, snad by se místo sociálních reforem věnoval raději hraběnce.
Co se stalo v roce 1975, když si Michel Foucault vyšel na návštěvě Kalifornie na výlet do Death Valley? Něco, co do jisté míry změnilo vývoj filosofie a obrátilo pozornost některých psychologů a sociologů na problematiku psychologické konstrukce "jáství" (Self, Selbst).
V časech duchovní vyprázdněnosti kráčí ulicemi českých měst mnoho spirituálních hledačů, otrávených moderním individualizmem, sociálním atomismem a hledají Splynutí. S kolektivním nevědomím, před-individuálním, archetypálním, buddhisticko-meditačním, nejlépe na vrcholcích Himaláje v tibetském klášteře. Víme ovšem, kolik stojí letenka do Nového Dillí. A komu by se z něj chtělo ještě třepat autobusem do Himachal Pradesh a pak s batohem plným paštik do čtyřtisícové výšky.
Znáte to. Malý, s odpuštěním, fracek. Dělá pořád každému zle, i nejbližší jej nemohou vystát. Celá rodina otevírá šampus, když konečně odjíždí studovat daleko od domova. A co se pak nestane? Na škole jsou inteligentní lidé a v Postrachu Denisovi naleznou génia. A toho mu pomohou rozvinout. Černá ovce prorazí ve velikém světě a proslaví tak i celou svoji rodinu, která mu pořád nějak nedokáže přijít na jméno.