Éra, kdy prezenční výuka představovala jedinou vzdělávací formu využívanou primární a nižší sekundární částí českého vzdělávacího systému, již definitivně skončila. Pro konzervativní jedince pokládající jakýkoliv jiný nežli čistě přítomnostní formát za krajně nevhodný nastávají krušné časy. V rámci školství se však jedná o přímé vítězství progrese a pokroku.
Demotivace dnes představuje nedílnou součást českého základního a středního školství. V mezinárodních srovnáních zjišťujících úroveň vztahu žáků ke škole se pravidelně umisťujeme na spodních příčkách. Čím více zkušeností se školní docházkou děti získají, tím více jejich nespokojenost narůstá. To jsou potvrzená fakta. Co je však příčinou oněch silně znepokojujících skutečností?