Příliš mnoho nikdy není dost: v sociálním inženýrství, v relativizaci odvěkých pravd či rovnou jejich obracení naruby a znejišťování a zmatení i těch nejmladších - jedno nahrává druhému. Nemáte důvod váhat, natož odmítnout. Mezitím někdo, a to nikoliv jen nabubřelci, slízne smetanu té tíhy a nesnesitelnosti norského života.
Norové takové věci nenechají bez odezvy a vyprošují si, aby jim ho někdo «bral» a «nahrazoval» něčím, co k Norsku nepatří a aby je někdo vhodně šoupal do škatulky souhrnně domnělého rasismu, aby je za něj mohli plísnit, dávat jim kázání a všelijak se po nich vozit..
Ačkoliv jde o gény a kořeny již nějakou dobu, třeba i toto úterý, právě během norského státního svátku, zuří nesmiřitelná debata o tom, kdo je "dostatečným“ Norem. Vedou snad, dejme tomu, v Číně podobné debaty o tom, kdo je Číňan? Současně Norsko přijímá stále více těch, jež se součástí jeho pospolitosti ani náhodou stát nechtějí.
Když se příroda střetá s (alespoň podle některých lidí) úzkoprsou, byť ustálenou etikou, máme všichni zaděláno na nekončící spor o pravdu.
Norsko má mnohem více jezer /450 000/ než Finsko, které je jimi proslulé a (celkem 187 000) a mělo by se tedy nacházet v záviděníhodné situaci. Ovšem kdepak: přestože zdrojem pitné a užitkové vody bývají zrovna norská jezera, mívá kdejaké zákoutí Norska dlouhodobě problémy se zajišťováním této komodity svým obyvatelům.
Proč na lidi působí jako na býka červený hadr? Přesvědčivá většina ji má za nevolitelnou političku s nevolitelnými postoji, fanatismem a extrémismem par excellence, vstříc radikálním změnám a nákladným experimentům.