Dvořákovská lekce z Německa
Nakladatelství Vyšehrad vydává monografii o Antonínu Dvořákovi od Klause Dögeho, předního německého muzikologa. Je to velmi záslužný, ale vlastně ojedinělý počin. Dobrých monografií o světových hudebních skladatelích vychází málo. Navíc pokud jde o české autory, klíčové impulsy často přicházejí ze zahraničí.
Pražským pořadatelům chybí odvaha
To jsou slova Václava Lukse, který svými koncertními cykly Hvězdy barokní opery a Hudební most Praha – Drážďany úspěšně plní koncertní sály. Do Dvořákovy síně pozval také Topiho Lethipuu, finského tenoristu a výraznou osobnost současné hudební scény, kde vystoupí v úterý 29. ledna. Projekty Václava Lukse - dirigenta, cembalisty, hornisty a uměleckého vedoucího barokního orchestru Collegium 1704 - dlouhodobě patří v pražské koncertní sezóně k těm nejobjevnějším. A jak říká v našem rozhovoru, zájem o ně jenom roste.
Příběh České filharmonie. A co s ním?
Je dobře, pokud jsou události spojené s Českou filharmonií nějak vnímány a prožívány v celospolečenském měřítku. I když nám ten zájem může připadat nárazový, nevyzpytatelný nebo podpořený marketingem. Kromě Národního divadla snad žádná jiná česká kulturní instituce nemůže ani pomyslet na takové množství mediálních ohlasů, jako náš „první orchestr.“ V posledních týdnech je situace o to nápadnější, že prakticky všem obdobným institucím se daří mizerně a prvenství České filharmonie nemá být nějaká automatická zásluha nebo výsada. O to víc bychom měli přemýšlet co dál.
Velký návrat, velký příslib, velká práce
Dnešní večer v Rudolfinu je očekáván více než jiné. V přímém rozhlasovém i televizním přenosu bude možné sledovat inaugurační koncert Jiřího Bělohlávka v roli šéfdirigenta České filharmonie. Na programu je Beethovenova Osudová i Janáčkova Symfonieta. Bude to jistě krásný koncert, ale měl by to být teprve začátek.
Úspěšný houslista ze země hokeje
Zpráva, že mladý česká houslista Josef Špaček postoupil do finále Soutěže královny Alžběty v Bruselu jistě nemá ten ohlas, který by měl náš postup do finále v Mistrovství světa v hokeji. Špaček hrál ve finále toto pondělí, konečný výsledek se dozvíme v sobotu. Pro české interpretační umění je to ale senzační úspěch.
Proč nás ta Vídeň tak předběhla?
Pražské jaro v úterý hostilo Vídeňské filharmoniky, jeden z nejslavnějších světových orchestrů a dirigentskou hvězdu Daniela Barenboima. Program z posledních tří Mozartových symfonií je v jejich podání považován za vzorový. A právem.
Má vlast a bratři Slované
Zahajovací koncert 67. ročníku Pražského jara patřil letos 12. května šestatřicetiletému ruskému dirigentovi Vasiliji Petrenkovi a České filharmonii. Provedení mělo jasnou a čitelnou tvář. Ruský interpretační rukopis totiž patří k nejvýraznějším i v dnešní globalizované době.
Mahler v O2 aréně jako mše na stadionu
Minulou středu 18. května si hudební svět připomněl 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera. V Mahlerově působišti ve Vídeňské státní opeře řídil Daniele Gatti skladatelovu Devátou symfonii, Berlínští filharmonikové pozvali na mimořádný koncert Claudia Abbada a provedli Píseň o zemi. A na Pražském jaru v ten den zněla v obří sportovní hale Mahlerova Osmá symfonie, tzv. „Symfonie tisíců“: účinkovalo 320 sboristů, 160 orchestrálních hráčů, 8 sólistů a dirigent Christoph Eschenbach dílo spolehlivě vedl.
Pražské jaro dělá, co může
Pražské jaro letos nabízí prakticky všechno, co se od festivalu tohoto typu očekává: slavné orchestry a sólisty, spíše konzervativní, ale spolehlivě sestavenou dramaturgii jednotlivých koncertů i několik odvážnějších projektů, které vyvolávají diskuse.
Mystická výzva Henryka Góreckého
Zpráva, že ve věku 76 let zemřel slavný polský skladatel Henryk Górecki, nám znovu připomíná fakt, že polská skladatelská scéna v 2. polovině 20. století je jednou z nejinspirativnějších. Pokud chceme uvažovat o tom, kam se hudba ubírá, nelze pominout tři polská jména: Witold Lutosławski (1913 – 1994), Krzystof Penderecki (nar. 1933) – a Henryk Mikołaj Górecki (6. 12. 1933 – 12. 11. 2010).
Babiš vsadil na všeluxující taktiku. Potřebuje, aby lidé co nejméně přemýšleli
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
