Kritika prezidenta Zemana za výrok o nevhodnosti inkluze byla ze začátku založena na větě vytržené z kontextu. Přepis celého vyjádření ukazuje, že nešlo o problematickou formulaci, jakkoli skandální by mohla být. Šlo o přímou inzultaci postižených dětí i jejich rodin. O prezidentovu podporu jejich vyloučení ze společnosti jako překážky, která ostatní jen zdržuje a obtěžuje.
Zeman zde ve způsobu, kterým nastoluje společenská témata nebo dává jako představitel státu negativní příklad (legislativní nebo exekutivní iniciativu či pravomoc v této věci nemá), poráží Klause K.O. Je to řádově horší než zhasínání, neznalost špinavých peněz nebo amnestie. Nejde o toleranci špinavosti. Zeman se snaží zasahovat samu podstatu fungování zdravé společnosti.
V souvislosti s teroristickými zločiny z minulého týdne oprávněně soucítíme s jejich oběťmi. Hrdiny pařížského masakru a osobnostmi, které jsou Evropany hodnými tradic svobody, bratrství a rovnosti, jsou však zcela nepochybně dva muslimové, před redakcí zabitý policista Ahmed Merabet a prodavač v košer obchodu Lassana Bathily, který zachránil patnáct židovských zákazníků. Tito dva nepochybně do Evropy patří a například masarykovskou humanistickou tradici svým konáním nepochybně zosobnili. Jsem hrdý na to, že jsem s těmito dvěma Evropan – bez ohledu na to, že 24letý hrdina občanství dosud nemá.