Na zázraky už je pozdě, pane Babiši!
„Pokud se nestane zázrak, tak nám nezbyde nic jiného než přitvrdit opatření,“ prohlásil premiér Andrej Babiš v neděli. A pokud si jen nevymýšlel výmluvy, zasluhuje za to i s celou vládou vyhnat co nejrychleji z Česka, nejlépe v jednom prostém oblečení, které rychle dotrhá, a určitě bosky. Nastoupit na cestu mohou v Praze a směr nabrat na Norimberk nebo Řezno, odtud pak do Ulmu a Kostnice a dál po stezkách, po nichž před nimi putovaly tisíce jiných do Santiaga de Compostela. Svatý rok s touto poutí spojený sice bude až rok 2021, před jeho začátkem do cíle ale tihle ministři a ministryně dorazí dost těžko.
Dovolávat se zázraků je sice docela populární, ale jen tak samy o sobě do té naší země s židovsko-křesťanskými tradicemi nepřijdou. Boží milost je sice nevyzpytatelná, ale dokáže Andrej Babiš vysvětlit, proč by se nějaký zázrak měl odehrát ausgerechnet zde a k tomu s touhle zlotřilou vládou a potvorným prezidentem?
Andrej Babiš, Miloš Zeman, Karel Havlíček a další jako lháři otevřeně ignorující zákony České republiky
Česká republika o víkendu předstihla v počtu evidovaných nakažených v poměru k počtu obyvatel Izrael a stala se celosvětově druhou nejhorší zemí po Andoře. Vedoucí představitelé státu se o víkendu nechali v médiích slyšet, že budou v rámci nouzového stavu přijata opatření, která od středy (až od středy - asi abychom měli čas se za jejich dalšího přispění dostat na první místo i před Andorru?!) zavedou další omezení v šíření epidemie. Všichni si notovali v tom, že se tato opatření nedotknou ekonomiky. Tato prohlášení jsou ovšem ve zjevném rozporu se zákony i věcnou povahou dosposud přijatých i plánovaných omezení (omezení nepochybně potřebných - nicméně přicházejících s křížkem po funuse). Všichni společně při tom lžou, resp. prokazují elementární neznalosti ve věcech, které by měli znát jako absolventi škol ekonomického zaměření i jako představitelé státu.
Annu Šabatovou do Senátu!
Anna Šabatová pro mne splňuje představy ideální senátorky. Svým celoživotním nasazením mnohokrát osvědčila oddanost základním hodnotám demokracie a obrany základních občanských práv, od níž ji neodradilo ani její vlastní uvěznění za letákovou akci proti komunisty manipulovaným volbám v době počínající normalizace během jejích brněnských studií filosofie a historie.
Selhání vrchního velitele Zemana
Americký Pentagon dodává pro boj s COVID-19 pět milionů respirátorů a dalších ochranných pomůcek pro to, aby byli zdravotníci v první linii boje s koronavirem v bezpečí. Dodá také 2000 specializovaných dýchacích zařízení a otevře 16 svých laboratoří pro zabezpečení testování obyvatel.
Česká armáda zjevně podobně připravená není. Prezident Miloš Zeman jako její vrchní velitel sedí v Lánech zalezlý snad někde v botníku*) a o lékaře ani občany se v této věci nestará.
Věrchuška z Hradu má přitom někde ve skladech 695 masek, které si – nejspíš na základě svých privilegovaných informací o fatální nepřipravenosti resortu zdravotnictví i obrany – nakoupila proti koronaviru údajně kvůli „styku s turisty z celého světa“.
Nestydatý Junior z rodiny zatížené napomáháním Holocaustu
Přirovnání přijímání evropské legislativy k židovským transportům je zvlášť nechutné kvůli tomu, kdo je vyslovil:
Václav Klaus junior je vnukem Štefana Mištiny, který se sám — jak již před šesti lety dokumentovaly na základě archivních dokumentů Lidové noviny (Klausův tchán pracoval u tajné policie fašistického Slovenska) — za svého působení na postu vedoucího cenzurního oddělení Ústředny státní bezpečnosti Slovenského štátu v roce 1940 podílel na deportacích slovenských Židů do koncentračních táborů i na krádežích financí slovenských židovských organizací.
Za své rodiče nebo prarodiče sice nikdo nemůže, ale s takto temnou rodinnou historií a jejím přímým podilem na obětech Holocaustu by měl Junior zalézt do kouta a kajícně mlčet, nikoli tyto oběti zneužívat pro artikulaci svých absurdních politických postojů.
Kvalita vysokých škol versus karenční doba?
Poslanecký návrh novely zákoníku práce, v němž předkladatelé původně chtěli především zrušit karenční dobu, byl zamítnut Senátem PČR a Poslanecká sněmovna o něm bude hlasovat znovu. Pokud většinou 101 hlasů sněmovna Senát přehlasuje, nepůjde jen o karenční dobu, ale také o krok poškozující snahy o zkvalitňování vysokého školství. Součástí návrhu se totiž stal i poslanecký návrh výrazně usnadňující praxi tzv. létajících profesorů, tedy melouchaření akademiků na dalších vysokých školách a často i tunelování know-how jejich „domovských“ vysokých škol ve prospěch vysokých škol, na kterých si přivydělávají. Když byla novela v Poslanecké sněmovně 31. října 2018 přijímána hlasy vládní většiny (ANO, ČSSD, KSČM) a Pirátů, bylo možné vycházet z toho, že se přílepek poslanců Raise a Válkové, do novely dostal jako věc, která může být vysokými školami přijímána pozitivně. To však neplatí v situaci, kdy byli poslanci na nežádoucí efekt na kvalitu vysokých škol explicitně upozornění Českou konferencí rektorů: v hlasování na schůzi Poslanecké sněmovny dnes začínající tak půjde o to, zda poslanci 101hlasnou většinou potvrdí poškozování kvality vysokých škol.
Snění o návratu na špičku Evropy „jako za Masaryka“? Leda blouznění z horečky.
Slib premiéra Babiše vrátit Českou republiku „na špičku Evropy, kde jsme byli za Masaryka“, je absurdním výrokem zejména tváří v tvář skutečnosti, že při jmenování vlády na Hradě deklaroval jako primární úkol dneška boj s migrací. Nejde jen o špatně vynakládané úsilí na boj s nebezpečím, kterému fakticky nečelíme, či o zjevný paradox toho, že boj s migrací deklaruje premiér, který (ekonomickým) migrantem sám je (přičemž samém faktu, že i lidé zde nenarození to mohou dotáhnout vysoko, by nic samozřejmě špatného nebylo), ale především o pomíjení toho, nakolik úspěch první republiky sám stál i na diverzitě a opaku etnické homogenity, u Masaryka samého pak třeba i na tom, že „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“
Když hlupáci testují školní děti
Polemiky kolem deformačních efektů plošného testování a standardizace ve školách, jsou u nás živeny především těmi příklady v celostátních zkouškách, ve kterých znovu a znovu vyplouvají na povrch absurdních detaily svědčící o profesní demeci části těch, kdo se na podobě a obsahu testů podílejí. Letos se to projevilo v extrémní podobě u přijímacích testů na osmiletá gymnázia. Nejde o relativně bagatelní důsledek jedné chyby v nich, jako především o to, že ze sdělení ředitele CERMATu vyplývá, že pro posouzení látky páté třídy základní školy z češtiny jsou třeba hned dvě komise (které si navíc správné odpovědi stejně jako personál CERMATu nevšimnou), jako i fakt, že přímo tento ředitel nezvládá jinou tomu věku odpovídající látku, totiž shodu přísudku s podmětem, a při „vysvětlování“ této chyby tvrdí, že dopis (ředitelům gymnázií) psal v časovém tlaku (což je ovšem situace odpovídající tomu, jak píší své testy páťáci i další, kteří jsou jeho testům vystaveni v mnohem stresujícnějším kontextu, který se netýká jen oznamování jejich vlastní chyby, ale vyřazovacích zkoušek rozhodujících o jejich další životní dráze).
Preferuje Fialova ODS v české vládě nácky před socialisty, nebo sní o tom, že se může uplatnit jako klempíř?
Preference mezi pravicí a levicí vcelku přirozeně určují preference pro různá složení koalic, ze kterých vzchází vlády, podobně důraz na demokratičnost stran, které ve vedení státu působí. Je ovšem ovšem zvláštní, když „demokratická“ pravice jako ODS pod taktovkou svého předsedy propadá pravo-levému vidění natolik, že preferuje náckovskou SPD před levicovou ČSSD. Nebo věc stojí tak, že se jen trochu krypticky hlásí o pozornost a chce být také při tom?
Chátrající paměť hradního kvislinga
Rozhovor prezidenta Zemana „Nedovolím český Majdan“ v MFDnes 22. 3. poskytuje coming out českého prezidenta v pozoruhodné poloze. Tezí „Nedovolím český Majdan“ se Miloš Zeman sám od sebe připodobňuje k sesazenému proruskému prezidentu Viktoru Janukovyčovi. Vykresluje tím sám sebe jako proruského kvislinga na Hradě. Svým „nedovolím“ — včetně odporu respektovat „ulici“ — také nespokojené české veřejnosti zřejmě naznačuje, že by narozdíl od Janukovyče byl ve střelbě proti vlastnímu národu důslednější a neprohrál by.