Jiří Zlatuška

Podpora pro vysokoškoláky vázne, varuje i zkušenost z USA

13. 05. 2013 | 10:08

Přečteno 11137 krát

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dlouhodobě selhává v systému podpory studia pro studenty z rodin z nižších příjmových skupin (podprůměrné příjmy se týkají více než 60 procent práceschopného obyvatelstva). Podpora studia byla vlajkovou lodí nechvalně slavného IpN projektu MŠMT „Reforma terciárního vzdělávání“. Z něj si s autorizací pocházející od někdejší ministryně Kopicové někteří řešitelé pro sebe odnášeli částky převyšující jeden milión korun ročně, nicméně použitelný model nevypracovali.

Stávající vláda má přípravu zákona o finanční pomoci studentům (ve vládním znění nazvaném poněkud perverzně „o finanční pomoci studentů“) ve svém programovém prohlášení. S ničím použitelným však dosud nepřišla ani v náznaku.

Připravit použitelné schéma pomoci není jednoduché. Stejně jako v otázce zavádění školného by bylo nevhodné se inspirovat podporou ze Spojených států (přestože skutečnost, že nejlepší univerzity mají zrovna tam, by k tomu mohla svádět).

Úskalí nevhodně navrženého systému podpory si lze ukázat na příkladu amerického systému daňových slev AOTC/Hope. Analýza amerického Institutu pro vysokoškolskou vzdělávací politiku čerstvě ukázala zásadní a na první pohled paradoxní problémy s jeho fungováním. Většina podpory v tomto systému podpory jde rodinám s ročními příjmy mezi $100 000 a $200 000, tj. někde mezi dvoj- až čtyřnásobkem středního příjmu. Tyto rodiny tak dostávají dvouapůlnásobek podpory ve srovnání s rodinami a studenty z nízkopříjmových rodin.

Skutečnost, že růst nákladů za vysoké školy výrazně ztížil život i rodinám se středními a vysokými příjmy, ovlivnila změna v systému podpory tak, že jeho prostředky jsou dnes vysávány těmito skupinami na úkor těch, pro které zákonodárci podpůrné mechanismy původně připravovali.

Podpora se nedostává studentům, kteří by finance pro umožnění vysokoškolského studia potřebovali, ale pouze zmírní těžkosti těm, kteří by dokázali studovat i bez ní.

Pokud se má v České republice rozběhnout systém podpory, který nebude mít podobné problémy, mělo by se jednat o systém, který nebude plošný. Ministerstvem školství doposud prosazované varianty koncepčně vycházely z tzv. individuálních studijních grantů, které předpokládala Bílá kniha jako nástroj financování rozdělující finance nárokově všem studentům bez testování jejich sociální situace nebo potřebnosti. Oprostit se od těchto představ bude zřejmě nejtěžší. Zmíněná americká zkušenost přitom ukazuje, že plošnost rozdělování omezených podpůrných prostředků ke kýženým efektům nevede

(Vyšlo v Právu 10. 5. 2012, str. 14, Studium)

Viz též http://www.nytimes.com/interactive/2013/05/10/business/held-back-by-student-debt.html?smid=fb-nytimes&WT.z_sma=BU_HBB_20130510&_r=0, http://newamerica.net/sites/newamerica.net/files/policydocs/Merit_Aid%20Final.pdf)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

stránka: 1/1

Skogen napsal(a):

Ale ale, zase to „nedopadlo“...

Vážení a milí zastánci školného. Základním problémem je, že pro stromy nevidíte les. S klidem pošlete prostředky přes komerční sektor, který se na nich napakuje, předtím jiné prostředky nacpete do náročné polemiky, jak to první učinit, nakonec zjistíte, že nezbylo nic, co by se dalo nazvat komerčním systémem vzdělávání, protože náklady stejně z většiny ponese stát. Trojnásobně!!!

13. 05. 2013 | 11:08

Arnošt napsal(a):

Pane Zlatuško,za socíku komunisti určili které obory stát potřebuje, a ty bylo možné studovat, studenti to měli zadarmo. A jako daňový poplatník jsem s tím neměl problém, za moje peníze se vychovávali lékaři kteří mne v mém stáří budou léčit, odborníci kteří zabezpečí potraviny, energii, postaví to co potřebujeme. Prostě vklad do studia jiných se mně mnohonásobně vrátil.
.
Dnes když si studenti studují co je baví, v praxi je to nepoužitelné ( různí ti politologové, PR manageři, znalci Evropských byrokratických institucí), a když ti co něco užitečného umí odejdou do zahraničí, nehodlám dát ze svých daní ani korunu na takové školy a studenty.
Jednoduché, logické. Ať si svoe libůstky platí každý sám

13. 05. 2013 | 11:29

Joe Ratata napsal(a):

Čím to,že všichni dělají jako by nevěděli,že zavádění školného má v první řadě odříznout od vzdělání děti z dělnických rodin,ty co ho přesto dosáhnou zadlužit tak,aby byli snadno ovladatelní a až splatí obří dluhy,aby ztratili pocit sounáležitosti s těmi,ze kterých vzešli.

13. 05. 2013 | 12:18

český maloměšťák napsal(a):

V USA /snad i ve Švédsku/ prý celkem dobře funguje systém tkzv. " kuponů".
Ale nikdy jsem se o to nijak moc nezajímal...nevíte o tom někdo něco ?
Zda by nešlo použít něco takového /plus testování příjmů, ale i potenciálu, jaký má dotyčný ve vztahu ke studiu/i u nás.

Celkem peklem je pak prý " nákup" studentů jednotlivými univerzitami - vzniká začarovaný kruh ...tlak na lukrativnost nabídky - s ním spojené zvyšování ceny - a tak nízká dostupnost pro ty potenciální studenty, kteří by právě nejvíce ocenili to, co je " zadarmo" - tedy vstup do kolektivu těch z vyšších příjmových skupin, tříd /což samo o sobě je pro ně samozřejmostí - neberou to jako výhodu, že díky této " sounáležitosti " (highclassgemeinschaft) mají vždy po ruce nejen dobrého rádce, ale především lukrativní klientelu/.
A také financování z místních daní, například z daní z nemovitosti...dochází pak k rozevírání nůžek mezi lokalitami a tak i k dalšímu třídění (pokud pak v této situaci uvažujeme i sponzorské dary a to formou daňových odpočtů . tak situaci ještě zhoršují).

Pane Zlatuško - připadáte mi jako člověk, který je rád dobře informován.
Přeji Vám...pokud se stanete jednou ministrem školství...abyste i dobře rozhodoval.
K tomu budete potřebovat zejména velmi kvalitní pracovní kolektiv.
Mějte tedy dobrou a šťastnou ruku při potenciálním výběru. Stejně jako předvídavou hlavu.

13. 05. 2013 | 12:33

Pavel13 napsal(a):

Ano, studium u nás něco stojí už teď bez školného, přitom podpora chudých studentů státem je nulová. U nás se však raději vymýšlí zápisné. Výsledkem je, že nestudují nejchytřejší, ale pouze bohatší.
Školné tahle vláda nedořeší. Bohudík.
Něco by ale vláda udělat mohla, alespoň v rámci předvolebních balíčků. I primitívní státní nízkoúročené nebo bezúročné půjčky pro studenty v omezené výši by pomohly.
Na rozdíl od autora si myslím, že tyto by se měly poskytovat plnoletým studentům plošně, bez ohledu na příjem rodičů.

13. 05. 2013 | 12:36

K.V. napsal(a):

PAVLE 13 - PODPORUJTE SI TY STUDENTY PŮJČKAMI ZE SVÉHO.
Už dnes je tu děsivý stav, kdy půjčky se neplatí, exekutoři něco vymůžou jen na těch slušných kteří ještě pracují. Celá společnost je zamořena dluhy. Proč do toho zavádět další zadlužení- celá generace která ještě nesáhla na práci, začne s obrovským dluhem a zjistí že vystudovali něco co společnost nechce. A ty dluhy budou platit z čeho? Z podpory v nezaměstnanosti?
Nemocná je celá splečnost- řešit dílčí problém pomocí dalších dluhů je nesmysl

13. 05. 2013 | 14:07

Martina K napsal(a):

Universita v USA na ktere pracuji uctuje poplatky za studium (stejne jako vetsina skol v USA) podle rodinneho prijmu. Cena nezahrnuje jen skolne, ale i ubytovani a ucebnice a pro studenty z rodin s prijmy pod $30 000 je to zdarma (ano, neplati ani za ubytovani, ucebnice a poskytujeme i granty na povinnou pomucku-notebook). Pro nizsi stredni tridu vyjde studium na universite na polovinu toho co skolka nebo soukroma zakladni skola. V ruznych zebrickach USA je nase skola kolem 30. mista, takze docela lace. Podle internich pravidel ma vetsi sanci na prijeti student s chudsich oblasti statu a minoritni student (skola dba na diversitu mezi studenty). Pokud dosahnete na tzv. merit stipendium, pak vam universita nejen vse plati, ale zaplati i cestovani do zahranici na staze. Nejsme v tomto zadna vyjimka, a treba nezarucujeme ukonceni studia bez dluhu jako mnohe jine... Problem je v tom, ze vetsina slev neni automatickych. Studijni oddeleni uchazece vetsinou informuji o narocich na podpory a granty (dalsi podporu muzete ziskat od statu=tam by meli informovat sredni skoly), ale jestli o ne zazadaji a pokusi se svoji situaci vyresit zalezi jen a jen na uchazeci. Pokud je psani grantu/zadosti pro nekoho moc prace a radeji to vzda, je to jen jeho problem ( a bohuzel USA sily hlasy, ktere takove rozhodnuti svedou na spolecnost). A protoze lide snazivi vetsinou nejsou v USA chudi, no tak hold ti snazivi dostavaji vic, protoze vice zadaji. To neni o dosazitelnosti, ale lenosti.

13. 05. 2013 | 15:05

Občan napsal(a):

Alealeale, to je mi tedy překvapení.
Japato, že "neviditelná ruka" a mecenáši nezabírají? Tak ona se do systémku vloudila chybička a nízkopříjmové rodiny svými daněmi dotují bohaté i v USA. No, alespoň víme, že v tom nejsme sami, protože v ČR to takhle "funguje" už pěkných pár let.

Uvidíme, s čím vyrukují asociální modroinženýři příště.
Že jsou školné i "studentské půjčky" nesmysl, to jsme Vám tu, pane Zlatuško, psali několik let. Že jsou dluhy z takových půjček nesplatitelné, také. A že žebrání u mecenášů zlomí studentům páteře ještě dřív, než cokoli vystudovali, rovněž.

A nebude, pane Zlatuško, fungovat ani Vaše "adresná studentská chudinská pomoc". Protože chytré děti a mládež z rodin chudých tak, že by na ni dosáhly, stejně na SŠ a VŠ nepůjdou. Vícenáklady spojené již dnes se studiem jim to už teď spolehlivě znemožňují i bez školného.
Víte, už bolševik myslel na to, že existují sirotci, chytré děti nekvalifikovaných rodičů, děti invalidů a jiné nízkopříjmové děti, takže i za bolšána existovalo sociální stipendium. Jenže tehdy v pohodě stačilo na veškeré náklady spojené se studiem a navíc bylo tolik práce, že nabídky slušně placená brigošek vlály z nástěnek ve vestibulech škol jak girlandy.

13. 05. 2013 | 15:07

Občan napsal(a):

...placených...

13. 05. 2013 | 15:10

K.V. napsal(a):

Martino- takže váš lék zní- kdo pracuje, bude za všechno platit, kdo nepracuje bude mít sociální dávky, příspěvek na bydlení, tedy bydlení a celý život zdarma a ještě i studium a ubytování pro děti, asi i dopravu.
Malá otázka- jak dlouho bude někdo tak blbý aby pracoval?
.
Nikdy bych nevěřil že budu ještě obdivovat komunisty za to, že za nich každý pracoval a z výplaty si vychoval svoje děti, zařídil bydlení a celý život podle svého. Jak jednoduché. A stát prosperoval a uživil se bez dluhů.
A bezdomovci stačilo potkat prvního policajta a ten ho poslal vysprchovat, ubytovat se a hurá do práce.

13. 05. 2013 | 15:16

Pavel13 napsal(a):

:K.V.
Člověk, který je přijat na VŠ by měl být natolik gramotný, aby si uvědomil rizika spojená s půjčováním peněz. Pokud by měl peníze půjčovat stát, mohl by garantovat i seriózní vymáhání peněz.
Co byste poradil vy uchazeči o studium, který peníze na studium doma nedostane? Napadá mě studium v zahraničí nebo si na studium vydělávat. Nakonec si může vzít komerční půjčku. Že bych tam viděl bůhvíjaký recept pro sociálně slabé ... .
Takové půjčky nevylučují sociální stipendia, apod.. Žádný ideál to není, ale co byste si představoval, že by se dalo rychle zavést? Nebo se vám snad zdá, že problém chudých studentů neexistuje?

13. 05. 2013 | 15:35

K.V. napsal(a):

Milý Pavle, mne hlavně udivuje proč roku 2013 máme v masovém měřítku chudé kteří nemají na školu, zatímco před 40 i 50 lety lety tento jev neexistoval. Jak to zařídit rychle je složitější otázka. Ale zadlužit ty chudé už v mládí, ještě než začnou pracovat, je prostě uplný nesmysl.

13. 05. 2013 | 15:49

gaia napsal(a):

kdyby to tak jen šlo nějak zařídit, aby boháči měli jen chytré a schopné děti, studijní typy a chudí jen hlupáky obdařené jen fyzickou silou.

To by bylo na světě krásně. Starej Bém se starým Topolánkem nebo Lucie Bílá s Gottem by mohli potomkům platit do alelujá a my bychom mohli mít nejlepší školy na světě

neměl by si toto vzít někdo jako výzkumný úkol, jak toto zařídit?

13. 05. 2013 | 15:50

šašek z Jihlavy napsal(a):

Jak to ti naši předci dělali, že dokázali v tak hojném počtu vystudovat a úspěšně působit ve všemožných oborech, to vše pod knutou Vídně a v podmínkách dřevního kapitalismu? Nebude to náhodou ve všeobecném úpadku mravů a triumfu konzumní společnosti nad pílí, sebeodříkáním a houževnatostí, kteréžto vlastnosti jsou hlavní podmínkou úspěšného studia? Nerozmazlujme naši mládež umetáním cestiček, ti schopní se dokáží prosadit, ti neúspěšní nechť si najdou obživu jinde, práce je dost, jinak by tu nežilo tolik cizinců. Teď např. přijdou španělští gastarbajtři (i když pořád líp než španělská chřipka).

13. 05. 2013 | 16:51

Skogen napsal(a):

Jasně šašku, všichni až na ty, co si mohou dovolit studium zaplatit nadřevo, nesmírně zdegenerovali. Tenkrát v krásné opravdové době jich totiž byly plné university. Z pastoušky rovnou do kampusu.

No a když ne, tak to zas tak nevadilo, protože místo kombajnu bylo na poli o to více třeba rukou, no a na tu lokomotivu stačil bezmála jeden Stephenson. Dneska vás na poli netřeba, za šaška to zvládne na poli ten kombajn a v lese zase harvestor, dneska je zas potřeba mít vzdělání, aby se jeden procpal mezi manažéry, přesně v duchu „práci strojům, odměny managementu“.

13. 05. 2013 | 17:43

Gustáv Kočí napsal(a):

Za bolševika byl sirotků vždycky dostatek, o to už se ta verbež dokázala postarat. V dospělosti se potom ze sirotka stával "kádr".

13. 05. 2013 | 17:46

Pavel13 napsal(a):

:K.V.
To je na knihu, takže co mne tak napadá nejvíce a nepřeskáčku:
Byly menší rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými, resp. střední třída byla mnohem početnější.
Studentů bylo podstatně méně, takže to pro stát bylo lacinější.
Plošná státní podpora zajišťovala, že sami studenti žili s minimálními náklady.
Jako dnes se na studia ti nejchudší nehlásili.
Také se více věřilo na to, že pouze inteligenti plodí inteligenty.
K životu a získání místa stačilo bohatě střední vzdělání.
Větší procento studentů dosáhlo na stipendia (od školy či budoucího zaměstnavatele).
...

Já v půjčkách nevidím všelék, ale rád bych je viděl jako jednu z alternativ do budoucna. Nebráním se i jiným řešením. Kladem půjček je možnost rychlého zavedení. Nikdo si je brát nemusí.

13. 05. 2013 | 17:52

tjp napsal(a):

Penez pro nadane chude studenty ma ministr vice nez dost. Ministr muze ziskat nejmene 750 milionu korun rocne, ktere dava zahranicnim studentum ze Slovenska. Temer 25 000 studentu. Ministr muze snizit pocet prijimanych studentu na vysoke skoly na rozumnych 25-30 % populacniho rocniku misto plytvavych 75 %. Mene penez, pozadavek na vyssi kvalitu a uplatnitelnost ceskych absolventu rektory univerzit zrejme strasi.

13. 05. 2013 | 17:57

Pavel13 napsal(a):

:tip
V jaké formě dává ministr peníze slovenským studentům? Dává jim více, než českým?

13. 05. 2013 | 18:20

K.V. napsal(a):

Pavel 13 napsal v 17,52, vidíte, už vám to zapaluje.Akorát vás antikomuinisti zadupou, protože ti zase mají teorii že děti inteligence se na školu nedostali, přednost měli proletáři. A Stát si vychovával jenom tolik odborníků a v oborech které potřeboval- dnes blbá pseudosvoboda- každý si studuje co chce, každá škola si učí co chce a rozdává tituly k ničemu, nepoužitelným kteří končí na pracáku.
.
Ale to hlavní - přijde mně šílené že v 21 století uprostřed Ecropy masy lidí nemají na vzdělání, to je třeba odstranit. Vaše řeč mně připomíná jako když má někdo zlomenou nohu a vy chcete aby si vzal dluh na berle, ale o léčení problému ani slovo

13. 05. 2013 | 18:50

Pavel13 napsal(a):

:K.V.
Tak, zase si nemalujme rudou dobu narůžovo. V lavicích neseděli vždy ti nejlepší, ale ti s přijatelným kádrovým profilem. Dělnické rychlokvašky a VUML taky nic moc.

Ano, nepředkládám komplexní systém řešení, ale jen navrhuji jedno dílčí, na kterém by se snad současná vláda dokázala shodnout. K těm dlouhodobějším bych ji ani nerad pouštěl. Představuji si Kalouska, jak určuje počty studentů na jednotlivé obory a polévá mne studený pot. Tady to s radostí přenechám vám.

13. 05. 2013 | 19:32

Parabellum napsal(a):

K.V.

Mýlíte se. V současné době studuje 4 násobný podíl populačnbího ročníku, než před rokem 1989. Jinými slovy, na to, aby děcka vystudovala VŠ má v současné době 4 násobně vyšší počet rodin, než za bolševika.

Vám se zdá situace, kdy terciální studium nastupuje 60 procent populačního ročníku být obrazem toho, že v rodinách není dost peněz na vzdělání? Vlastně ano, máte pravdu. V rámci zemí OECD české domácnosti vynakládají zdaleka nejnižší procentuelní objem svých výdajů do vzdělání. Naopak, v čem jsou české rodiny v rámci OECD naprosté jedničky, jsou výdaje jakožto procenta z příjmů na chlastovné, cigaretovné, automatovné a fetovné.

13. 05. 2013 | 19:36

Yosif K napsal(a):

K.V. napsal(a):
........A stát prosperoval a uživil se bez dluhů.
A bezdomovci stačilo potkat prvního policajta a ten ho poslal vysprchovat, ubytovat se a hurá do práce.
13. 05. 2013 | 15:16
Nikdy bych také nevěřil že to co píšete se dočtu někde mimo povidek Šimka a Grossmana.

Jestli tedy čistě náhodou nejste šprýmovný provokatér a humorista ŠIMKISTA GROSSMANISTA, nemohl byste si v hlavě srovnat pročpak to v CSSR vypadalo proti SRN jako v království blbejch, proč nikdy nebyly k dostání zaráz spojkový kotouče a brzdový hadičky na škodovky, proč všude padala omítka, proč Praha byla obložená padajícícm lešením a v sudetech to povšechně vypadalo hůře než na Bowery Street nebo v Ardenách po trojím projití válečné fronty?

Proč vlastně lidi byly zavřený za železnou oponou, v takovým ráji jakej žertovně popisujete? Že by ta bylo proto aby se do CSSR nenahrnul hladovej západoněměckej proletariát?

13. 05. 2013 | 21:34

skeptik napsal(a):

Ale jak to tersiární vzdělání vypadá proboha!! Dnes na soukromých VŠ "studují" ti. kteří by za bolševika tak maxomálně zvládli tříletý učňák. A pak postsověti, kteří začínají představovat bezpečnostní riziko, BIS by mohla vyprávět.

13. 05. 2013 | 21:36

Yosif K napsal(a):

Parabellum napsal(a):
V rámci zemí OECD české domácnosti vynakládají zdaleka nejnižší procentuelní objem svých výdajů do vzdělání. Naopak, v čem jsou české rodiny v rámci OECD naprosté jedničky, jsou výdaje jakožto procenta z příjmů na chlastovné, cigaretovné, automatovné a fetovné.
13. 05. 2013 | 19:36
Pane Parabellum, samozřejmě nevím zda má pavel Kophout úplně ve všem pravdu ale nedávno napsal že v Česku je cca 3-4krát vyšší hustota domácích bazenu oproti SRN. Vypadá to dost ale stačí se podívat na googlemaps... tak to všechno je.....

Na druhé straně češi proti SRN podstatně méně spoří na stáří.... ale v průměru se na starý kolena budou moci více ráchat v soukromých bazenech......

13. 05. 2013 | 21:39

Juke napsal(a):

Omylem české diskuse o školství je onen normalizační kastovní systém podle vzdělání. Czdělání v Čšsko rozděluje sociálně. Západní školství je postavené na hledání talentů a na faktu, že talent se může projevit kdykoliv na dráze života jedince. To zde není, pak , neživeno žádnou úvahou, je tu paradoxní školství bez návaznosti v praxi, bez státní strategie, vedené poměrně nezvdělanými a málo znalými lidmi, ne všemi, Fiala je opak. V mnoderním světě se bez vzdělané společnosti nedá přežít.
Ale česká společnost není moderní, a tak vzdělanost vede k obecnímu školství pod halasným náízvem univerzita. Komplexnost problémnu je zřejmí.

14. 05. 2013 | 02:05

Skogen napsal(a):

Yosif,

a víte proč? Protože příjem mediánového Čecha je natolik tristní, že nákup jedné flašky koňaku hodí ve výdajích alkohol do popředí. Ne že bych si myslel, že každý Čech pije koňak, ale podstata je asi jasná.

14. 05. 2013 | 07:30

gaia napsal(a):

jako musí mít každý dům energetický štítek a jen na jeho obstarání stát vynaloží u státních budov miliardy, každé dítě bude muset mít do budoucna svůj vzdělanostní štítek. Testy již za miliardy vypracoval Cermat a vnutil je všem dětem. Rodiče ani děti neprotestují proti této Mengeleho rampě. Děti bez vzdělanostního štítku budou neprodejné, neudatelné a neuplatnitelné v našem banánistánu. Ale daňové poplatníky bude stát tento štítek miliardy a děti budou klikat a klikat a klikat.
Státním znakem navrhuji místo lva tabulku z excelu. Problémy ve školství budpou vyřešeny jedním klikem.

14. 05. 2013 | 08:26

K.V. napsal(a):

Yossif a Parabellum- za socíku studovalo 4 x méně lidí (pokud je to číslo správné ), protože to platil stát a ten si platil jen tolik vysokoškoláků a v takových oborech, které potřeboval a měl pro ně uplatnění. Dnes si studuje každý nesmysly, školy jsou placené od počtu studentů tak ty nesmysly učí, hlavně když to je snadné a diplom dostane každý.
Výsledek- vyleze vysokoškolák s titulem a je zbytečný, nic užitečného neumí , nesežene práci ani v hypermarketu u kasy kde tupě dává zboží a čtečku- dřív to dělal vyučený prodavač který musel znát zbožíznalectví. Jestli to považujete za pokrok, jste duševně velmi ........

14. 05. 2013 | 12:46

gaia napsal(a):

tedy ten Cermat a validační komise se zas jednou vycajchnovali.

15. 05. 2013 | 08:17

SEDLÁK napsal(a):

Vysokoškoláky nebudeme schopni kvalitně naučit (úroveň základů), zaměstnat je v kvalifikované výrobě a vybrat splátky. Nejsme ani schopni financovat vědecko-technický rozvoj a dokonce ani fotovoltaiku či důchody a zdravotnictví. JSME bANGLADÉŠ.

15. 05. 2013 | 23:00

stránka: 1/1

Podpora pro vysokoškoláky vázne, varuje i zkušenost z USA

Komentáře

Skogen napsal(a):

Arnošt napsal(a):

Joe Ratata napsal(a):

český maloměšťák napsal(a):

Pavel13 napsal(a):

K.V. napsal(a):

Martina K napsal(a):

Občan napsal(a):

Občan napsal(a):

K.V. napsal(a):

Pavel13 napsal(a):

K.V. napsal(a):

gaia napsal(a):

šašek z Jihlavy napsal(a):

Skogen napsal(a):

Gustáv Kočí napsal(a):

Pavel13 napsal(a):

tjp napsal(a):

Pavel13 napsal(a):

K.V. napsal(a):

Pavel13 napsal(a):

Parabellum napsal(a):

Yosif K napsal(a):

skeptik napsal(a):

Yosif K napsal(a):

Juke napsal(a):

Skogen napsal(a):

gaia napsal(a):

K.V. napsal(a):

gaia napsal(a):

SEDLÁK napsal(a):

Přidat komentář

Blogeři abecedně