Píše Karolína Linhartová: Cairo Institute for Human Rights Studies sídlí v jedné z nejhezčích částí Káhiry, v desátém patře takového egyptského paneláku v Garden City. Vítá mě snědý mladík v moderních brýlích, který právě rozjíždí další program Institutu týkající se prosazování legislativních změn. V knihovně Institutu zrovna něco studují dvě slečny v barevných šátcích, jak se to teď v Káhiře nosí. Taková typická neziskovka zdá se, to bychom ale nemohli být v Egyptě.
Cairo Institute for Human Rights Studies je tedy nevládní organizace? V poslední době totiž vláda zastavila činnost řady lidskoprávních nevládek, protože byly financovány ze zahraničí bez souhlasu egyptských orgánů, jak může za této situace občanská společnost v Egyptě existovat?
Píše Martin Seifert: Prozkoumal jsem Betlem, ktery uz lezi za osmimetrovou betonovou zdi, vyznamnym to krajinotvornym prvkem, oddelujici Izrael od palestinskych uzemi. Vysoke zdi a ploty chrani take zidovske osady na palestinskych uzemich. Naprosta vetsina obyvatel Betlema je arabska. Nemaly podil tvori arabsti krestane. Dale Syrani, Rekove, Frantiskani a dalsi cirkve a rady.
Projit dlouhy zelezobetonovy checkpoint pred Betlemem je vskutku ponizujici a pro Palestince bez specialniho povoleni nemozne.
O Kostel Narozeni Pane se deli nekolik cirkvi. Pod kostelem v jeskyni si poutnici lehaji na hvezdu na kameni, kde se udajne narodil Jezisek a nechaji se blejskat. O par ulic dal stoji frantiskansky klaster nad jeskyni, ktera zbelela, kdyz Marii ukaplo na skalu mleko z prsu. Misto zazraku, pouti, zboznych prani...
Píše Martin Seifert: Kamaradka Terka pomaha v ramci projektu palestinske IFMSA v palestinskych nemocnicich a uprchlickych taborech. Osmiclennou mezinarodni skupinu mediku vede okouzlujici arabska medicka Nada z Hebronu. Sesel jsem se s Terkou u jeruzalemske Damascus gate, ktera je pomyslnou hranici mezi zidovskym zapadnim a arabskym vychodnim Jeruzalemem. Posledni minibus do Betlema odjel v 8, takze jsme si museli vzit taxika k check pointu u Betlema. Hroziva betonova zed rozdelila ctvrti, vesnice, mnohdy i zahradu, mnohym prehradila kazdodenni cestu do prace. Palestinci ze Zapadniho brehu smi do Izraele jen se zvlastnim povolenim, ktere neni vubec snadne dostat. Izraelsti vojaci s nabitymi samopaly na peclive strezenem check pointu jsou znacne nevrazivi. Prespal jsem s Tercinou skupinou v byte. Z Betlema jsem moc nevidel.
Píše Martin Seifert: Prozkoumali jsme s Ritou Mea Shearim, ctvrt ultraortodoxnich Zidu. Velke barevne cedule na okrajich vyzyvaji turisticke skupiny, aby se vzdalily, a zeny, aby vstupovaly jen dostatecne zahalene a v dlouhe sukni. Kalhoty jsou nepripustne. Muzi nosi bile kosile a podvlikacky (videl jsem pacienty), cerne boty a kalhoty a dlouhy kabat, zpod nehoz visi trasne bileho salu, ktere maji stale pripominat bozi prikazani. Pod velkym cernym kloboukem se obycejne kudrnati dlouhe pejzy a vous. Takovych je Jeruzalem plny. V Tel Avivu je potkate vzacne. Tihle ulltraortodoxni Zide odmitaji sionismus a stat Izrael, ponevadz ten muze vzniknout az s prichodem Mesiase. Jsou sprosteni vojenske sluzby, ktera normalne trva 3 roky a tyka se i divek. Uz parkrat jsem videl roztomily parecek - on nagelovany, v dzinech a v modnim tricku, ona v uniforme se samopalem pres rameno.
Píše Martin Seifert: Dej meho izraeskeho pribehu pomalu nabira obratky. Na Emergency medicine, kde stazuju, jsme meli devet ranenych ze stredecniho utoku (streda 6.7. pozn.LP). Bavi me tu, ze jen na oddeleni vyuziju behem hodiny do mrte vsechny jazyky, ktere znam, vcetne fragmentu a intuitivnich znalosti. Stazuje se mnou Italka Micol a Rakusanka Rita.
Píše Martin Seifert: Shalom! Zivot muze byt vic, nez co se na prvni dojem zda. K posvatnym vecem je nutny posvatny pristup, aby nastala rezonance. Na vstup do Svate zeme jsem se pripravil tridenni hladovkou se specialnimi ocistovacimi postupy. Vnimani nemusi byt jen to, co se jevi na prvni dojem.
Uz na ruzynskem letisti se me dva chlapci po sobe dlouze vyptavali na to same. Znam nekoho z Izraele v Cechach? Komu patri muj batoh? Mam v nem neco ciziho? Kdo byl doma, kdyz jsem ho balil? Je v nem neco nove koupeneho? Vyptavani na vkusnem monumentalnim letisti Ben Gurion u Tel Avivu uz bylo o mnoho strucnejsi. V priletove hale me privitaly snad stovky barevnych balonku v rukou cekajicich i u stropu haly. Jak casto je asi z vysokeho stropu sundavaji?