Tyhle děti vám to natřou. Z deníku paní ředitelky
Právě jsem se vrátila z konference k hybridním hrozbám. Akci pořádala vláda, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Studenti ze čtvrťáku za mnou přišli, jestli tam mohou jít. To je skvělé, říkala jsem si, sami si to našli.
Co dělá ředitel o prázdninách. Z deníku paní ředitelky
Sedíme s kolegyní ve škole. Je druhý týden v červenci.
“Prosím tě, taky se tě furt někdo ptá, proč jedeš do školy?”
“Ano, pořád, už jsem si zvykla.”
Obvykle následuje ještě další dotaz: “A vy jako o prázdninách učíte?”
"No, neučíme. Přesto pracujeme."
Je to evidentně dost neobvyklé.
Co vy na to, pane ministře? Z deníku paní ředitelky
Když jsme před čtyřmi lety zakládali školu, myslela jsem si, že toto téma bude již vyřešeno. Zavedená praxe bohužel trvá, vývoj: nula. Mluvím o způsobu provedení jednotné přijímací zkoušky na střední školy (neřeším obsah, ale proces). Chci nastínit fakta a ukázat, že nad použitým „informatickým flow“ by zaplakal nejen IT specialista, ale jednoduše každý alespoň trochu digitálně gramotný jedinec. Stručně: údaje jsou několikrát ručně přepisovány, data o uchazečích sbírají školy, ale jen proto, aby je předaly státu a ten jim je posléze mohl vrátit. Informační systém Certis, který má k tomuto účelu sloužit, je nejen předpotopní, ale zcela chybně navržený včetně tragikomického uživatelského rozhraní. Testy samotné jsou distribuovány v papírové podobě a školy je pak ručně skenují. Je kolem toho mnoho manuálů. Je zapotřebí mnoho lidských zdrojů.
Zítra se zabiju. Z deníku paní ředitelky
Když jednou dostanete takovou zprávu a následuje pak reálný skutek, už to nikdy neberete na lehkou váhu. Téma sebevraždy v gympláckém věku začíná bohužel rezonovat. Když ne jako čin, tak rozhodně jako předmět k úvahám, případně jako pokus jiného teenagera v okolí. Pokud si přitom ťukáte na čelo a máte pocit, že ti mladí dnes nevědí coby, je to sice hezké, ale my už jsme si zvykli to řešit. Naposledy včera.
E!E. O životě. Alfa a omega. Z deníku paní ředitelky
Někdy je život trochu E!E. Prostě vás zkouší, co vydržíte. Pozitivní pro mě na něm momentálně jsou Alfa a Omega. Já jsem též pozitivní (SARS CoV-2), ale to mě až tak netrápí. Je to jen završení všech těch E!E, co se na mě sesypaly v novém školním roce v mém osobním životě. Alfa a Omega jsou dvě třídy našich nových prváků.
Nechte ředitele rozhodovat. Z deníku paní ředitelky
Začátkem měsíce u nás byla inspekce. Na naše pozvání. Dorazila trefně 1.6. na den dětí, jak symbolické. Novou školu z mnoha důvodů potřebujete ukázat inspekci. Byla jsem ráda, že se povedla hned první hodina Humanities. Naše propojené humanitní předměty.
Jaruna je píča. Z deníku paní ředitelky
„Tys řek píča!”
„Jo, řek. Protože Jaruna je píča.”
Zabublám smíchy a po břiše se mi rozleje příjemnej pocit, takovej ten příjemnej pocit, co se rozlejvá, když se člověk rozesměje, přestože ještě trochu brečí.
„To nesmíme říkat,” říkám.
„Občas to můžem říkat,” říká.
„Kdy občas?”
„Když nás rodiče neslyšej. A když je někdo fakt píča.” …
Takový můj den. Z deníku paní ředitelky
Asi čekáte, že vám budu psát, jak to mají učitelé teď těžké, jaké je to psycho být celé dny na distanční výuce a jak jsme všichni frustrovaní. Nebudu. Moji učitelé jsou totiž veselí.
Jak jsme zakládali školu
Naše škola už více než půl roku běží a já se konečně dostávám k tomu, abych sepsala, co jsme museli udělat, aby mohla vzniknout a jak to celé vlastně bylo. Ve víru dění jsme si často říkali, že „to bude na román”, pokusím se, aby z toho byl jen článek. Chci v něm však po pravdě vylíčit, jaké usilí jsme museli vyvinout, aby v Praze mohlo otevřít nové čtyřleté gymnázium.
Tohle já kopírovat nebudu. Z deníku paní ředitelky
Je neděle, na plotně se mi smaží karbanátky, děti nahoře v pokojích paří a já dumám ...na kuchyňské lince otevřený notebook s rozdělaným Google Apps Skriptem.
Venku sněží, paráda, pes nebude konečně nosit domů bahno.
To půjde! Hledám rozumné řešení školní administrativy.