Tam, kde volají temné vody, lidskost se propadá do nicoty, kde je konec světa, hradby mlčení a vůbec velice tenký led. Místa temného vábení, je-li za dveřmi tma: pro někoho nepolapitelná, nevýslovná krása a půvabná podívaná opředená příliš mnoha tajemstvími, pro ostatní tíživá skutečnost.
Anebo čeho dosáhneme, zřekneme-li se toho či onoho? Vrátili jsme se do věku studu a zostuzování a mnoho novotvarů norského jazyka vzniklo z «povinně vnucovaného» studu z úplně běžných věcí a činností všední potřeby zejména přes masmédia.
Srdceryvná přiznání a prohlášení ze všech stran. Dostanou se nakonec k pravdě „nepřátelé národa“ provalením dlouho neuznávaných informací?
Záhada na mořském dně: Kam se poděl čtyřkilometrový desetitunový kabel položený u břehů norského souostroví Vesterály? Norové přišli s pěti možnými vysvětleními. Podle jednoho z nich kabel přemístila obří krakatice.
Vaše země – vaše pravidla. Normální vždy bylo, že se hosté přizpůsobí hostitelům a ne obráceně. Ovšem nyní je leccos jinak.
To nechcete: rozevírající se nůžky, dusno a neustálé tepání do dávno zažitého smyslu pro humor u vašeho národa, dalších prvků/výrazů vaší kultury, či jen kvůli vašemu slovníku: měli byste si hlídat každé slůvko, že?
Krása střídá nádheru: část dnešní společnosti dělá, co může, aby zbavila děti volného, neřízeného hraní. Dospělí jim ze své vlastní hyperkorektnosti neustále staví omezující mantinely.
Krize se týká poloviny norských okresů. 125 000 Norů po celé zemi je bez praktického lékaře.