Celkové vychýlení již dávno překročené rovnováhy a příliš dlouhodobého páchání více škod než užitku? Zásahy mezi nevinnými neberou konce.
Vyvolalo to velký poprask a práce na „obracení každého kamínku“ již začala. Takhle se totiž v norštině vyjadřuje výzva k přezkumu, tedy usilovné, byť kolikrát marné, či spíše neupřímné snaze o nalezení odpovědí na otázku, jak mohlo k tragédii dojít. A jelikož je v Norsku kamenů hodně, může se toto nejspíše dost neobratné počínání si protáhnout... času.
Každý si nepřeje a ani nemůže žít ve městech. Je to tak těžké pochopit, uznat to a respektovat? Proto je také tak důležité nerušit místní školy v řídce obydlených oblastech, a to zejména, je-li to pro děti nejlepším řešením, a zvlášť pro ty nejmenší.
Podle severských tradic končí dnešním dnem Vánoce. V tento den se má i se stromečkem a výzdobou vynést ven, resp. vymést koštětem, a sníst vše, co zbylo z vánočních dobrot a pozvat mládence na vypití na Vánoci uvařeného piva (na zapití Vánoc), či z jídelního stolu sundat nádobu s máslem a protancovat celou noc až do rána.
To by vás v životě nenapadlo: není to každý den, kdy se utratí 36,8 miliard norských korun na železniční úsek, jenž byl postaven proto, aby se cestujícím ušetřilo jedenáct minut času a celkově odlehčilo jednomu z hlavních tahů, než ovšem musel být zbrusu nový úsek uzavřen již po devíti dnech.
Mnoho Laponců má více než Norové mentalitu kmene. Nejeden se vymezuje vůči druhým, a to i mezi sebou navzájem. Norové na své straně zákony protěžující Laponce rozcupují a brání se nárokování území.
Na základě zvídavých ohlasů žádajících o pokračování příběhů o sobech a (nejen) jejich sčítání v předchozím článku je přináším zde.