Andrej Babiš minulý týden do jisté míry překvapivě (srvn. např. jeho Knížete budu volit jako člověka z voleb před pěti lety) vyjádřil před prvním kolem volby podporu Miloši Zemanovi. Krátce poté se z ní začal „vybrušovat“ kritikou Zemanových spolupracovníků, které má za pochybných okolností na Hradě, kritikou jako z oka vypadlou tomu, co krátce ořed tím za sebe deklaroval Jiří Drahoš. V této souvislosti se hodí zvlášť zdůraznit tři důležité a vcelku očividné momenty.

Prvním je moment dospívání, kdy přihlášení se k jedinému kandidátovi “Matrixu” znamená dokončení přechodu z nespokojeného občana v plnokrevného politika hrajícího stejnou hru, na jejíž kritice ANO vyrostlo.

Druhým je moment předstírání, že král není nahý, jako kdyby podpořit Zemana a současně kritizovat jeho okolí nebylo něco jako chování řidiče v autě, který zběsile dupe na plyn i brzdu současně: vždyť Zemanovo prezidentování je totožné s Nejedlým s Mynářem, a jsou to také oni dva, kdo Zemanovou prohrou nejvíc ztratí.

Třetím je pak to, že se v podpoře prezidenta s plnou znalostí, co za svůj mandát reprezentoval a dělal, jedná o překvapivou chybu velikosti, jaké se Andrej Babiš dosud dokázal vyvarovat, ale teď se stal M. Chovancem z ČSSD součástí zvláštní dvojice jediných předsedů neextremistických stran v Poslanecké sněmovně, kteří se za Zemana postavili (i když dlouhodobě bez poskvrny jsou jen lidovci, a pokud si člověk zavře oči a uši k privátním vyjádřením, tak i piráti). Zde je namístě otázka, zda nesledujeme dosažení „úrovně nekompetentnosti“ z tzv. Peterova principu, tj. povýšování pracovníka až do funkce, na niž již jeho schopnosti nestačí, a zda takový zkrat úsudku nesvědčí o tom, že by měl z ANO usednout do premiérského křesla někdo jiný (například Richard Brabec).

Instinkty, které postačovaly na dobré vykonávání funkce ministra financí, organizaci protestního hnutí nebo řízení velkého koncernu, mohou fatálně selhávat tváří v tvář tak komplexnímu úkolu, jakým je řízení země. Vystavení takového nedostatku na veřejnosti je pak dvojnásobně pozoruhodné tím, že přišlo nejen před prvním kolem prezidentské volby, ale hlavně těsně před nadcházejícím hlasováním o vládě A. Babiše.




(Aktualizovaný text dopisu do LN reagující na „Babišovy vyhlídky“ v LN 15. 1. 2018, který LN neotiskly, v redakci měli dost zajímavějších příspěvků.)