Komerční televize dělají z volby prezidenta „zábavní“ estrádu, nejnověji to ukázal Voříškův kotel na Primě, kde se „moderátor“ úspěšně klesal na úroveň barrandovského Soukupa. V těchto formátech pro diváky ustupuje do pozadí především skutečnost, že prezidenta je dobré posuzovat ne podle toho toho, jak který nich uvedl nějakou uštědřenou ránou publikum této estrády do vytržení, nýbrž podle toho, co je podstatné pro schopnost prezidenta opravdu zastupovat zájmy státu a jeho občanů při jednání mezi státníky (byť samozřejmě parametry volební kampaně svádí dívat se hlavně na agresivitu).

Jednání mezi státníky určitě neprobíhají jako televizní podívaná pro rozvášněné davy, jež mohou být vděčné za bonmoty, štulce či zesměšňování.

Ve skutečném jednání státníků si takovým postupem partnera proti sobě nepřátelsky naladíte a - bez ohledu na předmět vyjednávání, či na to, zda jste nebo nejste v právu - k žádné dohodě nedospějete.

Pár nevyužitých příležitostí udeřit či zesměšnit může být naopak svědectvím schopností jednat jako skutečný státník pracující pro svou zemi, namísto vystupování šaška, jehož výstupy sice publikum baví, ale k reálnému výsledku určitě nevedou (stranou nechávám, že navíc jde o šaška značně zlomyslného, který je schopen propagovat nošení zbraní ve stylu druhého dodatku americké ústavy shodou okolností zrovna ve chvíli, kdy došlo k masakru dalších 14 středoškoláků, z toho dvou mrtvých, viz http://wapo.st/2n7E6xe).

I vnitrostátně potřebujeme víc někoho, kdo by dokázal vystupovat jako moderátor a přispívat jako politicky neodpovědný aktér ke zeslabování polarizace, ne svými údery naopak polarizaci zesiloval - na to stačí tradiční političtí hráči utkávající se ve volbách do Parlamentu.

(Kvantitativní parametry estrády na Primě jsou shrnuty zde: http://bit.ly/2BqkPLI)