Španělská parlamentární komise na ochranu prostředí se rozhodla doporučit zákonodárcům, aby rozšířili platnost lidských práv i na velké primáty, jako je šimpanz nebo gorila. Opičí lidská práva zcela jistě projdou, a to nejen proto, že je situace nadvlády humanismu už dávno neudržitelná, ale i z vedlejších pragmatických důvodů. Volně žijící primáti, s výjimkou menších svobodných opic na nedemokratické britské koloniální enklávě Gibraltaru, se totiž ve Španělsku nevyskytují.
Šéfové ruského Gazpromu nás nedávno radostně varovali, že ropa překoná další světový rekord, a někteří bankéři (Goldman Sachs) jim v apokalyptických věštbách dokonce sekundují.
Irské lidové odmítnutí Lisabonské smlouvy a následné zoufalé tance evropských politiků, které mají za cíl odmítnutou smlouvu zase v nějaké podobě vrátit do ringu, znovu potvrdily, o co jde. Evropské národy totiž nechtějí delegovat další a další pravomoce nevolené byrokracii v Bruselu. Nepotřebují nevolenou evropskou velmoc s dalšími státníky, ministry a úředníky. Evropský národ neexistuje a nevíme, zda-li je možné jej uměle vytvořit. Evropané jsou spokojeni se svými malými zeměmi, kde se lidé znají, a kde je na politiku i na korupci lépe vidět. A kde je také možné politiky občas odvolat. Malé je nejen hezké, ale může být i demokratické.
Občanský spor nejvyšší státní zástupkyně (latinsky prokurátorky) Renaty Vesecké a jejich přátel o pejorativní význam slova mafie (arabsky rodina) vejde jistě do historie českého politikaření. Nejvyšší špičky justice, a bylo jich sedm, se společně jako jedna parta bránily nařčení z manipulace kauzy Čunek a spadly do ní samy jako vosy do medu. Byly logicky usvědčeny v neobvyklém veřejném procesu snímaném kamerami odvážným soudcem Vojtěchem Ceplem.
V žlučovitém eseji J. Lukavce o Chestertonovi (LN, Orientace 31.05), vychází autor ze všech možných i nemožných omylů, kterých se prý Chesterton, jehož tolik velkých umělců a filosofů považovalo mylně za génia (Gilson, Bergman, Borges), dopustil, aby si nakonec sám sobě kladl nezodpověditelnou a ještě chmurnější otázku, proč jej tedy u nás uznávají a obdivují tak rozličné osobnosti jako V. Cílek, K. Schwarzenberg či V. Just. Jako by se všichni pomátli. Vždyť Chesterton – ten nepřijatelný ideolog katolicismu je neslučitelný s moderním pluralismem a tolerancí. A tady máme paradox téhle dialektiky; že se to tak jeví pouze p. Lukavci.
Pavla Béma, primátora Prahy, tedy muže zodpovědného za rozvoj města „oblila vlna hněvu“ nad slovy exprezidenta Václava Havla z Lidových novin: “...město se šíří jako rakovina do všech stran a likviduje naši vlast svými sklady, parkovišti a smetišti…Je to skrumáž nahodilých staveb…rozplizlá, konzumní nicota pyšně pohrdající krajinou.”
Tak už jsme zase v tom. Sotva přejdeš jedny volby (prezidentské), už jsou v cestě jiné, jak se zpívá ve staré pranostice. Socialisté o víkendu už vyhlásili svůj program a boj, a bývalý prezident se nechal slyšet koho nevolit. Reklamní kampaň o voliče tak nastala, avšak upřímná slova ministra Kalouska z nadpisu (pro deník E15) značné části voličstva připomíná především blbou volbu mezi volbou a nevolbou, máme totiž jistotu, že nejméně čtyřicet procent k místním volbám nepůjde. Většina těch ostatních ovšem také nevolí, ať se děje, co se děje, vždycky totiž volí stejně. Volbu má proto jenom nepatrná hrstka opravdových nestraníků, která přemýšlí o menším zlu v politice. A která přebíhá. To oni rozhodují!