Poslední návrhy z dílny ministerstva financí na zvýšení DPH na dvacet procent, zrušení porodného či několikaleté zmrazení důchodů ukazují, že tzv. reformy prosazené Nečasovou vládou nejenže veřejné rozpočty nestabilizovaly, ale ve skutečnosti jejich problémy ještě prohloubily.
Jen co si Nečasova vláda prosadila zákonem, že nesmí zasahovat do valorizace důchodů, utekla z ministerstva financí zpráva o debatách, zda valorizaci nezrušit. Chystá se tedy vláda odvolat, co slíbila, a slíbit, co odvolala?
Neradostná vyhlídka – méně peněz a vyšší ceny. Právě to se dá vyčíst ze souběhu dvou negativních tendencí české ekonomiky. Vyhlídku toho, že lidé budou mít hlouběji do kapsy, signalizuje zpráva Českého statistického úřadu o tom, že HDP se snižoval už druhý měsíc po sobě. Výraz, který se pro takovou situaci používá, zní nechtěně trochu legračně – recese, – ale to je zhruba všechno, co je na něm lákavého. Ekonomika míří dolů a to je hrozba pro mzdy i pracovní místa. Ceny však zamíří opačným směrem. Obojí je selháním hospodářské politiky Nečasovy vlády.
Berme to jako malý svátek – po nekonečných letech parlamentních soubojů o takovou přímou volbu prezidenta, která dá skutečně šanci občanům, prošel i Senátem návrh na dvoukolovou volbu hlavy státu. Bitva o zákon se odehrávala do posledních hodin, protože pravice pochopila, že přímé hlasování může být zároveň jednou z forem plebiscitu o tom, co zemi skutečně přinesla ve vládních službách. Proto nakonec téměř polovina senátorů za ODS hlasovala proti návrhu.
Petr Nečas konečně přišel na to, kdo může za demontáž sociálního státu.
Je to ČSSD.
Ztrácíme pověst, čas i peníze. Premianty jsme, bohužel, úplně jinde, než by si občané přáli. Česká republika patří v současnosti mezi čtyři nejhorší země v oblasti korupce a porušování pravidel při čerpání evropských dotací. Sociální demokracie důrazně požaduje, aby vláda přestala problém ignorovat, protože ponese odpovědnost za desítky miliard korun, o které republika přijde.
Sociální demokracie hodnotí navrhovanou smlouvu o „dluhové brzdě“ realisticky. Ano, je nevyvážená přílišným důrazem na restriktivní opatření. Jistě, čekali jsme, že se jasně přihlásí k regulaci finančních trhů a zejména k potřebě prosadit daň z finančních transakcí.
Kdo je nezodpovědnější? Prezident republiky, kterému to zaručuje ústava, nebo premiér, který se za něho schovává? Proč předseda vlády Nečas řeší své vnitrostranické problémy v ODS ( a vztahy s Václavem Klausem) na úkor strategického zájmu naší země?