Svatá církev ve své nekonečné dobrotě neprolévala krev kacířů. Aby se vyhnula takovému ukrutnému násilí, raději své kacíře humánně upalovala. O této laskavosti se před nějakým tím stoletím přesvědčili dva naši univerzitní kolegové, mistři Jan a Jeroným. Jakpak k tomu došlo?
Služebně i fyzicky nejmladší vládní ministr předložil svůj program. Jest to program optimistický. Optimistické jsou ovšem vždy všechny programy, které ze sebe noví ministři soukají. Potud žádné překvapení.
Dura lex, sed lex učí se mladí právníci. Tedy, že i přísný či drsný zákon je zákonem. Ať je zákon jakkoli přísný, ba hloupý, měl by být dodržován. Skutečností je, že nic nelze brát doslova. Všichni si asi umíme představit zákon, který bychom nedodržovali, a kde by občanská neposlušnost byla namístě. Dodržování zákona, který stanovil otevřenou rasovou diskriminaci, by většinu z nás postavil do situace, kdy bychom neměli šanci než protestovat nedodržením takového zákona.
V minulém textu
jsem se dotkl některých paradoxů světového dění. V diskusi se vyrojily hlasy souhlasné i nesouhlasné. Z těch nesouhlasných vypustím osobní výtky. Někomu se prostě nelíbím a jiný léčí sebevědomí tím, že druhému nějak říká, že je pitomec. Obojí je jistě přirozené, takže nestojí za zmínku. Z nesouhlasných připomínek ovšem některé za věcnou poznámku stojí.
Zahraniční politika našeho západního světa dělá jednu botu za druhou a přitom se upřímně diví, že má stále menší respekt. Poslední nález amerických zpravodajských služeb, že Irán už čtyři roky nevyvíjí jaderné zbraně, je hřebíkem do rakve naší důvěryhodnosti. Závěry zpravodajců následně potvrdil i šéf světové atomové agentury Baradej. Čtyři roky jsme hrozili Teheránu pěstmi, chrastili sankcemi a drsně hovořili o možnostech preventivního úderu. Až jsme zjistili, že k němu už několik let nemáme valný důvod. Sorry. Iránský prezident Ahmadínežád podle Guardianu s gustem slaví vítězství perského lidu. A má co slavit, protože jsme troubové.
Reálná mzda poroste tak o 5 %. Ale učitelům mají reálné platy klesnout. Reforma to kantorům nalinkovala na celé tři roky. Pokles reálné mzdy učitelů má v novodobé ČR premiéru a výdaje na vysoké školy absolutně poklesnou poprvé od roku 1989. A to je školství prioritou Topolánkovy vlády…
Přišel mi „reklamní“ e-mail. Nemám prý spořit s liškou, ale s Čunkem. Jen tento finanční génius totiž dokázal ušetřit z hubených sociálních dávek milióny. Nikdo nedokáže víc. Český učitel však nebude spořit s Čunkem ale s Liškou. Právě Ondřej Liška byl totiž navržen Stranou zelených do funkce ministra školství.