Když jsme v roce 1788 v bitvě u Caransebeş jako Rakousko bránili Evropu před armádou Osmanské říše, položilo zde život za obranu proti islámu 10 tisíc našich tehdejších spoluobčanů.
Článek Patricka Kingsleyho z The Guardian 10. srpna 2015 reagující na demagogii britských konzervativních ministrů, naposledy britského ministra zahraničí Hammonda pro BBC v Singapuru. Jeho bulvární rétorika svádí k názoru, že má možná pro svůj alarmismus nějaké opodstatnění. Fakta v tomto článku ho však dávají někam na úroveň tuzemských xenofobů Okamury nebo Fialy:
Ministři britské konzervativní vlády, včetně Theresy Mayové nebo Philipa Hammonda, pronášejí o nebezpečí migrantů vstupujících do Británie tvrzení, ze kterých vstávají vlasy. Ale odpovídají skutečnosti?
Když stojíte před největší světovou uprchlickou krizí od 2. světové války, je dobré v debatě o reakci zachovat střízlivost. Ale k tomu potřebujete fakta a data – dvě věci, které v britské debatě o migraci v letošním létě chybí. Theresa Mayová udělala výkop v květnu, když na Rádiu 4 tvrdila, že drtivá většina migrantů přicházejících do Evropy jsou Afričané putující z ekonomických důvodů. Média na to navázala, příkladem je čerstvé ničím nepodložené tvrzení v Daily Mail, že sedm z 10 migrantů v Calais se dostane až do Velké Británie.
Ministr zahraničí Philip Hammond tento týden nejen tvrzení Mayové o afrických ekonomických migrantech opakoval, ale navíc je vylíčil jako plenitele, kteří vbrzku urychlí zhroucení evropské civilizace. Hammondovi by se, podobně jako řadě dalších, hodily aspoň nějaké aktuální statistiky o migrační krizi. Tady je deset klíčových: