Slib premiéra Babiše vrátit Českou republiku „na špičku Evropy, kde jsme byli za Masaryka“, je absurdním výrokem zejména tváří v tvář skutečnosti, že při jmenování vlády na Hradě deklaroval jako primární úkol dneška boj s migrací. Nejde jen o špatně vynakládané úsilí na boj s nebezpečím, kterému fakticky nečelíme, či o zjevný paradox toho, že boj s migrací deklaruje premiér, který (ekonomickým) migrantem sám je (přičemž samém faktu, že i lidé zde nenarození to mohou dotáhnout vysoko, by nic samozřejmě špatného nebylo), ale především o pomíjení toho, nakolik úspěch první republiky sám stál i na diverzitě a opaku etnické homogenity, u Masaryka samého pak třeba i na tom, že „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“