Nefungujícími systémy, na jejichž fungování jsou občané závislí, jako je například evidence motorových vozidel nebo sociální pomoc, způsobuje vláda značné komplikace. Jednak občanům, kteří tráví čas postáváním před okénky úřadů, dále zaměstnancům úřadů, kteří jsou na své straně úředního okénka bezmocní, ale také ekonomice, protože registrace nových vozidel znamená snížení výběru daní z jejich prodeje i nákladů na provoz, nemluvě o škodách těch, kteří vozidlo potřebovali používat.

Proč Nečas otálí?

Chování politiků připomíná frašku. Informační systém, na jehož chování závisí fronty občanů před úředními okénky, si nikdo nemůže dovolit zavádět způsobem, jaký vidíme v případě registru motorových vozidel. Ministr Pavel Dobeš ukázal neschopnost kompetentně rozhodovat, když hned po prvním dnu nebo dvou systém nestáhl, nevrátil se k předchozí realizaci a nepočkal na vyřešení chyb. Premiér Petr Nečas ho měl za to odvolat již dávno.

Z technického hlediska je chyba na straně dodavatele systému. Odpovědný tvůrce by neměl realizovat řešení, o kterém musí vědět, že bude propojeností s dalšími systémy náchylné k vážným výpadkům. Řádově dvě stovky pracovišť, na kterých agenda musí fungovat, je směšně malý počet vůči jiným v praxi nasazeným systémům. Nevzniká ani potřeba souběžné úpravy stejných dat. Rozsah potřebného on-line přístupu je velmi malý, většina údajů může být na koncových pracovištích přístupná v kopii, kterou je možné připravit předem.

Systém velký jako telefon

Dodavatel systému se nemůže vymlouvat ani na nefunkční spojení s registrem kradených vozidel, i kdyby byl výpadek spojení reálný.

Vždyť celá databáze kradených vozidel se na dnešních paměťových médiích pohodlně vejde do zařízení velikosti většího telefonu v policejních autech a aktualizace v řádu vteřin, snadno ohrozitelná výpadky spojení, není potřebná.

Absurdní jsou výmluvy na různě uváděná data na různých pracovištích se starým systémem a tím způsobenou chybovost. Řeči o milionu chybných údajů v systému jen odvádějí pozornost stranou. Nechat takový problém řešit jednotlivě úředníky za přepážkou a prodloužit tak vyřízení jednoho uživatelského požadavku téměř o hodinu může být na úrovni návrhu systému přijatelné. Uváděné množství chyb v datech je navíc nepravděpodobně vysoké a samo svědčí o chybném převádění dat, když ne rovnou o tom, že evidovaná data ve skutečnosti vůbec nejsou potřebná.

Funkčnost informačního systému je třeba měřit tím, jak funguje pro koncového uživatele, nikoli činností jednotlivé komponenty.

Dodavatel registru motorových vozidel fakticky předvedl kyberútok proti fungování státu. Vyřadil z činnosti důležitý informační systém, bez kterého nemůže řádně fungovat. Jako z nepovedené grotesky působí oznámení o tom, že si armáda v těchto dnech vybrala tutéž firmu jako dodavatele pro boj s kybernetickými útoky.

Má to být další pokus dělat z pytláka hajného, dokonce v přímém přenosu souběžně ukazujícím spoušť, kterou za sebou pytlák nechává? Všechno však může dopadnout dobře. Občan s vozidlem na úřad k vyřízení musí a nefunkčnost systému je vidět hned. Kyberútočníci se na naši armádu mohou vykašlat, a pokud ne, stejně se fakt, že jsme napadeni, nemusí lišit od stavu, který ministři i premiér považují za normální.

(Vyšlo v MFDnes 27. 7. 2012)