Ministr Julínek tváří tvář všeobecné kritice postupu ve věci fakultních nemocnic a jejich vazby na lékařské fakulty zajišťující vzdělávání a výzkum v medicíně není ochoten jakékoli kritické ohlasy skutečně zvážit, pouze proti nim vyráží do protiútoků. V rozhovoru s Václavem Moravcem na rozhlasové stanici Impuls obvinil rektory z nekompetence a neznalosti návrhů zákonů, proti kterým oni a jejich univerzity protestují, jakož i z toho, že jsou manipulováni děkany svých lékařských fakult, kterým se jedná o zachování starých pořádků (z kontextu nepřímo vyplývá i jejich obvinění snad z rozkrádání nemocnic, či něčeho podobného).

Nepřijatelné kádrování odpovědných akademických funkcionářů nejvýznamnějších českých univerzit je zahyceno v následujícím úryvku z rozhovoru na Impulsech Václava Moravce:



Měl jsem příležitost v uplynulých dvou týdnech navštívit dvě „besedy“, na kterých ministr své reformy představoval. Na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy před čtrnácti dny Julínkův náměstek Šnajdr několikrát v různém kontextu opakoval, že je třeba „narovnat“ finanční vztahy mezi lékařskými fakultami a fakultními nemocnicemi. Jak ve výuce, tak ve výzkumu z toho plynulo, že nemocnice mají dostat víc peněz na úkor fakult, nikoli že by dokázaly najít nějaké dvacetiprocentní rezervy ve svém fungování. Když rektor Karlovy univerzity profesor Hampl rekapituloval historii zcela nedostatečné komunikace mezi ministerstvem a univerzitou, reagoval na to ministr Julínek k hlasitému pobavení celé posluchárny svým spontánním: „A co bych měl diskutovat?“

Začátkem tohoto týdne představoval ministr další fáze připravovaných reforme na semináři v Senátu. Jednou ze zásadních tezí, na kterou se soustředil, bylo „Chci ve zdravotnictví skončit se socialismem a zavést v něm kapitalismus.“ Jeho podřízení mu připravili obsáhlou prezentaci, jejíž obsahové zvládnutí se však na ministra ukázalo příliš - poručil obsluze přeskočit tucet nebo dva připravených slajdů s výkladem, které nahradil jednoduchým populistickým sloganem. O obsah nešlo v ministrově vystoupení před senátory a hosty o nic víc, než to veřejnosti ukázal v rozhovoru s Václavem Moravcem.

Nyní se ministr rozhodl své oponenty kádrovat z údajné nepozornosti a nálepkovat jako rozkradače a zastánce starých pořádků. Přečteme-li si prohlášení, se kterým rektor Masarykovy univerzity profesor Fiala vystoupil na úterní tiskové konferenci, jsou zde obsaženy zcela konkrétní výhrady k ministrem zamýšlenému provádění této části zdravotnických reforem, i zcela konkrétní požadavky. Nejdůležitější z nich, totiž vazba výzkumu na akademické prostředí na univerzitě, není ničím ultimativním. Jedná se pouze o všeobecně osvědčené uspořádání, ze kterého univerzity dost dobře nemohou slevit, nemají-li se stát podřadnými přípravkami bez činností, které jsou na obdobných zahraničních institucích jejich samozřejmou součástí. Z ministrových odpovědí ve výše citovaném úryvku z rozhovoru ostatně záměr nemocnicím svěřit nejen výzkum, ale v rozporu s ustanoveními zákona o vysokých školách i výuku, zcela jasně vyplývá.

Ministr Julínek postupuje bez respektu k základním východiskům, bez kterých univerzity dost dobře nemohou fungovat. Univerzitní představitelé nezávisle na sobě hovoří o naprostém nedostatku komunikace a stěžují si na slepou uličku, do které se postup ministrem prosazovaný dostal - prohlášení k jednání nad Julínkem předloženým textem je dostatečně výmluvné. Podobné výhrady mají i Julínkovi lidovečtí patneři ve vládě, kteří jsou nespokojeni s přístupem k expertní komisi a utajovaným krokům za jejími zády.

Z agresivních formulací v rozhovoru s Václavem Moravcem vyplývá, že se ministr rozhodl už ani nepředstírat, že s by s univerzitami mohl jednat o shodě nad možným modelem uspořádání vztahů mezi univerzitami a nemocnicemi, ve kterých jejich lékařské fakulty učí své mediky. Jeho politická kvalifikace mu ve vlastních očích dává dostatečné oprávnění, aby všechny oponenty hodil do společného pytle zlodějů a socialistů, kteří stojí v cestě jeho „kapitalismu.“ Drzé čelo je koneckonců v takové situaci lepší než poplužní dvůr. Nač používat rozum, když člověk vládne pěstmi. Univerzity, lékařský výzkum nebo výchova mediků, to jsou jen zbytné drobnosti, se kterými si politik Julínkova formátu snadno poradí.