Annu Šabatovou do Senátu!
Anna Šabatová pro mne splňuje představy ideální senátorky. Svým celoživotním nasazením mnohokrát osvědčila oddanost základním hodnotám demokracie a obrany základních občanských práv, od níž ji neodradilo ani její vlastní uvěznění za letákovou akci proti komunisty manipulovaným volbám v době počínající normalizace během jejích brněnských studií filosofie a historie.
Neodradilo ji dlouhodobé věznění jejích nejbližších, během kterého nepolevila v úsilí, které by vydalo za několik osob jako mluvčí Charty 77, spoluzakladatelky Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, vydavatelky Informací o Chartě, mluvčí Polsko-československé solidarity nebo členky nezávislé Východoevropské informační agentury. Měl jsem v době komunismu příležitost spolupracovat nikoli přímo s ní, ale s lidmi, s nimiž řadu ze svých aktivit dělala. Byla pro mne v té době jedním ze symbolů naděje, pro které stálo za to v tehdejším Československu zůstávat a věřit, že s takovými lidmi a v důsledku jejich práce máme naději na změnu, která skutečně nastala.
V demokratických poměrech po roce 1989 se systematicky věnovala práci v sociální oblasti a spolupráci s nevládními organizacemi a na všech úrovních od komunální po celostátní se věnovala ochraně sociálních i obecných lidských práv. Nežila přitom ze svých minulých zásluh, ale zvládla si při tom na Karlově univerzitě doplnit vysokoškolské vzdělání v českém jazyce a literatuře. Na Masarykově univerzitě absolvovala doktorské studium na katedře právní teorie Právnické fakulty a obhájila zde vědeckou disertační práci týkající se role ombudsmana v moderní demokratické společnosti od administrativního k lidskoprávnímu pojetí. Zúročila v ní zkušenosti z prvního funkčního období zástupkyně ombudsmana Otakara Motejla, s nímž brněnský úřad Veřejného ochránce práv od základů pomáhala budovat. Šest let vyučovala sociální práci jako vysokoškolská pedagožka na Univerzitě Karlově, odkud po volbě ombudsmankou odešla na šest let působit na nejvyšší post obrany občanských práv daných zákony i ústavou a stala se podobně jako před ní Otakar Motejl hlasem ozývajícím proti různým případům krácení těchto práv a ve prospěch posilování právního státu jako vlády práva proti vrchnostenskému zneužívání moci úřadů.
Její působení ocenil v roce 2002 prezident Václav Havel udělením medaile Za zásluhy I. stupně a na mezinárodní úrovni se jí již před tím v roce 1998 dostalo uznání v podobě Ceny OSN za obranu lidských práv a stala se tak první Východoevropankou, které se tohoto uznání dostalo.
Nic z toho, co v dosavadním životě dokázala, za ní nepřišlo zadarmo, nikam se nedostala jen jako stranický aparátčík krytý politickou mašinérií za tím. Jako Motejlovu zástupkyni ji poslanci v druhém kole zvolili proti senátnímu protikandidátovi z ODS. Jako ochránkyni veřejných práv pak byla poslanci (byl jsem tehdy jedním z nich) zvolena proti Zemanovu protikandidátovi v druhém kole nejmenším možným počtem hlasů.
V těchto dnech postoupila Anna Šabatová do druhého kola volby do Senátu Parlamentu ČR v obvodu č. 60, v němž bydlím a za který jsem sám v době jejích právnických studií působil jako nestranický senátor. Jsem přesvědčen o tom, že tato volba je jednou z těch, v níž jde o mnoho. Její kandidatura je podložena váhou její osobnosti a hodnotami, které bez jakýchkoli pochyb představuje. Do druhého kola postoupila jako kandidátka, jež v nekonfrontační a civilně vedené kampani získala více hlasů voličů našeho obvodu než několik zástupců parlamentních politických stran. Pokud se do Senátu v druhém kole volby dostane, může být jednou ze skutečně málo opravdu kvalifikovaných osobností horní komory (zejména pak osobností s právnickým vzděláním a právnickou průpravou, což je pro komoru charakterizovanou jako pojistka demokracie a ústavních principů zvlášť důležité).
Proti ní jde do druhého kola člen ODS, tedy strany, která se má sice snahu prezentovat jako „nová“ síla opozice, ale která již svou dosavadní silou v Senátu představuje nebezpečí stranické politiky reprezentující nikoli principy a hodnoty, ale stranické a finanční zájmy - což je reálné nebezpečí, které si lze snadno ukázat na otevřené podpoře, kterou v těchto dnech vyjádřil předseda Senátu jako jeden z vrcholných představitelů ODS Ivovi Valentovi, jinak milionáři s majetkem schovaným přes daňové ráje, králi českého hazardu a odsouzenému korupčníkovi, a v krajských volbách zvolenému kandidátovi Trikolóry. Stranickou disciplínu senátorů z ODS si ze svého působení v Senátu dobře pamatuji (z tehdejší doby dokonce včetně snahy zavést černou listinu „nepohodlných“ senátorů, kterým by byl upřen hlas při vyjadřování postojů, jež reprezentují, byť tato snaha neuspěla). Vůči tomuto riziku vidím doktorku Šabatovou s její odbornou kompetencí, schopností pronikavého analytického uvažování, ale i empatií a občanskými hodnotami, které celým svým dosavadním životem naplňovala, jako důležitou a velmi potřebnou protiváhu.
Přijďte v nadcházejícím druhém kole senátní volby v našem volebním obvodu k volebním urnám a dejte Anně Šabatové svůj hlas. Její pozice jako druhé není nijak beznadějná, pokud se o dobrý konečný výsledek svými hlasy jako občané obvodu zasloužíme (což říkám i z vlastní zkušenosti, kdy mne z podobné pozice dokonce s menším počtem hlasů mí spoluobčané v tomto obvodě zvolili proti kandidátovi z ODS v roce 2002). S Annou Šabatovou a na její podporu již vystoupil dosavadní končící senátor v tomto obvodu za KDU-ČSL, její protikandidát z prvního kola z Pirátů, nově zvolená krajská zastupitelka za Spolu pro Moravu nebo předseda STAN.
Proměňme na konci tohoto týdne tuto podporu v hlasy vhozené do volební urny, díky nimž se Anna Šabatová stane naší senátorkou. Ona sama toho má za sebou tolik, že toto zvolení pro vlastní slávu nebo velikost nepotřebuje. Potřebujeme to ale my jako občané - protože v ní můžeme mít jistotu, že svým úsilím a odborností přispěje k naplnění úlohy, pro niž v našem politickém systému Senát Parlamentu České republiky máme a pro niž jeho kvalitní obsazení lidmi s vysokým morálním profilem potřebujeme.
Dejme v pátek a v sobotu hlas Anně Šabatové!
Neodradilo ji dlouhodobé věznění jejích nejbližších, během kterého nepolevila v úsilí, které by vydalo za několik osob jako mluvčí Charty 77, spoluzakladatelky Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, vydavatelky Informací o Chartě, mluvčí Polsko-československé solidarity nebo členky nezávislé Východoevropské informační agentury. Měl jsem v době komunismu příležitost spolupracovat nikoli přímo s ní, ale s lidmi, s nimiž řadu ze svých aktivit dělala. Byla pro mne v té době jedním ze symbolů naděje, pro které stálo za to v tehdejším Československu zůstávat a věřit, že s takovými lidmi a v důsledku jejich práce máme naději na změnu, která skutečně nastala.
V demokratických poměrech po roce 1989 se systematicky věnovala práci v sociální oblasti a spolupráci s nevládními organizacemi a na všech úrovních od komunální po celostátní se věnovala ochraně sociálních i obecných lidských práv. Nežila přitom ze svých minulých zásluh, ale zvládla si při tom na Karlově univerzitě doplnit vysokoškolské vzdělání v českém jazyce a literatuře. Na Masarykově univerzitě absolvovala doktorské studium na katedře právní teorie Právnické fakulty a obhájila zde vědeckou disertační práci týkající se role ombudsmana v moderní demokratické společnosti od administrativního k lidskoprávnímu pojetí. Zúročila v ní zkušenosti z prvního funkčního období zástupkyně ombudsmana Otakara Motejla, s nímž brněnský úřad Veřejného ochránce práv od základů pomáhala budovat. Šest let vyučovala sociální práci jako vysokoškolská pedagožka na Univerzitě Karlově, odkud po volbě ombudsmankou odešla na šest let působit na nejvyšší post obrany občanských práv daných zákony i ústavou a stala se podobně jako před ní Otakar Motejl hlasem ozývajícím proti různým případům krácení těchto práv a ve prospěch posilování právního státu jako vlády práva proti vrchnostenskému zneužívání moci úřadů.
Její působení ocenil v roce 2002 prezident Václav Havel udělením medaile Za zásluhy I. stupně a na mezinárodní úrovni se jí již před tím v roce 1998 dostalo uznání v podobě Ceny OSN za obranu lidských práv a stala se tak první Východoevropankou, které se tohoto uznání dostalo.
Nic z toho, co v dosavadním životě dokázala, za ní nepřišlo zadarmo, nikam se nedostala jen jako stranický aparátčík krytý politickou mašinérií za tím. Jako Motejlovu zástupkyni ji poslanci v druhém kole zvolili proti senátnímu protikandidátovi z ODS. Jako ochránkyni veřejných práv pak byla poslanci (byl jsem tehdy jedním z nich) zvolena proti Zemanovu protikandidátovi v druhém kole nejmenším možným počtem hlasů.
V těchto dnech postoupila Anna Šabatová do druhého kola volby do Senátu Parlamentu ČR v obvodu č. 60, v němž bydlím a za který jsem sám v době jejích právnických studií působil jako nestranický senátor. Jsem přesvědčen o tom, že tato volba je jednou z těch, v níž jde o mnoho. Její kandidatura je podložena váhou její osobnosti a hodnotami, které bez jakýchkoli pochyb představuje. Do druhého kola postoupila jako kandidátka, jež v nekonfrontační a civilně vedené kampani získala více hlasů voličů našeho obvodu než několik zástupců parlamentních politických stran. Pokud se do Senátu v druhém kole volby dostane, může být jednou ze skutečně málo opravdu kvalifikovaných osobností horní komory (zejména pak osobností s právnickým vzděláním a právnickou průpravou, což je pro komoru charakterizovanou jako pojistka demokracie a ústavních principů zvlášť důležité).
Proti ní jde do druhého kola člen ODS, tedy strany, která se má sice snahu prezentovat jako „nová“ síla opozice, ale která již svou dosavadní silou v Senátu představuje nebezpečí stranické politiky reprezentující nikoli principy a hodnoty, ale stranické a finanční zájmy - což je reálné nebezpečí, které si lze snadno ukázat na otevřené podpoře, kterou v těchto dnech vyjádřil předseda Senátu jako jeden z vrcholných představitelů ODS Ivovi Valentovi, jinak milionáři s majetkem schovaným přes daňové ráje, králi českého hazardu a odsouzenému korupčníkovi, a v krajských volbách zvolenému kandidátovi Trikolóry. Stranickou disciplínu senátorů z ODS si ze svého působení v Senátu dobře pamatuji (z tehdejší doby dokonce včetně snahy zavést černou listinu „nepohodlných“ senátorů, kterým by byl upřen hlas při vyjadřování postojů, jež reprezentují, byť tato snaha neuspěla). Vůči tomuto riziku vidím doktorku Šabatovou s její odbornou kompetencí, schopností pronikavého analytického uvažování, ale i empatií a občanskými hodnotami, které celým svým dosavadním životem naplňovala, jako důležitou a velmi potřebnou protiváhu.
Přijďte v nadcházejícím druhém kole senátní volby v našem volebním obvodu k volebním urnám a dejte Anně Šabatové svůj hlas. Její pozice jako druhé není nijak beznadějná, pokud se o dobrý konečný výsledek svými hlasy jako občané obvodu zasloužíme (což říkám i z vlastní zkušenosti, kdy mne z podobné pozice dokonce s menším počtem hlasů mí spoluobčané v tomto obvodě zvolili proti kandidátovi z ODS v roce 2002). S Annou Šabatovou a na její podporu již vystoupil dosavadní končící senátor v tomto obvodu za KDU-ČSL, její protikandidát z prvního kola z Pirátů, nově zvolená krajská zastupitelka za Spolu pro Moravu nebo předseda STAN.
Proměňme na konci tohoto týdne tuto podporu v hlasy vhozené do volební urny, díky nimž se Anna Šabatová stane naší senátorkou. Ona sama toho má za sebou tolik, že toto zvolení pro vlastní slávu nebo velikost nepotřebuje. Potřebujeme to ale my jako občané - protože v ní můžeme mít jistotu, že svým úsilím a odborností přispěje k naplnění úlohy, pro niž v našem politickém systému Senát Parlamentu České republiky máme a pro niž jeho kvalitní obsazení lidmi s vysokým morálním profilem potřebujeme.
Dejme v pátek a v sobotu hlas Anně Šabatové!