Pán času stoupal na vrchol našich možností v letech 1968 i 1989 a my jsme prokázali, že se neumíme poučit. Stvrdila to naše rétorika při 55. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Po pětapadesáti letech od „bratrské pomoci vojsk Varšavské smlouvy“ tehdejšímu Československu, jak se říkalo okupaci převážně sovětské armádou, je možné se na tuto tragickou událost podívat střízlivějším okem. Takový pohled v širším kontextu vykazuje naivitu na obou stranách.
Odhlédneme-li od všech možných výčitek, které zazněly jako reakce na nominování Roberta Fremra na ústavního soudce, jako byl jeho vstup do KSČ v říjnu roku 1989, což v té rozviklané době již jistě dělat nemusel, že si neuvědomoval jako soudce znalý cizího jazyka, že volba země, kde chce člověk žít, patří k základním lidským právům a že ještě před pár týdny, nechápal, že by se měl za to stydět, a zapomenu-li i na svou osobní zkušenost s Robertem Fremrem a jeho arogantní a agresivní reakci na můj článek z 11. července 1990 v Mladé frontě o kauze Olšanské hřbitovy, z kterého bylo jasné, že jde o zinscenovaný proces po vzoru padesátých let, lze rovněž hovořit o selhání Kanceláře prezidenta republiky. To bylo doposud opomíjené, ač je možná ještě vážnější.
„Říkáme, že skutečná krása je nadčasová a nemá vlast. Ano, ale krása citu a myšlenky, nikoliv krása stylu. Styl není kosmopolitní jako myšlenka: má svou rodnou zem, své nebe a slunce.“ Napsal před pár stoletími klasik, a proto i stylem interpretace je možné nechat myšlenku inkarnovat v opak.
Propůjčil jsem tomuto textu tento titulek proto, že si dovoluji tvrdit, že Pavel Rychetský, který byl nejdříve politikem a pak soudcem, je po Václavu Havlovi druhá nejdůležitější osobnost, která se zasloužila o budování státu po roce 1989 až dodneška.
V roce 2021 slavila Ukrajina třicáté výročí vyhlášení nezávislosti. Financial Times si při této příležitosti položil otázku: Je vůbec co slavit? A citoval statistiku Mezinárodního měnového fondu za předešlý rok, podle které výkon tamní ekonomiky na jednoho Ukrajince činí pouhých 3653 dolarů.
Alternative Für Deutschland, zkráceně AfD, česky Alternativa pro Německo, byla založena v roce 2013. Politologové ji čím dál častěji hodnotí jako krajně pravicovou populistickou stranu. V posledních průzkumech se umísťuje na druhém místě za konzervativní CDU: předběhla sociální demokracii.
Časopis Svědectví, s kterým je jméno Pavla Tigrida nejvíce spjato, začal vycházet 28. října 1956 v době protikomunistických povstání v Polsku a Maďarsku a on, hned v prvním čísle načasování i důvod vzniku popsal takto: „Tři a půl roku od smrti Stalinovy, tři roky od výbuchu první sovětské vodíkové pumy, více než rok od konference čtyř v Ženevě a tři čtvrti roku od XX. sjezdu KSSS, ...vychází Svědectví, abych pomocí něho bojoval za návrat svobody, spravedlnosti a důstojného lidského života.“