Provokativní film nizozemského poslance Geerta Wilderse pod názvem Fitna (svár) již před zveřejněním na internetových stránkách vyvolal v islámském světě obvyklé prudké reakce, a násilnosti na majetku a na životech budou možná znovu následovat jako v případě dánských karikatur Mohameda. Premiér Nizozemí se preventivně omluvil a generální sekretář OSN prohlásil, že se svobodnou diskusí nemají urážky co dělat. Urážky přece jakoukoli argumentaci předem likvidují.
Nedávno vzbudil Vatikán světovou pozornost ohlášením sedmi nových „globálních“ neřestí, mezi něž počítá znečišťování prostředí, užívání a obchod s drogami, pokusy na lidských embryech a genetice, ožebračování lidí a nemravné bohatství. Opravdu zvláštní. Klasikové vždycky tvrdili, že se zlo a dobro nemění, to jenom naše relativní tolerance špatností se mění. Můj starodávný přítel s oblibou říkával: „za mého mládí bylo největším hříchem smilstvo a teď ! – kouření.“
Britský premiér Gordon Brown nakonec v Dolní sněmovně protlačil schválení Lisabonské smlouvy, přestože on sám, jeho strana i expremiér Blair slíbili, že NIKDY žádnou evropskou ústavu omezující britskou suverenitu bez lidového hlasování neschválí. Stalo se. Argument zněl: smlouva z Lisabonu žádná ústava není, jako ta odmítnutá, je čistě technická, a vůbec na ní nezáleží. Proč tedy nesplnit slib, když ji většina Angličanů považuje za kosmetický podvod, a jásot evropských politiků nad dalším krokem integrace jim dává za pravdu?
Války, terorismus, automobilismus a zločin jsou nevymýtitelné, zato na malé individuální neřesti, tedy tam, kde člověk škodí především sám sobě (pitím, jídlem, kouřením, nedostatkem pohybu), jsme lék našli. Je jím mocný sociální stát, naše lepší alter ego, které nás má chránit proti našim vlastním špatnostem, asi jako my hlídáme děti a pejsky před nebezpečím, kterému oni sami nemůžou rozumět.
A tak tu máme po letech znovu fackovací zákon. Má fackovat rodiče, aby nefackovali své děti. Má oslabit negativní a posílit pozitivní výchovu. Má dokonce zabránit fyzickému násilí na dětech. Právními zákazy vychováme rodiče ke zdravé výchově dětí. Naše společnost se bude zdárně vyvíjet od negativního k pozitivnímu – taková je teorie mnoha „odborníků“ a dodejme i různých idealistických lobbistů.
Osmnáct let od převratu se strany ve vládě konečně dohodly mezi sebou i s církvemi, ale především s tou jednou velkou. Alespoň částečně a na splátky (za 60 let) stát „vrátí“ komunisty zkonfiskovaný majetek, provede konečnou odluku církve a státu, respektive přestane platit duchovní. Jejich počet za ta léta utěšeně vzrostl o 75 procent, a tak čím dál víc zatěžuje státní rozpočet, tedy naše peníze.
Osud nadělil české politice už několik tragikomických postav, ale žádná nebyla tak smutně trapná, jako je osoba předsedy křesťanských demokratů. Nepochopil, že potřebuje pozitivní koncepci na rodinnou politiku strany, a nepochopili to ani jeho spolustraníci, když ho zvolili svým předsedou.