Zmínka bude o ministru, který z péče o plné sýpky přesedlal na minisetrstvo dávek, o expremiérovi Babišovi, jenž se na roli opozičního vlůdce vybavil i novým outfitem, a zastihneme i Dědu Mráze, kterého starý zvyk málem zavedl tam, kam letos chodit neměl.
Našlo se mnoho pochybovačů o tom, zda „traktorista“, „bankéř“ a „ajťák“, takto ministři sociálních věcí, průmyslu a financí, spolu s politologickým premiérem dostojí slibu a ještě do Silvestra důstojně vyřeší postavení lidí, kteří nemají na energie.
Nemusíte mít prognostickou genialitu Miloše Zemana ani mimořádnou zkušenost paní Spáčilové, abyste si troufli odhadnout, co bude na obrazovkách tři dny před koncem roku bezkonkurenčním trhákem.
Obrovská sledovanost zajisté podnítila televizní pohádkáře k nesnadnému vymýšlení další zkazky podobné té o putování prince a princezny tam a zpět časem, jak tomu bylo na ježíška letos.
Premiér Fiala právě načal druhý týden svého „vládnutí“, a tak by se mohlo zdát, že už se ve Strakovce zabydlel, že pracovna šéfa vlády a strany vyhlíží podle jeho vkusu.
Štědrovečerní premiéry televizních pohádek jsou pod neobyčejně silným drobnohledem. Nikoli však dětí, jak by se dalo čekat, ba ani jejich rodičů ve středním věku.
Ve stínu klasických Tří oříšků pro Popelku, jež budou mít obvyklé vánoční pre v mnoha evropských televizích a samozřejmě i u nás, zůstává premiérově v kinech uváděná norská verze tohoto českého národního skvostu.
Premiér vešel do pracovny. Nesl ramínko s oblekem, které pověsil do skříně a pak si sundal tmavý kabát. Pod ním byl v bundě a teplácích. Jakoby se zapomněl po ranním běhání převléct.
Premiérovi se rozbušilo srdce a začala ho bolet hlava. Nebylo to následkem nějaké abnormální fyzické námahy – že by například vlastnoručně přestěhoval Babišovu pověstnou, a už vyprázdněnou registračku na „složky“, z jednoho rohu pracovny na druhý.
Říká se, že stěny mají uši. V provedení de-luxe mají i oči. Proto je poněkud neetické, avšak státo-bezpečnostně nevyhnutelné, takto sdílet soukromí i s nejvyššími ústavními činiteli.
Ve dvou ze tří celoplošných televizí byla před nedělním obědem, během něho i po něm, podrobná řeč s představiteli nové vlády o pandemii. Povídalo by se o ní jistě i na Nově, ta však trestuhodně s takovým populárním formátem už řadu let absentuje.
Hostinskému Palivcovi se ulevilo, když se v pátečním podvečeru z televizních zpráv dověděl, že éra babišovských komunistických zákazů skončila.
Pro někoho překvapivý obrat prezidenta Zemana vůči Fialovu provokativnímu nominování (rusofoba, chinofoba, V4foba,Izraelfoba a Sudetendeutsche Landsmannschaft fila) Jana Lipavského na post šéfa MZV, mělo vysvětlit původně na středu plánované zveřejnění Zvlátního prohlášení Hradu.
Aktivistická předsedkyně Sněmovny dala hlučně najevo, co můžeme (také) od pětikoalice čekat. Rázně zkritizovala aktuální personální změnu ve funkci ředitele zpravodajství Českého rozhlasu.
Lány se v posledních osmačtyřiceti hodinách otřásají v základech bezprecedentním skandálem. Týká se údajného obratu Miloše Zemana ve věci jmenování Jana Lipavského ministrem.
Nejsilnější politická strana, jež ne – dávno vyhrála v Kocourkově volby, už získala pro svého předsedu starostenské křeslo, a volba radních je na spadnutí.
Pondělní překvapivé oznámení premiéra Fialy, že prezident ustoupil od snahy blokovat jmenování vlády kvůli jemu nesympatickému bakaláři, který se chce punktovat se Sudeťáky, ale zato s našimi osvoboditeli nikoli, vyvolalo mezi příznivci Miloše Zemana vážné pochybnosti, zda se jeho zdravotní stav nezhoršil.
V pondělí odpoledne má dojít ke klíčovému jednání premiéra s prezidentem. Pan profesor Fiala jakoby v pozici adoptivního otce osmnácti dětí se zeptá ředitele Zvláštního ústavu, jak prospěli v přijímacích zkouškách.
Zlé jazyky tvrdí, že kdyby opravdu bylo podle prezidentova gusta, vlak by nejel aspoň přes dvě třetiny ministerských kandidátů, což by ovšem znamenalo, že každý šéf partaje by pak řídil minimálně tři resorty. A to by bylo moc.
Den co den nižší počet lidí nově nakažených covidem je na jedné straně zadostiučiněním odcházející vládě, že vyhlášená opatření a očkování zabrala - na druhé straně to však znamená velkou politickou „ránu“ pro nástupce ve Strakovce.
Markéta Pekarová Adamová se v posledních dnech stala předmětem mediálního honu na svoji osobu. Nikoli snad kvůli chybnému řízení Sněmovny nebo případně utajované vzpouře proti ní ve stranickém vedení.
Přísloví „Co se vleče, neuteče“, má svoji červenou linii, a pak už platí, že něco uteče. Anebo přeteče.
Vypadá to, že ještě do Vánoc by mohl doktor Rath opustit brněnský žalář a vrátit se do své milované vesničky poblíž stověžaté Prahy.
Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani vy – zpívával druhdy nejzlatější český slavík, a měl hlubokou pravdu. Kdo by se nadál, že prezident se už vyhoupl za poločas seriálu přezkumů Fialových kandidátů na ministry.
Když den co den čtete a slyšíte, jak kdekdo propadá depresím z dosud „pouhých“ dvou let trvajcí pandemie covidu, a u psychologů a psychiatrů je plno, neubráníte se pohledu do historie.
V posledních dnech se v médiích a v četných diskusích na sociálních sítích „propírá“ dosud takřka nikým neviděná norská verze slavných Tři oříšků pro Popelku.
I takto by se dala aktualizovat známá říkánka, která v původním znění – tedy, že plášť nechal někde Mikuláš a sukni u někoho zapomněla Mikuláška Anděla - bude se právě v nedělní podvečer ozývat v nejedné domácnosti.
Ačkoli hradně-lánský kancléř Mynář si obvykle osobní záležitosti nechává pro sebe a nezatěžuje jimi prezidentovu státnickou mysl, učinil výjimku.
Očividně dosluhující ministr vnitra a politický skorodůchodce Hamáček reagoval na kritiku, že policie „covidové“ kontroly spíše markýruje a je příliš benevolentní, podrážděně.
Abeceda je neúprosná. Ve středu odpoledne došlo i na Janu Černochovou, kandidátku na ministryni obrany, aby se dostavila do Lán k pohovoru s prezidentem.
V domácích poměrech se dalo očekávat, že ambiciózní výzva skupiny lékařů naočkovat milión lidí během jednoho týdne, bude vzápětí kdekým zpochybněna jako nereálné velikášství.