Vysoké školy bez peněz z rozpočtu neobstojí

26. 08. 2008 | 07:07
Přečteno 17589 krát
O důležitosti přístupu ke vzdělání nepochybuje v dnešním světě prakticky nikdo. Rozvoj vědy a její užití v technice výrazně omezuje rozsah činností, které závisí na síle lidských svalů nebo málo kvalifikované práci. Všechny rozvinuté země se snaží zlepšit podmínky pro rozvoj svých vysokých škol i příležitostí obyvatel na nich studovat a dosáhnout takové kvalifikace, pro kterou mají svým talentem a vlohami k učení předpoklady.

Kritika rozšiřování těchto příležitostí, jak ji opakovaně můžeme slyšet například od prezidenta Klause v jeho vymezování se vůči představě „co Čech, to vysokoškolák,“ viz např. jeho rozhovor v Magazínu Práva 22. 9. 2007, je jalová. Nárůst počtu studujících se sice u nás stejně jako v ostatních vyspělých zemích blíží padesáti procentům populačního ročníku opouštějícího střední školu, o přeměně vysokých škol na školy pro každého však neuvažuje nikdo. Nemůžeme však jako země uspět, pokud nepřipravíme pro naši mládež stejně schůdné podmínky dosáhnout na vzdělání, jako je mají jejich vrstevníci v jiných zemích – a českou populaci jistě proti jiným zemím nebudeme považovat za duševně méněcennou.

Dostatečně vysoké vzdělání vytváří nutné předpoklady pro výkon práce s vysokou přidanou hodnotou, zvyšování produktivity i vytváření hodnot, ze kterých se lépe daří všem složkám společnosti. Je také podmínkou pro inovativní práci ve výrobě i službách, zejména pak k práci využívající výsledků výzkumu a vývoje nebo výzkum a vývoj uskutečňující.

Během slovinského předsednictví EU vypracoval Bruegel, jediný evropský think-tank částečně financovaný ze zdrojů EU a jejích 16 členských států (Bruselská evropská a globální ekonomická laboratoř), zprávu k přípravě reforem evropských univerzit, se kterou byli seznámeni ministři financí členských a účastníci konference věnované kvalitě terciárního vzdělávání. Důležitým závěrem plynoucím z této analýzy je evidentní nutnost zvýšit úroveň financování univerzit, konkrétně množství rozpočtovaných financí na jednoho studenta. Optimálním postupem by bylo zvýšit během deseti let roční rozpočty o jedno procento HDP. Česká republika je ovšem svými výdaji na jednoho studenta na samém dně výdajů ve srovnání s evropskými zeměmi a vládní výhledy s žádným znatelným navyšováním financí na vysoké školy nepočítají.

Pokud by se dnešní úroveň financování měla dorovnat na stávající průměr EU bez zvýšení státní podpory pouze zavedením školného, musela by se na školném vybrat částka přesahující 60 procent současných výdajů státního rozpočtu na vysoké školy, s doporučeným zvýšením by se tato částka dostala na trojnásobek, tj. někam ke 180 procentům. To je naprosto mimo jakékoli realistické scénáře. Vyšší úroveň financování univerzit ze státního rozpočtu je proto nutností, má-li kvalitativní úroveň českých vysokých škol držet krok se zahraničím. To samozřejmě není argument proti nutnosti státní finance ze školným doplnit (a už vůbec ne argument pro to, že by školné mohlo mít podobu plateb za dodatečné zkouškové termíny - tedy představu blížící se zhruba tomu, že dálniční poplatky budou platit pouze ti, jejichž auto bude mít na dálnici defekt).

Mimochodem, ještě silněji je to s nezastupitelností státních financí u výzkumu a vývoje na vysokých školách - zde je podíl financování z průmyslu v EU-15 na necelých 7 procentech výdajů, v USA kolem 6 procent a v Japonsku dokonce jen mírně nad 2 procenty. Ani v této oblasti tedy z privátních zdrojů zázraky realisticky čekat nelze.

Za ministryně školství Petry Buzkové se vysokému školství podařilo výrazně navýšit počty studujících a ministryni se pro toto navýšení podařilo získávat potřebné zdroje státního rozpočtu. Vstupní kapacity vysokých škol jsou dnes nastaveny na vyšší počty studujících v prvních ročnících bakalářských studií a jen využívání této kapacity povede automaticky k nárůstu celkového počtu studujících během několika dalších let.

Zpodkladových analýz o různé využitelnosti pracovníků v zemích různým způsobem orientovaných na využití špičkových vědeckých znalostí versus znalostí zaměřených ve větší míře na aplikace a přejímání technologické úrovně vyspělejších zemí plyne zásadní správnost orientace na bakalářská studia a posilování jejich všeobecné, nikoli příliš specializované úrovně. V desetiletí 1995-2006 se zdvojnásobilo státní financování výzkumu ve vztahu k HDP (z 0,31 % na 0,60 % HDP), což je největší nárůst mezi rozvinutými zeměmi (střední hodnota státního navýšení mezi zeměmi EU-25 byla v poměru k HDP nulová), znatelně menší dynamiku však vykázal nárůst privátních výdajů na výzkum.

Nevysoké firmemní výdaje na výzkum a vývoj svědčí o tom, že jsme spíše zemí kopírující, než vymýšlející. Je proto docela možné, že vyšší počty absolventů profilovaných na výzkumnou činnost na úrovni Ph.D. případně Mgr. by nemusely být domácí ekonomikou efektivně využitelné. Rektoři vysokých škol nedávno poskytli premiérovi podklady prokazující, že pouhé zachování úrovně, bez další extenze, předpokládá posílení rozpočtu vysokých škol pro rok 2009 o více než tři miliardy. V souvislosti s reformou se často objevují teze, které jakoby vycházely z toho, že si děláme ambice být zemí určující rozvoj světové vědy. V této poloze nejsme a nebudeme. Musíme však mít snahu udržet obecnou úroveň vysokých škol jako „odrazového můstku“ pro další uplatnění mladých generací. Zvládnutí této úlohy současné požadavky vysokých škol odpovídají a nejsou nadsazené.

Dosavadní vývoj vysokého školství v ČR nepřinesl ani nijak katastrofální průměrnou úroveň kvality univerzit ve srovnání se světem. V datech prvních 500 institucí ze známého Shanghajského žebříčku přepočítaných na velikost země je sice Česko na pouhých 13,1 procentech americké výkonnosti a dost daleko za průměrem EU (53,9 %), jsme však s Maďary nejlepší mezi nově přistoupenými zeměmi, dotahujeme úroveň Španělska (14,2 %). Tento žebříček navíc v případě Česka zcela pomíjí výsledky dosahované Akademií věd, jejíž ústavy s vysokými školami v oblasti doktorského studia těsně spolupracují. Započítáním těchto výstupů by výsledná hodnota snadno mohla být dvojnásobná - fakticky by se tak vyrovnala úrovni Japonska (26,7 %). Údaje odvozené z mezinárodních cen a časopiseckých publikací sice nevypovídají o vysokých školách všechno, jako hrubé vodítko však na úrovni celých zemí sloužit docela dobře mohou.

Při úvahách o reformě vysokého školství by ve světle srovnání se stavem v EU měla vláda zohlednit především skutečnost, že trend rozvoje studijních příležitostí nastoupený během čtyřletého období vlády „pozemanovské“ sociální demokracie byl nepochybně dobrý a nebyl na škodu kvalitativním parametrům vysokoškolského systému v ČR ve srovnání se světem. Je nicméně prokazatelné, že naše univerzity potřebují několik dalších let výrazné posilování velikosti státního rozpočtu, který je pro ně určen.

(Rozšířený text článku, který vyšel v Právu 22. 8. 2008)


Výkonnost celých zemí přepočítaná podle Bruegel z umístění jejich univerzit v Shanghajském žebříčku
Výkonnost celých zemí přepočítaná podle Bruegel z umístění jejich univerzit v Shanghajském žebříčku
Údaje ze Shanghajského žebříčku z analýzy Bruegel. Umístění jednotlivých univerzit je přepočítáno na velikost země, ve které jsou umístěny, jedná se o procentuální zastoupení relativně k zastoupení Spojených států. Ty dominují v elitních školách, v první pětistovce (a tedy zhruba řečeno ve školách, které převážně určují vzdělanostní úroveň obyvatel, nikoli přímo světovou elitu) se situace ve světě vyrovnává. Shanghajská Jiao Tong publikovala nová data minulý týden, tato tabulka je počítána z o rok staršího žebříčku. Nový žebříček posiluje postavení čínských vysokých škol, z českých škol je v něm stále zastoupena pouze Univerzita Karlova, která si o jednu příčku polepšila.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy