Výroční zpráva OECD srovnávající a hodnotící stav vzdělávání v členských zemích přináší ve svém vydání k 9. září 2008 povzbudivé údaje o vysokoškolském vzdělávání v Česku. V procentu vysokoškoláků stále zůstáváme za ostatními rozvinutými zeměmi, ale po dlouhé době je vidět nárůst takové velikosti, že očekávat vyšší by bylo nereálné. Rozhodná data se v nové zprávě vztahují k roku 2006 a spousta údajů o změnách v jednotlivých zemích s nimi porovnává stav v roce 2002 nebo 2000. Toto srovnání vystavuje účet za volební období, kdy kormidlo školství držela P. Buzková a finance B. Sobotka, a tento účet vychází neočekávaně dobře.

Ze zprávy vyplývá, že se v období 2002-6 se podařilo výrazně zvýšit počty studujících i zabezpečit potřebné finance na ně. V možnostech přístupu maturantů k vysokoškolskému vzdělání jsme podle statistik z roku 2006 velmi blízko průměru zemí OECD, zatímco v roce 2000 jsme byli mezi nejhoršími. S desetiprocentním nárůstem nově přijímaných vysokoškolských studentů mezi lety 2000 a 2006 jsme se stali nejrychleji rostoucí zemí ve statistikách OECD v tomto parametru.

Rust poctu novych studentu a novych absolventu

Povzbudivé je, že se o podstatě stejné procento zvýšil i počet absolventů vysokých škol (odpovídají ovšem jinému nástupnímu ročníku). Vstupní kapacity vysokých škol jsou dnes nastaveny na vyšší počty v prvních ročnících bakalářských studií a jen využívání této kapacity povede automaticky k nárůstu celkového počtu studujících během několika dalších let. Rektoři vysokých škol právem upozorňují, že vysoké školy na toto zvyšování počtu studentů nutně potřebují adekvátní každoroční navyšování financování ze státního rozpočtu, jinak dojde ke kvalitativnímu propadu.

Data OECD také vyvracejí obavy, že absolventi nenastupují na kvalifikovaná pracovní místa, ale berou podřadnější práce, na které vysokoškolskou kvalifikaci nepotřebují. V Česku pracuje na kvalifikovaných místech skoro 95 procent absolventů vysokých škol, což z nás činí po Slovinsku a Lucembursku třetí nejlepší zemi v efektivitě využívání získané kvalifikace.

Podil absolventu v kvalifikovane praci vs podil vzdelanych a potreba kvalifikace

Podíl vysokoškoláků zaměstnaných na kvalifikovaných místech je u nás téměř o třicet procent vyšší u pětadvacetiletých než u čtyřiašedesátiletých. To je druhý nejvyšší rozdíl hned po Itálii.

Tato čísla svědčí o hladu, který na tuzemském trhu práce panuje po nových absolventech vysokých škol – zcela nezávisle na oboru, který vystudovali. To může být nepříjemné pro firmy volající po zvyšování počtu absolventů na technikách. Po jejich absolventech se na trhu kvalifikovaných pracovních míst zapráší stejně rychle jako po absolventech jiných oborů a bez přirozené motivace ke studiu techniky získané během základní a střední školy nelze očekávat nějaké znatelné zvýšení počtu studujících na technikách pouze na základě selektivní preference technik.

Kvalita vysokých škol v Česku samozřejmě závisí na kvalitě vzdělání na středoškolské a základní úrovni. Zde data OECD ukazují zásadní slabinu - naši patnáctiletí jsou nejlepší v kategorii „vysvětlování jevů na vědecké bázi,“ tj. školního memorování, ale propadají v kategoriích „rozpoznání vědeckého problému“ a „užití vědeckého přístupu,“ tedy schopnosti vzít memorované znalosti za své a použít je v každodenní praxi.

PISA2006-zvladnuti prirodnich ved

Pokud se způsob vyučování a práce se znalostmi v jednotlivých předmětech na základních a středních školách výrazně nezmění, nemůžeme očekávat výrazně vyšší příspěvek našich vysokých škol (resp. jejich absolventů) k průmyslovým inovacím nebo rozvíjení technických nebo přírodovědných talentů, jak po tom volá výzkum i průmysl.

A přemýšlet musíme také o prioritách v rámci ministerstva školství. Jsou-li dnes vysoké školy (oprávněně!) prioritou, nesmíme dopustit, aby to vedlo k přesunu části peněz ze základních a středních škol do vysokých. Ty jsou jen špičkou ledovce, která je sice ve stanovených prioritách dobře viditelná, ale bez kvalitní široké základny vzdělání na nižší úrovni se potopí.

Tento závěr lze z dat v nejnovější vzdělávací ročence OECD vyčíst naprosto jednoznačně. Srovnání s tempem rozvoje nastaveným v letech 2002-6 staví z tohoto hlediska současnou vládu před skutečně nesnadnou výzvu.

(V mírně zkrácené verzi vyšlo v 22. září v Hospodářských novinách; kliknutím na obrázek získáte původní velikost.)