Superlativy hýřící pochvaly prezidentova vystoupení před europoslanci v Bruselu, které zazněly od europoslanců Železného s Bobošíkovou, obsahují pozoruhodnou sebeevaluaci těchto dvou obránců naší národní identity v bruselském tavicím eurotyglíku.

Europoslanec Železný k prezidentovu projevu v europarlamentu mimo jiné řekl: "Myslím si, že to byl naprosto brilantní projev a že konečně v Evropském parlamentu zaznělo to, co tam pravděpodobně nezaznělo od jeho založení." Eroposlankyně Bobošíková, kdysi Železného zaměstnankyně, sympatizantka komunistů (což jde dohromady se Železným, jeho buddyguarda jsem viděl před salonkem v pražské restauraci U Vladaře hlídat schůzku Železného coby ředitele televize Nova s pohlaváry KSČM s Grebeníčkem v čele po dobu dobrých dvou hodin) a protikandidátka našeho dnešního prezidenta se podobně svěřila slovy: "Můj osobní dojem je takový, že jsem na něj velice pyšná. Také bych chtěla říct, že i od svých zahraničních kolegů, kteří seděli kolem mě, jsem slyšela názory, že takový projev v Evropském parlamentu ještě nezazněl."

Obsah prezidentova projevu mi v této souvislosti přijde vcelku nezajímavý, v médiích se mu jistě budou věnovat analyzátoři a komentátoři povolanější. Co mi ale přijde pozornosti hodno, je konstatování obou představitelů Železného eurokandidátky do europarlamentu zvolených, že obsah projevu byl skvělý, ale ještě oni dva na této půdě podobná slova neslyšeli.

Pokud prezidentem vyřčená slova skutečně měla zaznít, co bránilo Železnému i Bobošíkové vyslovit je každý měsíc nejméně jednou i bez výloh na cestu českého prezidenta do Bruselu? Jistě, nejsou ani jeden z nich ducha natolik bystrého, aby se "s profesorskou přesností a přitom s nadhledem situaci" (jak to charakterizuje europoslanec Železný) v Bruselu svým eurokolegům europoslancům s naším prezidentem vyřčenými myšlenkami svěřili oni sami. Co však Železný s Bobošíkovou udělali pro to, aby požádali ducha prosvětlující každý okamžik našich dnů i nocí z pražského Hradu, eurointelekta a neeuroprezidenta Klause, aby jim poskytl text sestávající z jeho vlastních Myšlenek, který by oni dva jednotlivě nebo v duetu v europarlamentu pravidelně předčítali? Kolik vynikajících myšlenek mohlo touto cestou v podání Železného s Bobošíkovou od našeho prezidenta, slunéčka našich dní, ne jednou, ale již mnohokrát zaznít.

Pokud je nemínili jen jako falešné a prázdné floskule, prezentovali Železný s Bobošíkovou obdivnými slovy, která při pochvale prezidentova vystoupení v Bruselu užili, především důkaz své vlastní neschopnosti a nečinnosti v Bruselu.