Sir Humphrey není svou schopností manipulace politiků výsadou britského seriálu „Jistě pane ministře,“ ale má podle RNDr. Jiřího Rákosníka, CSc., člena v současné době končící Akademické rady AV ČR, převtělení v podobě sekretáře Rady vlády pro výzkum a vývoj. Rákosníkův text výstižně popisuje způsob, kterým se v České republice dělá koncepce zákona o podpoře výzkumu a vývoje (ve čtvrtek 26. března ho bude na svém plénu projednávat Senát ČR, je to zákon obsahující přílepek, kterému jsem se věnoval ve svém blogu 20. 3., i na první pohled špatné kvantitativní důsledky této práce.

Na nevhodnost mechanického rozdělování prostředků na výzkum a vývoj („trojčlenka,“ jak o tom píše J. Rákosník) jsem poukazoval ve svých blozích 26. 3., 3. 4. a 5. 10. 2008 i v závěru letošního blogu 20. 3. (úder proti AV ČR je způsoben také tím, že se v heterogenním prostředí mimo její ústavy ve větší míře vykazují výsledky typu „S“, kde není třeba ani náznak recenze nebo impaktu) problematickým aspektům toho, že je do hodnocení zahrnuto i smetí, které není srovnatelné se skutečnými výzkumnými výsledky, jsem upozorňoval 27. 5., 16. 7. a 5. 10. 2008. Obojí to bylo také součástí připomínek, které Rada vlády v připomínkovém řízení dostala od orgánů reprezentace vysokých škol, avšak rozhodla se je ignorovat (blog ze 17. 3. 2008). Důsledek, který J. Rákosník graficky zobrazuje na meziročním srovnání metodik z let 2007 a 2008, velmi dobře ukazuje, že řeči o tom, že reforma podporuje kvalitu a excelenci, jsou neobhajitelným nesmyslem.

Přesto (právě proto) považuji Rákosníkovo pojednání za důležité a velmi podstatné. Novela zákona o podpoře výzkumu a vývoje negativní dopady, které jiří Rákosník jasně identifikuje, zakotví jako zákon, se kterým bude v budoucnu velmi těžké hnout. Rozdělování financí je podřízeno „soutěži“ s jasnými čistě mechanicky danými pravidly. Pokud dojde v budoucnu ke změně způsobu hodnocení, mohou se instituce, které budou „hrnout“ body podle současných pravidel cítit formálně poškozeny tím, že stát pravidla během pětileté platnosti těchto bodů změní - finance, které by jim podle nesmyslných pravidel náležely a jejich opravou jim budou upřeny, by se snadno mohly stát předmětem soudního vymáhání (bude to stát, který tyto instituce „poškodí“ s ohledem na jejich oprávněná očekávání a měl by za to nést i odpovědnost - pokud se zde ovšem vláda nepočítá s cílenou destrukcí právního státu, která tou dobou přesáhne současnou destrukci v oblasti trestního práva).

Dalším problémem je, že finance podle vládní koncepce půjdou tam, kde pracovali jejich tvůrci v posledních pěti letech, nikoli tam, kam eventuálně z finančně poškozených institucí odejdou (viz např. závěrečná třetina blogu ze 14. 8. 2008).

Základem chybné koncepce zákona, kterou si český „sir Humphrey“ dokázal v Radě vlády pro výzkum a vývoj prosadit, je využití nevhodně koncipované databáze výsledků výzkumu a vývoje (kterou si kdysi tento úředník vymyslel jen jako nástroj umožňující orientační kvantifikaci množství výstupů státem financovaných projektů ve vztahu k prostředkům, které na ně byly věnovány). Kolem něj mu vydatně pomáhali členové Rady vlády pro výzkum a vývoj a ustanovaných pracovních skupin, kteří postupovali jako amatéři (nový předseda Akademie věd prof. Drahoš je nedávno v rozhovoru v novinách charakterizoval jako „poučené amatéry,“ ale mám za to, že jeho adjektivum je v tomto spojení zcela nepatřičné). Absolventi studia na naší fakultě skládají před předáním diplomů slib, ve kterém mimo jiné slibují: „... budu jednat s vědomím mezí své odborné kompetence.“ Podobné sebeomezení si bohužel členové vládní Rady pro výzkuma vývoj nedali a výsledek podle toho vypadá.

Následuje text Jiřího Rákosníka připravený pro Akademické fórum 26. 3. t.r.:


Jiří Rákosník: Kam je směrována česká věda novými zákony?

Rada pro výzkum a vývoj přes protesty zástupců AV ČR na popud svého sekretáře dr. Blažky prosadila do novely zákona č. 130/2002 Sb. následující ustanovení v § 7 odst. 6:

Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik7b), které společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní.
7b) Například Research Assessment Exercise.

První věta říká, že se peníze budou rozdělovat trojčlenkou úměrně počtům bodů přidělených výzkumným organizacím v rámci lineární jednoparametrické škály na základě metodiky hodnocení, kterou bude určovat RVV. Jediné, co se zástupcům AV ČR podařilo prosadit, jsou slova „na základě zhodnocení jí dosažených výsledků“ v první větě a celá druhá věta, která říká, že si poskytovatel může dát práci s důkladnějším hodnocením a na jeho základě nesmysluplně vygenerovanou hromádku peněz přerozdělit. Trojčlenku dr. Blažka vehementně hájí odkazem na to, že je to jediný způsob, jak vnést do rozdělování peněz na výzkum a vývoj pořádek a RVV mu přizvukuje, aniž domyslela, co z toho vyplývá.

Dr. Blažka se shlédl v siru Humphreym z populárního britského televizního seriálu „Jistě, pane ministře“ a je přesvědčen, že je povolán určovat vědní politiku v této zemi. (Ne)pochopil však, že možnost státních úředníků ve Velké Británii ovlivňovat politiku je silně omezena v rámci fungujících demokratických pravidel.

Stejným způsobem jako tvorbu zákona č. 130 ovlivňuje tvorbu Metodiky hodnocení, jejíž výsledky tvoří vstupy do trojčlenky. „Demokraticky“ se souhlasem RVV vybral členy Komise pro hodnocení výsledků (KHV), která Metodiku připravuje a navrhl se za jejího předsedu. Ani KHV ani RVV, která Metodiku hodnocení schválila, se nezabývala analýzou toho, co Metodika ve spojení s trojčlenkou způsobí.

Výsledek Metodiky a (zatím ještě neplatného) trojčlenkového postupu rozdělování peněz je vidět již nyní. V řadě institucí se tvorba vědeckých výsledků mění v pouhou honbu za body. Kvalita výzkumu, jejíž dosažení bylo jedním z hlavních cílů vládní Reformy systému VaV, se nahrazuje kvantitou. Vědci jsou nabádáni svými nadřízenými, aby se snažili pro svou instituci zajistit co nejvíce bodů za každou cenu, a jsou ochotni na tu hru přistoupit. Protože se body za výsledky dělí mezi spoluautory a jejich instituce, objevují se úvahy i oficiální pokyny k tomu, jak využít každé možnosti spoluautora a jeho instituci připravit o část bodů (tj. peněz). Databáze RIV byla bleskově zaplevelena velkým množstvím „měkkých“ výsledků, jejichž uplatnění nevyžaduje důkladnou oponenturu a posouzení kvality.

Komu to prospěje? Krátkodobé finanční zisky „vítězů“ budou zaplaceny následující prohrou všech.

Radu pro výzkum a vývoj neznepokojily ani konkrétní důsledky Metodiky a jejího mechanického uplatnění, které vyšly najevo při současné přípravě návrhu rozpočtu VaV pro příští tři roky: přesuny institucionálních prostředků mezi poskytovateli v řádu desítek procent, které destabilizují systém VaV, a na jedné straně znehodnocují dosavadní prostředky vložené do těch institucí, jejichž činnost by se nyní měla náhle dramaticky omezit, a na druhé straně připravují znehodnocení těch prostředků, které v důsledku obrovských skokových nárůstů nebudou výzkumné organizace schopny efektivně využít.

Připojený graf ukazuje procentuální rozložení bodů (a na základě toho přidělených peněz) dosažených všemi výzkumnými organizacemi v ČR podle Metodiky 2007 a Metodiky 2008. Graf zřetelně ilustruje přesouvání důrazu na „měkké“ výsledky jak v oblasti základního výzkumu (J-ost vůči J-imp), tak v oblasti aplikovaného výzkumu (S vůči P a T).

Je toto opravdu cíl, který vláda sledovala svou Reformou systému VaV?

Nova metodika preferuje neimpaktovane vysledky

J-imp: článek v impaktovaném časopise zařazeném v databázi Web of Science
J-ost: článek v časopise, který RVV zařadila do seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v ČR (viz http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942), nebo který je evidován v některé ze světově uznávaných databází (SCOPUS, ERIH).
B: odborná kniha nebo její kapitola
D: článek ve sborníku evidovaném v databázi ISI Proceedings společnosti Thomson Reuters
P: udělený patent
Z: poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno, léčebný postup, …
S: prototyp, uplatněná metodika, software, …
Přesné definice typů výsledků a jejich hodnocení jsou uvedeny v Metodikce hodnocení výsledků VaV v roce 2008 (viz http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=503762).