Toto, v kontextu odborářských protestů opět oživované, vysvětlení nízké popularity současné vlády, jako by zapomínalo, že v politice existují alternativy.
Ekonomická transformace byla spojena s očekáváním, že se brzy životní úroveň v naši zemi posune na úroveň vyspělejších západních zemí. Spolehlivým receptem měl být „trh bez přívlastků“.
Z letošního průběhu výročí 17. listopadu mám pocit, jako by bylo stále obtížnější vytvořit atmosféru nostalgie spojené se svržením komunismu, a že mnohem silnější je pocit absence nějaké důvěryhodné společenské vize.
„Růst mezd převyšující produktivitu práce mohl být také jedním z faktorů, které přispěly k jedné z nejvyšších inflací v rámci Evropské unie během energetické krize s počátkem v roce 2022.“
Stát by se měl snažit o nastavení podmínek příznivých pro fungování volného trhu. To je cesta k prosperitě. Vše ostatní je potom komunismus nebo nesmysl. Věříme vlastně ale stále této představě?