Pokud některý z akademických textů získá pozornost veřejné debaty, poměrně často se jedná o diplomové práce politiků. Byl to případ kandidátů na ministra Taťány Malé (ANO) nebo Petra Krčála (ČSSD). V minulosti též byla například probírána závěrečné práce bývalého primátora Brna Romana Onderky (ČSSD). Tématem, vedle kvality těchto textů, byla oblast publikační etiky a původnost těchto textů.
Jedním z témat „restartu“ české ekonomiky je otázka přilákání kvalifikované pracovní síly ze zahraničí. Štěstím je, že metafora skanzenu pro českou ekonomiku (která by snad šla užít i pro urputné setrvávání v přežité politické ideologii a v dobrém slova smyslu na stav českých památek) snad není v zahraničí ve známosti.
Psaní blogu má své výhody i nevýhody. Umožňuje rychle reagovat, ale nadává takovou možnost odstupu a korekce, jaká je je obvykle s psaním textů spojená. V době, kdy byly na Aktuálně přístupné diskuse, psaní blogu nabízelo i zpětnou vazbu.
„Demokracie měla zacházeti s kapitalismem jako se svým sluhou; místo toho dopustila, aby v mnohém ohledu se stal jejím pánem. Není to rozumné a není to ani důstojné." (Ferdinand Peroutka, 1932)
Nebo spíše tomu, že bychom se díky nim dokázali dohodnout?
Čeho se chytit ve světě zahlceném dezinformacemi a populismem? Pomoci může vedle morálního kompasu též jedna osvědčená pravda. Čtenář blogu promine, že je uvedena až v jeho závěru.
Dokážeme lépe v naší české kotlince uchránit zdravý rozum před nesmysly a nešvary dnešní doby, nebo se spíše podvolíme?
V roce 1776 vyšla kniha Bohatství národů od Adama Smithe, ve které najdeme podobenství o neviditelné ruce trhu. Tato práce položila základy ekonomické vědy i přemýšlení o společnosti a ekonomice, jež ovlivňuje veřejnou debatu i politiku dodnes.