Ministerstvo zdravotnictví obvinilo rektora Karlovy univerzity profesora Hampla ze selhání v souvislosti s vyhroceným stavem jednání mezi univerzitami a ministerstvem kolem připravovaného zákona o univerzitních nemocnicích. Je to však rektor Hampl i akademický senát UK, kdo si zaslouží jednoznačnou podporu.
Připomínky k věcnému návrhu zákona o univerzitních nemocnicích dávaly univerzity jednotlivě i prostřednictvím reprezentace vysokých škol včas a dostatečně důrazně. Ministerstvo zdravotnictví je nevzalo v potaz a věcný návrh zákona nechalo schválit vládou. Na setkání 21. května na půdě 1. Lékařské fakulty UK sice náměstek ministra zdravotnictví Šnajdr deklaroval ochotu bavit se o „jakýchkoli návrzích paragrafů“, které od Univerzity Karlovy dostane. Nepředpokládal by však korektní postup vrátit se k věcnému záměru a nejdříve zpracovat obecné principy, na kterých by měl oboustranně schůdný model změny formy fakultních nemocnic spočívat? Nebylo by také vhodné připravovat novelizaci zákona o vysokých školách, která s takovou transformací souvisí, na půdě ministerstva školství, nikoli ministerstva zdravotnictví – a to také již na úrovni přípravy věcného záměru, nikoli až kuchtění jednotlivých paragrafů metodou, kterou pejsek s kočičkou pekli dort?
Hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které má podle reformních plánů vlády vpodstatě mechanickým způsobem určovat rozdělení prostředků státního rozpočtu vyčleněných na tuto oblast, obsahuje velmi vysoké hodnocení výsledků v oblasti inovací, zejména pak udělených patentů. Navzdory připomínkám z řady stran se toto hodnocení rozhodla prosazovat Rada pro výzkum a vývoj, vysoké „odměny“ se budou týkat zejména udělených amerických patentů. Co je na tomto postupu špatného?
Z patentů se stal především nástroj konkurenčního boje na trhu inovativních produktů a služeb, navíc s velice omezeným rozsahem uplatnění. Samozřejmě mohou počty uplatněných patentů sloužit jako nepřímý indikátor intenzity inovačních procesů ve firmách, zcestná je však představa, že podporou podávání patentů nějak k podpoře inovací přispějeme.
Investice do lidských zdrojů, tj. vzdělání na formální i neformální úrovni, jsou spolu s prostředím podporujícím inovace jednou z nejdůležitějších složek konkurenceschopnosti v současném světě. Není překvapivé, že reformy v těchto oblastech jsou podstatnými součástmi snah vlády, která se označuje jako reformní, i když obecně tolik pozornosti, jako reforma daní, penzí či zdravotní péče nevzbudí.
Přednáška prof. PhDr. Břetislava Horyny, Ph.D. s názvem „In unum vertere? Univerzita dnes“ je třetím (a posledním) textem z letošního Akademického dne Masarykovy univerzity, který si na svém blogu dovoluji zprostředkovat čtenářům Aktuálně.cz. Přednášku prof. Horyna proslovil jako laureát ceny rektora za nejlepší univerzitní publikaci z Akademického dne před rokem. Stejně jako rektor univerziy a předseda Akademického senátu si i prof. Horyna k promluvě zvolil téma související s reformami univerzit a výzkumu. Neshodnu se s prof. Horynou ve skepsi, která je z jeho úvah cítit vůči změnám, které se někdy označují jako „masifikace vysokoškolského vzdělávání“, sdílím s ním však přesvědčení, že univerzity mají svou úlohu vidět primárně v rozvoji vzdělání a poznání jako součásti kultury lidské společnosti, nikoli se chovat jako nástroj v rukou krátkodobě uvažujících manažerů firem, pro které je nejcennější absolvent školy připravený jim na míru a nevidící nic vlevo ani vpravo, aby náhodou neskončil u konkurence (o rukách politiků nemluvě). Soudím, že tato perspektiva univerzit z hlediska „věčnosti“ poskytuje důležité kritické argumenty, kterými bychom měli poměřovat některé krajně riskantní představy o změnách v systému akademické samosprávy na českých vysokých školách, se kterými přichází koncept Bílé knihy.
Pozoruhodná úvaha „Reformy, politika a poslání univerzit“ profesora politologie Petra Fialy, rektora Masarykovy univerzity, byla přednesena jako hlavní proslov na letošním Akademickém dni MU. Věnuje se systémovým systémovým aspektům přípravy a provádění reforem, úloze akademické obce a svobodné akademické debaty nad jejich obsahem i tomu, jak příprava reformních kroků i související debata kolem v České republice probíhá. Na Akademickém dni se tentokrát otázkám spojených s reformami věnovaly i další dva proslovy akademiků věnované otázkám stanovení kritérií hodnocení výsledků na příkladu hodnocení právních věd a souvislostem historického úhlu pohledu na postavení a úlohu univerzit.
Podnětný text JUDr. Filipa Křepelky, PhD.: „Haute couture české vědy“ proslovený předsedou Akademického senátu Masarykovy univerzity 14. května na letošním Akademickém dni MU je příspěvkem do debaty kolem hodnocení společenskovědních oborů, kde ve stávajících návrzích a koncepcích dominují mechanické výkonostní metriky sestavované podle hodnotících zvyklostí přírodovědných a technických oborů.