Na jednu stranu má dnešní mladá generace v naší zemi možnosti, které ty předchozí v takové míře a šiři nepoznaly, co se týče studia, kariéry, cestování či náplně volného času. Na straně druhé úvahy o budoucnosti dnes směřují stále více k pesimismu a hlavním důvodem není ani tak špatná dostupnost bydlení.
V konfrontaci s hrůzným činem, který otřásl českou společností, se nabízí otázka, jaké jsou naopak síly, jež udržují společenská pouta při životě.
Myslím, že v Brně se v posledních letech, kromě různých nepravostí, šmeliny s byty apod., udály i mnohé pozitivní změny ve vztahu k možnostem trávení volného času, kulturního vyžití či nabídce pro turisty.
Všímám si, že v prostoru médií a internetu se poměrně často objevují komentáře lidí žijících v Praze vztažené k Brnu. Snad jako by odkaz na toto město dával možnost Pražanům na chvíli zapomenout, jak křečovitě dnes někdy může působit snaha být vtipný.
Lze věřit tomu, že primární motivací E. Muska při koupi Twitteru bylo prosazování vlastního ega. Jenže, jsou všechny investice bohatých lidí do médií (veřejné debaty) takto srozumitelné?
Pravicová politika si již v minulosti poměrně úspěšně přisvojila roli strážce demokratických hodnot či dokonce odkaz Václava Havla.
Na postesk nad špatnou znalostí moderních dějin dnešních středoškoláků narážím v médiích poměrně často. Byť jeho relevanci neumím příliš posoudit, mohu vycházet jen z toho, že se o tématech moderních dějin snažím bavit se svou dcerou, myslím si, že je dobře, že zaznívá.
Nebo spíše špatné hájení zájmů jednotlivých společenských skupin ze strany volených zástupců?