Když člověk nevěřícně žasne nad tím, jak i ministr, který má pod sebou elitní útvar pro eliminaci dezinformací a jejich exponentů, šíří paniku, že stát chce "schlamstnout" i zbytky nejprosperující firmy u nás, pak musí pochopit, jak o to víc musí být i na "chudý lid" větší přisnost.
Národní buditelka svoji slavnou vzpomínkovou knihu o milované babičce začíná něžnými slovy.“ Dávno, dávno již tomu, co jsem posledně se dívala do té milé mírné tváře, co jsem zulíbala to bledé líce, plné vrásků..“
Kolega bloger Petr Janyška v názvu svého textu pokládá otázku, kam se po 31.lednu přesunout. Míní tím samozřejmě psaní blogů. Ne přesun fyzický.
Svého času, kdy se Miloš Zeman poprvé objevil v médiích po dlouhé hospitalizaci, poslanec Benda se neubránil emočnímu vyjádření, v jak neuvěřitelně skvělé kondici se v hodinovém televizním rozhovoru prezident ukázal.
Když byl před "stodeninami" prezidenta Pavla předveden jeho oficiální portrét hodný k zavěšení na stěnu a byly prezentovány poštovní známky s jeho tváří v deseti barevných variantách, veřejnost to přijala s úlevou.
Jen pouhý týden nás dělí od definitivní tečky za posledním blogem, kdy plody ušlechtilého sedmnáctiletého počínání se stanou historií a bezesporu by na zlatém pevném disku měly spočinout v Památníku národního písemnictví.
Vládce Zlaté kapličky (naproti kavárny Slavia), což není ani vinárna či zlatnictví, ale První kulturní stánek v zemi)nechal předvolanému umělci uvařit kávu, a pak opatrně začal.
Jedna z televizí kvůli riziku nařčení, že by ovlivnila prezidenskou volební kampaň, zakázala prý předloni v prosinci odvysílat reportáž o jindy běžném povánočním jevu - vyměňování dárků za jiné, potřebnější či vhodnější věci. Teď se tresor otevřel.
Jakoby nestačilo, že před rokem předseda Babiš ve své volební kampani rozeštvával občanskou společnost vyhrožováním o světovém míru a málem nabádal, abychom zbraně přetavili v rádla.
Jako každý rok proběhla v noci z 11. na 12. leden tak zvaná Noc dlouhých nosů, což je biologicko-medicínský jev, kdy u lidí, jež v uplynulých dvanácti měsících víc než pětkrát zalhali, dojde ke znatelnému nárůstu čichového orgánu.
Premiér Fiala zavítal do Indie, kde spolu s podnikateli se účastní důležitého hospodářského fóra, tak jako před lety jeho předchůdce.
Ještě ráno přes smutnými události jsem chtěl zvěřejnit následující text. Ještě, že jsem to neudělal! Dnes už snad bude vnímám tak, jak byl napsán.
Se změnou majitele Babiše se v jeho bývalém deníku nezměnilo vůbec nic. Ani náznakem neprojevil list vůči vládně vstřícnost a redaktoři tam svůj demagogický kolotoč roztáčejí naplno.
Exprezident Zeman se v posledních týdnech vyznačuje nebývalou aktivitou. Nejenže pronesl odložené vánoční poselství, kde do nového roku popřál odvahu k občanské neposlušnosti, ale napsal i politický esej.
Ještě v neděli večer jeden z kanálů ČT anoncoval - tak jak to bylo i v novinách - pondělní premiéru prvního dílu druhé řady kriminálního seriálu. Další kanál už jakoby nic v přehledu uvedl jiný titul.
V řadě „svátečních“ řečí vrcholových politiků se monolog politika na odpočinku M. Zemana vyznačoval nejen tím, že byl poslední, ale i poměrně stručný.
Doba fatálně „doběhla“ naše peněžnictví. Ještě v éře před Babišovou drahotou (kterou stále musí na bedrech donášet nevinná Fialova vláda) se jako pozůstatek socialistického obchodu zrušily všechny halířové drobné.
V poslední době si často vybavuju scénu z Menclových Ostře sledovaných vlaků, kdy přednosta stanice křičí do světlíku o úpadku mravů. Uleví se mu.
Přesně po šestadvaceti hodinách a pěti minutách od okamžiku, kdy na Nový rok hovořil k národu prezident, přišel se svojí troškou do sítě také Andrej Babiš.
Pokud si někdo po silvestru kupodivu přivstal a nacházel se ve správnou dobu na správném místě, nemohl přeslechnout cinkání zvonečku a naštvané vyvolávání: Balíček, balíček!