Jiří Zlatuška

30. 07.

Vládní truc zdravému rozumu

Jiří Zlatuška Přečteno 7594 krát

Ve středu 25. 7. vláda odmítla návrh novely zákona o specifických zdravotních službách z dílny sociálních demokratů, která měla zrušit zbytečně zavedené zdravotní prohlídky u činností konaných na dohodu o provedení práce.

Více »

28. 07.

Registr provedl kyberútok na stát

Jiří Zlatuška Přečteno 21835 krát

Nefungujícími systémy, na jejichž fungování jsou občané závislí, jako je například evidence motorových vozidel nebo sociální pomoc, způsobuje vláda značné komplikace. Jednak občanům, kteří tráví čas postáváním před okénky úřadů, dále zaměstnancům úřadů, kteří jsou na své straně úředního okénka bezmocní, ale také ekonomice, protože registrace nových vozidel znamená snížení výběru daní z jejich prodeje i nákladů na provoz, nemluvě o škodách těch, kteří vozidlo potřebovali používat.

Více »

17. 07.

Epizoda z česko-slovenského rozvodu ve vzpomínce amerického velvyslance

Jiří Zlatuška Přečteno 5650 krát

Slovenská deklarace nezávislosti se ve vzpomínkách na dobu před dvaceti lety často uvádí jako bezprostřední motiv rezignace prezidenta Havla. Ve vzpomínce amerického velvyslance Adriana Basory (poslední z amerických velvyslanců v Praze, který byl kariérním diplomatem, nikoli nominantem politickým) na jeho příjezd do Prahy se objevuje informace o tom, že prezidentu Havlovi byl blížící se konec společného státu zřejmý podstatně dřív a že ani jeho tehdejší rezignace nebyla jen výsledkem nějakého okamžitého hnutí mysli, jak to z časové koincidence vypadá.

Více »

15. 07.

Neodpustitelný ministerský diletantismus

Jiří Zlatuška Přečteno 7876 krát

Ostudy se spuštěním nefunkčních informačních systémů v resortu ministerstva práce a sociálních věcí na začátku roku a zcela čerstvě i na ministerstvu dopravy dokázaly vážně znepříjemnit život mase lidí. Na těchto případech se ukazuje, že normální fungování státních institucí u nás přestává být samozřejmostí.

Více »

11. 07.

Svoboda pro internet?

Jiří Zlatuška Přečteno 6828 krát

Vlny protestů proti návrhům zákonů (americké SOPA/PIPA) nebo mezinárodních smluv (ACTA) směřujících pod záminkou posilování ochrany autorských práv k většímu omezení svobody na internetu mohou vzbuzovat dojem, že vyústily jen do dočasných vítězství aktivistů. Odmítnutí smlouvy ACTA Evropským parlamentem znamená především snadnou příležitost pro politiky schovat své skutečné názory a zkusit je protlačit jindy.

Když vláda Petra Nečase 6. února pozastavila ratifikaci ACTA, stalo se tak po masových protestech a až poté, co se proti ACTA postavili Poláci. Skutečné postoje Nečasovy ODS lze ale lépe vysledovat na faktu, že v Evropském parlamentu aktivně proti schválení smlouvy ACTA nehlasoval z europoslanců ODS nikdo (přehled).

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) ještě 6. ledna 2012 navrhoval Výboru pro rozvoj v EP přijetí stanoviska, které ACTA nadšeně vítá pro její údajný zásadní význam pro rozvoj a chválí nejen dohodu jako takovou, ale i možnosti jejího rozšíření o další smluvní strany (Zahradilův návrh).

Více »

04. 07.

Gutenberg, web a mizející svoboda

Jiří Zlatuška Přečteno 9661 krát

Zamítnutí dohody ACTA drtivou většinou poslanců Evropského parlamentu je výbornou zprávou. Dohoda sama sice v konečné verzi žádná převratná omezení oproti stávajícím právním ustanovením nezaváděla, princip tlaku velkých obchodních společností, které si v utajovaných jednáních obcházejících běžný režim tvorby a dojednávání mezinárodních smluv na průmyslově vyspělých zemích přijetí dohody vynucovaly, by znamenal vysoce nežádoucí precedent.

Nadšenci horující pro svobodnou práci s informacemi a informačními artefakty ovšem stále tahají za kratší konec provazu v přetahované s ekonomickými zájmy, na jejichž přízni může záviset další osud politiků.

Informační svět je novým kontinentem, o jehož ovládnutí se vede válka. Na jedné straně zastánci volného užití nových myšlenek, na druhé ekonomické zájmy velkých hráčů. Myšlenky osvícenců se šířily díky „plagiátům“. V USA byla masová produkce nehonorovaných kopií britských knih celé 19. století dobrým mravům neodporujícím průmyslem, dosahujícím i na dnešní poměry neuvěřitelné efektivity. Americké kopie v Británii vydaných románů vycházely jen 2–3 dny po originálu. O pár desítek let později ovšem vidíme právě Spojené státy v popředí tažení proti praktikám, které byly před jedním stoletím americkými mediálními společnostmi i americkými politiky vnímány jako součást emancipačního snažení proti nadvládě bývalé koloniální mocnosti.

Svoboda webu je pouhých dvacet let po jeho vzniku v nečekaném ohrožení. Přičemž útok na podstatu webu nevede Čína, ale velké západní firmy a zejména zákonodárci demokratických zemí, jako jsou Francie, Velká Británie či Spojené státy americké. Problematická mocenská opatření se ale netýkají ani zdaleka jen zemí s žalostnou úrovní demokracie, jako je třeba Čína, kde jsou i respektované firmy typu Google ochotny sahat ke kompromisům, které by v demokratickém prostředí byly nepřijatelné.

Úspěch celosvětové pavučiny www je přitom od samého počátku postaven na sdílení vědomostí, nikoli na ochraně „patentů“ a snaze vydělat.

Smlouva ACTA by také velmi výrazně poškozovala rozvojové země, vůči kterým by společnosti ze zemí průmyslově vyspělých získaly nástroje neadekvátní síly. proto je skutečnost, že ji Evropský parlament odstřelil, dobrým signálem nejen pro občany Evropské unie, ale zejména vůči zemím ekonomicky mnohem méně rozvinutým, než jsou členské státy EU.

Z českých europoslanců nehlasoval pro smlouvu ACTA nikdo, i když europoslanci za ODS se vesměs pouze hlasování zdrželi (přehled).

Přikládám článek k loňskému dvacátému výročí spuštění prvního webového serveru. V mezidobí se sice lecos odehrálo, téma je však s ohledem na ochranu prostředí, které internet a World Wide Web přináší, stejně aktuální.

Více »

03. 07.

Neviditelnost ministra a dvojí standardy premiéra

Jiří Zlatuška Přečteno 19726 krát

Nevěrohodná vysvětlení, kterými Petr Nečas doprovodil odvolání Jiřího Pospíšila z vlády, ukazují, že premiér nehraje s veřejností rovnou hru. Nebezpečí, které pro řadu vysoce postavených politiků může znamenat justice a státní zastupitelství očištěná od vlivu mafií a potřebě vycházet politickým špičkám maximálně vstříc, zůstává stále nejvěrohodnějším vysvětlením skutečných motivů vládní rychlého vyhazovu pro ministra.

Jmenování brněnského právníka Pavla Blažka novým ministrem spravedlnosti může na první pohled premiérovu reputaci mírně vylepšovat. Premiér vybral člověka pro veřejnost dosud neviditelného. Překonal osobní animozitu k architektovi velké koalice ČSSD a ODS na brněnské radnici. Vynechal pretendenty, jejichž jména smrděla už z dálky.

Více »

Archiv článků: červenec 2012

Vládní truc zdravému rozumu

Registr provedl kyberútok na stát

Epizoda z česko-slovenského rozvodu ve vzpomínce amerického velvyslance

Neodpustitelný ministerský diletantismus

Svoboda pro internet?

Gutenberg, web a mizející svoboda

Neviditelnost ministra a dvojí standardy premiéra

Blogeři abecedně