Mezi zprávami posledních dnů je obzvláště znepokojivá ta o zadržení dvou britských tankerů íránskými silami. Íránci to zdůvodňují tím, že tato plavidla vplula neoprávněně do íránských výsostných vod a že tam došlo ke kolizi s rybářskou lodí.
Již nějakých 25 let nejsem (mírně řečeno) příznivcem Václava Klause. Je smutnou skutečností, že jím prosazená cesta transformace naší ekonomiky v 90. letech byla nesprávná, a že s jejími důsledky se budeme potýkat ještě aspoň dvě generace. Velmi škodlivé jsou i jeho dlouhodobě vyjadřované protievropské názory.
Jezdím o víkendech na chalupu v jedné jihočeské vesnici a často tam zavítám na pár piv do místní restaurace. Občas přijde řeč i na politiku. Nedávno jsem se tam dostal do diskuse s jiným chalupářem na téma zneužívání sociálních dávek. V tomto tématu jsme se velmi neshodli a hovořili jsme stále zvýšenějšími hlasy.
V poslední době vidím co chvíli nějaký článek o tom, jak čínská vláda brutálně utlačuje národnostní menšinu Ujgurů v provincii Sin-ťiang – údajně až miliony Ujgurů trpí v jakýchsi „převýchovných“ koncentračních táborech. Ty články vyznívají tak, jako by cílem této čínské politiky bylo prostě počínštění tohoto mírumilovného národa a svévolné vykořenění jeho odvěkého náboženství (islámu).
Před několika dny vyšel v deníku Deník rozhovor redaktorky Kateřiny Perknerové se mnou. Byla by zajisté nesmírná škoda, kdyby o něj byli ochuzeni čtenáři a hlavně obvyklí diskutéři na Aktuálně.cz, a proto jej níže uvádím.