Nedávno jsem zde zveřejnil první díl této zamýšlené minisérie; setkal se jako vždy s nadšeným přijetím Pepy Řepy i dalších diskutujících mých příznivců.
Nyní tedy díl druhý.
********************


Prezident
Jistě nepřekvapím, když řeknu, že skutečně, ale skutečně nejsem příznivcem nynějšího českého prezidenta. Některé jeho činy a výroky byly skutečně ostudné (myslím, že není třeba specifikovat…); na druhé straně, jak už jsem zde vícekráte napsal. Přiznejme si ale, že ostudné byly i mnohé činy a výroky jeho předchůdce (ani zde myslím není třeba specifikovat…). Na druhé straně mi ale docela vadí ta neustálá zběsilá kanonáda novinářů do něj. Ať řekne cokoli, hned je to posměšně komentováno – myslím, že „co je moc, to je moc“. A musím poznamenat, že já osobně se s prezidentem do značné míry shoduji v realistických názorech na Rusko nebo Čínu. Kdyby bylo po mém, tak by se ty jeho různé více či méně problematické výroky měly spíše ignorovat. Tím spíše by pak ve své monumentální obludnosti vynikla třeba ta historická scénka s napřaženou holí a slovy „Tamhle máš mikrofon…“.
Je opravdu smutné, co se stalo z onoho odvážného autora slavného článku v Technickém magazínu z léta 1989.
Pevně doufám, že Miloš Zeman již podruhé zvolen nebude; těším se, že zvolen bude Jiří Drahoš.

České národní zájmy
Tzv. českými národními zájmy se dnes ohání především pravice, zvláště ta „klausovská“; jejich pojetí je ale zcela falešné. Podle mého názoru by hlavním českým národním zájmem mělo být co nejužší sepětí s EU. Je neuvěřitelné, že naše vláda v tomto směru dělá tak málo – neustálé odkládání přijetí eura a hlavně recentní vzdorné odmítání kvót na uprchlíky je naprosto neuvěřitelné. Pokud jsme dobrovolně členy společenství, které se řídí i námi odsouhlasenými pravidly, pak většinová rozhodnutí přijatá podle těchto pravidel prostě musíme respektovat. O tom nemůže být žádná diskuse. Zdůvodňování, že ono rozhodnutí o kvótách je podle našeho názoru nefunkční je prostě irelevantní – je to totéž, jako kdyby nějaký občan rozhodl nerespektovat zákony, které se mu nelíbí. Zcela oprávněně bychom si od „Bruselu“ zasloužili tvrdý trest, zřejmě nějakou hodně vysokou pokutu. Proč se tak nesmyslně přidáváme k dnešnímu šílenému polskému a maďarskému režimu? Proč se nechováme jako třeba baltské státy? Hanba našemu ministerstvu zahraničí, hanba celé vládě, která se populisticky podbízí pomýleným občanům…

Evropské hodnoty
S předcházejícím bodem samozřejmě úzce souvisí také frekventovaný pojem „evropské hodnoty“. Myslím, že ty se dají i dnes stručně definovat starým známým heslem „liberté, egalité, fraternité“. Samozřejmě asi nikdy neskončí diskuse o optimální míře té svobody, rovnosti a bratrství. Ale myslím, že v těch nejvyspělejších evropských zemích (skandinávské státy, Německo) tu správnou míru už docela dobře našli. Stačí si je jen vzít za vzor. A v tom posledním slově onoho francouzského hesla se samozřejmě skrývá i ona křesťanská láska k bližnímu, zvláště k tomu, který trpí a potřebuje pomoc. Myslím, že v tomto směru nám skvělou lekci dali Němci a hlavně jejich kancléřka.

Česká politická scéna - koho volit?
Neustále slyším nářky, že naše politická scéna je nebývale zkažená, že je to prostě hrůza. I když ani já rozhodně spokojený nejsem, přece jen bych optimističtěji řekl „zaplať Pánbůh, že to není horší“, když vidím Polsko, Maďarsko či Ukrajinu. Já jsem byl dlouhá léta příznivcem ČSSD. Nadále se mi líbí její dlouhodobý umírněně levicový program (podle mého gusta až příliš umírněný a málo lidem známý…).
Když ale teď vidím, že v čele této strany stojí pan Chovanec, který by se lépe vyjímal někde u okamurovců, když vidím tu ostudu ohledně populistického trucování vůči EU ve věci uprchlických kvót, tak si myslím, že asi k volbám asi ani nepůjdu. Jako vyloženou ubohost vidím to, že se ČSSD soustřeďuje na palbu do svého koaličního partnera, hnutí ANO, místo toho, aby raději výrazně a přesvědčivě propagovala svůj pozitivní program.
Andrej Babiš si určitě zaslouží tvrdou kritiku za ty dvě kauzy (Čapí hnízdo, korunové dluhopisy) a je správné, že z vlády odešel. Určitě je problematické, že vlastní vlivné noviny. Ale řeči o tom, že jeho cílem je zlikvidovat demokracii, jsou prostě absurdní.
Jeho zesměšňovaný výrok o „řízení státu jako firmy“ není přece tak nesmyslný; je to jen běžná heslovitá politická zkratka – značná část provozu státu by přece měla probíhat podobně jako v dobré firmě – s důrazem na efektivnost a úspornost, na odbornost a schopnosti vedoucích pracovníků. Každý (i Babiš) samozřejmě dobře ví, že jiné složky státu se od firmy výrazně liší.
Já s ním docela souhlasím, když třeba navrhuje snížení počtu poslanců – myslím, že bychom měli mít „na hlavu“ přibližně stejně poslanců jako v Německu, tedy nanejvýše 100. A také s ním souhlasím, že by učitelé měli mít mnohem vyšší platy.
A pokud jde o ty jím vlastněné noviny – nezdá se mi, že by třeba Lidové noviny, které dost často čtu, byly nějakou jeho hlásnou troubou – vidím tam i hodně článků k němu kritických. A marná sláva – v tom Babišově hnutí je řada opravdu kvalitních lidí!
Kdyby v čele toho hnutí stál někdo neposkvrněný těmi kauzami z hamižnosti, tedy nějaký český Macron, tak by to hnutí určitě dosáhlo nejméně 50% volebního zisku; asi ale dobře, že tomu tak není – takové mocné hnutí by pak snadno mohl sklouznout k něčemu podobnému jako v Maďarsku.

*********
Příště budu pokračovat třetím, zřejmě posledním dílem…