Výsledek prezidentských voleb teď komentuje kdekdo – stručně tak učiním i já.

Samozřejmě jsem zklamán, že těsně prohrál kandidát, kterého jsem volil, a kterého řadu let docela dobře osobně znám. Souhlasím ale s názorem Davida Klimeše, že tento výsledek je vlastně až překvapivě dobrý – vždyť před rokem skoro nikdo nevěděl, kdo Jiří Drahoš je. Rozhodně nemohu souhlasit s názorem Stanislava Křečka že „musel tedy v této konfrontaci dopadnout, jak by asi dopadl Zeman, pokud by se podrobil zkoušce z kvantové chemie“ – myslím, že Jiří Drahoš ač politický amatér si vedl v kampani docela dobře (pan Křeček má asi hodně zkreslené představy o tom, jak náročné je naučit se kvantové chemii ve srovnání s politikou…).

Nejprve pár kritických slov „generála po bitvě“:

Myslím, že Jiří Drahoš rozhodně měl jít do té debaty na Nově (spíše než na méně sledované Primě); měl se hlasitě ohradit proti tomu „kotelnímu“ formátu na Primě (např. vyzvat alespoň své příznivce, aby se chovali decentně a ten vulgární řev přenechali jen zemanovcům).

Velmi nevhodné bylo nepodložené tvrzení, že volby u nás jsou ovlivňovány ruskými dezinformacemi - i to asi ubralo Jiřímu Drahošovi mnoho hlasů zvláště od příznivců hnutí ANO.

S velkými rozpaky jsem sledoval, jak se Drahoš na Primě předháněl se Zemanem v tom, kdo z nich je více protiuprchlický, a dokonce vytýkal Miloši Zemanovi, že někdy před 17 lety souhlasil s přijetím tisíců (muslimských) uprchlíků z Kosova. Chápu, že na tomto tématu nechtěl ztratit tak, jako před pěti lety osudově ztrácel K. Schwarzenberg na sudetoněmeckém tématu. Jsem ale přesvědčen, že nebylo nutné se v podstatě distancovat od podpisu na té velmi rozumné a nikterak „vítačské“ výzvě „Vědci proti strachu a lhostejnosti“ z roku 2015; určitě šlo stanovisko formulovat vhodněji.

Za velkou a možná rozhodující chybu považuji naopak až příliš jednoznačné odmítání Andreje Babiše, které mu jistě odradilo hodně příznivců hnutí ANO; myslím, že tady by naopak byly na místě nějaké diplomatičtější formulace.

Co dál? Máme pomáhat Miloši Zemanovi dále prohlubovat nenávist ve společnosti?

Jsem rád, že se Jiří Drahoš nepřidal po prohře k těm, kteří nyní pokračují v nenávistných útocích na vítěze voleb (viz např. Jří Pehe, Karel Hvížďala, Martin Fendrych, Jan Payne či Radkin Honzák), ale naopak mu pogratuloval.

Vůbec se mi nelíbí, že mnozí komentátoři a „veřejní intelektuálové“ pokračují ve slovní palbě proti M. Zemanovi, a hodlají tak činit zřejmě i nadále. Nevěřím tomu, že Miloš Zeman nás chce „vytrhnout z EU“ a přisunout k Rusku (i když některá jeho podlézavá extempore byla skutečně trapná). Ti, kdo tyto poplašné zprávy šíří, by s tím měli přestat (což samozřejmě neočekávám…). Úplně absurdní mi připadají výkřiky typu „Duch normalizace je zpět!“. Jsem přesvědčen, že pokračovat tímto způsobem v rozdělování naší společnosti na stále více znepřátelené tábory je škodlivé a nebezpečné. A hlavně – je to kontraproduktivní! Podporovatele M. Zemana to rozhodně v jejich podpoře nezviklá, ale naopak je v ní vzdorně utvrdí. Vždyť i ten výsledek voleb byl jistě do značné míry jakýmsi gestem „zdviženého prostředníčku“ proti „pražské kavárně“!
Moc se mi líbí moudrý názor Michala Stehlíka nebo Filipa Outraty.
Ano, je potřeba snažit se spíše o „zasypávání příkopu“ prohloubeného předvolební kampaní a výsledkem voleb. Komentátoři by neměli hystericky obden probírat různé Zemanovy či Ovčáčkovy výroky a činy, ale spíše je ignorovat, resp. komentovat je s neemocionálním moudrým odstupem a nadhledem. Samozřejmě je důležité i nadále argumentovat proti tomu, co považujeme za nesprávné (přepjatý nacionalismus, protievropské nálady, xenofobní postoje), ale je třeba hlavně skutečně slušně a důstojně argumentovat a ne jen nadávat a nálepkovat (bohužel i já musím přiznat, že se toho někdy dopouštím). Zkusme prostě připustit, že i tyto nám nepřijatelné názory jsou legitimní a že jejich nositelé jsou prostě diskusní partneři.

Velmi souhlasím s názorem Jana Čulíka, že výsledek voleb je důsledkem přehlížení velkých problémů značné části naší společnosti – lidí, kteří jsou frustrováni svojí neuspokojivou situací a tím, že „ti druzí“, úspěšnější, více či méně vyjadřují pohrdání nad "sockami" a "primitivy", "iracionálními" voliči Miloše Zemana, což samozřejmě vedlo k tomu, že se mnozí z nich se vydali k volebním urnám dát těm "prozápadním elitám" co proto (samozřejmě jsem si vědom toho, že mezi voliči Miloše Zemana bylo i mnoho lidí, kteří se mají dobře a jejich motivace je jiná).

Rozumní politikové, kterým opravdu jde o zdárný rozvoj jejich společnosti, by měli lidem, kteří volili Miloše Zemana, naslouchat a hlavně řešit jejich problémy. Nejméně 30% české populace pobírá ostudně nízké mzdy za těžkou a velmi nepříjemnou práci, které stěží stačí na přežívání rodiny od výplatě k výplatě, a jsou tím frustrováni. Mnozí z nich pracují za absurdně nízkou minimální mzdu, žijí v oblastech se špatnou dopravní infrastrukturou, spousta z nich trpí bezvýchodným zadlužení a je sužováno exekucemi.
Můj kamarád z mládí, který žije v severních Čechách (a sám se nemá špatně), mi na toto téma napsal:
„Na rozdíl od Tebe, já žiji v Ústeckém kraji. Oblasti totálně vytunelované ani ne tak za socíku, jako po převratu. Za socíku se tu a také na Ostravsku stavěly fabriky, ale také byty a občanská vybavenost.
Po převratu byly fabriky pozavírány, obyvatelé ztratili koupěschopnost, ti lepší utekli, infrastruktura nebyla udržována a dlouho trvalo, než přišel nějaký investor. Prostě převrat dokonal tunelování těchto oblastí, které neměly šanci se ze strukturálního průšvihu samy dostat, a Praha jim věru nepomohla. Já skoro denně dojíždím do Ústí vlakem a trolejbusem, potkávám ty lidi na ulici. Vy v Praze jim absolutně nerozumíte, protože Vás ani nenapadne zkoumat jaké to tam je a potom se divíte, když prohrajete volby.“

Každému vřele doporučuji, aby si přečetl radikální názory paní Kozlové v Britských listech
a neodmrštil je automaticky jako jen jakési komunistické blábolení – tohle je bohužel autentický názor nezanedbatelné části populace....

U těchto lidí může obratný demagog snadno obrátit jejich hněv proti „náhradním“ subjektům a problémům (uprchlíci, Romové, paušálně politici) a nakonec i proti stávajícímu společensko-politickému systému jako takovému – a to zvláště když pravicoví politici dávají hlasitě najevo (a „levicoví“ k tomu mlčí), že je to tak vlastně v pořádku, že ti špatně placení manuální pracovníci jsou prostě neschopní a za svoji situaci si mohou sami, že zvyšování minimální mzdy a vyšší zdanění bohatých je škodlivé, protože odporuje tržním principům, atd.
Výsledek voleb je tedy možná docela žádoucím hlasitým upozorněním na vážné problémy, které je třeba řešit.

Je třeba si uvědomit, že Miloš Zeman by zřejmě vyhrál ještě daleko výrazněji, kdyby volit přišlo i těch 33% občanů, kteří zůstali doma – průzkumy ukazují, že velká většina z nich by podpořila Miloše Zemana!

Co nás čeká za pět let?

Ve svém předchozím článku jsem se podivoval nad tím, že tito nespokojení frustrovaní lidé poněkud nepochopitelně považují Miloše Zemana za svého zastánce, ačkoli on pro ně ve skutečnosti nic nedělal. Je tomu zjevně tak, že se k němu upínají proto, že všichni ostatní jsou ve vztahu k jejich problémům „ještě horší“.
Bylo by proto potřeba, aby se objevil nějaký OPRAVDOVÝ zastánce těch frustrovaných a nespokojených, který by se pro ně opravdu systematicky snažil něco dělat, a přitom byl nedemagogický, racionální, slušný, kultivovaný a charismatický.
Takovou roli by asi měla hrát strana jako ČSSD, ale s lídrem typu Jeremy Corbyna nebo Bernie Sanderse. Obávám se, že nic takového není na obzoru.
Namísto toho se české levicové strany a jejich vůdcové snaží naskočit na populistickou xenofobní a nacionalistickou vlnu okamurovského typu, jiní zase hledají zdroj našich politických problémů v ruských podvratných aktivitách.

Obávám se proto velice, že za 5 let bude situace stejná, ne-li horší, a v příštích prezidentských volbách vyhraje mimořádně schopný a výřečný demagog T. O.
Tomu bohužel nechtěně napomohou i antizemanovští zuřivci, kteří asi sotva poslechnou má doporučení…

P.S. Teď jsem se od jednoho diskuteéra dozvěděl, že existuje webová stránka, na které se tipuje, kdy M. Zeman zemře. To je cosi neuvěřitelně odporného...