O tankerech a pirátech
Mezi zprávami posledních dnů je obzvláště znepokojivá ta o zadržení dvou britských tankerů íránskými silami. Íránci to zdůvodňují tím, že tato plavidla vplula neoprávněně do íránských výsostných vod a že tam došlo ke kolizi s rybářskou lodí.
Je ovšem jasné, že skutečným důvodem je odveta za předchozí zadržení Íránského tankeru britskými silami u Gibraltaru. Toto zadržení bylo zdůvodněno tím, že Britové měli podezření, že tento tanker směřuje do Sýrie a porušuje tím sankce EU vůči této zemi. Írán označil toto zadržení za pirátství.
Tato nebezpečně konfliktní situace by evidentně byla rychle vyřešena propuštěním zadržovaného íránského tankeru.
Tento případ pro mě vyvolává několik otázek:
1) Na základě jakého ustanovení mezinárodního práva mají Britové právo vynucovat sankce na státech mimo EU?
2) Pokud se domnívají, že to je v souladu s mezinárodním právem, měl by potom třeba Írán (nebo Rusko, Čína…) právo vyhlásit své sankce třeba vůči Velké Británii či USA a zajímat saúdské tankery směřující do těchto zemí?
3) Proč EU uplatňuje vůči Sýrii sankce v situaci, kdy tamní tragická občanská válka v podstatě již skončila a v zájmu nejen Sýrie, ale také všech zemí postižených syrskou uprchlickou krizí je, aby v této zemi co nejrychleji došlo ke konsolidaci a obnově, která by umožnila návrat uprchlíků?
4) Čeho mají ony sankce docílit? Domnívá se snad někdo, že vítězná strana tohoto konfliktu (které se u nás většinou říká „režim“) se nyní vzdá a přenechá vládu „rebelům“? Chápal bych tu část sankcí, která se týká syrských činitelů, kteří jsou důvodně podezřelí z vážných zločinů proti civilnímu obyvatelstvu, ale nechápu snahu odříznout Sýrii od energetických a jiných zdrojů, která zasáhne především syrské obyvatelstvo a ztíží obnovu zpustošené země.
5) Podle mého názoru by nyní západní demokratické země měly maximálně spolupracovat se syrskou vládou na rekonstrukci země a dočasně pragmaticky zapomenout na zvěrstva tamní občanské války. Samozřejmě by bylo žádoucí, aby byl ustaven nějaký mezinárodní soud, který by, podobně jako tomu bylo v případech konfliktů v Jugoslávii a v několika afrických zemích, posléze soudil osoby zodpovědné za válečné zločiny.
6) A ještě bych poznamenal něco k široce medializovanému a odsuzovanému brutálnímu postupu syrských vládních sil a jejich ruských spojenců při dobývání východního Aleppa a některých dalších měst ovládaných většinou islamistickými „rebely“. Je charakteristické, že obdobně brutální postup amerických sil a jejich spojenců vůči městům ovládaným jinými islamisty (Rakka, Mosul), který vedl stejně jako ve východním Aleppu ke zničení velké většiny budov a značným civilním obětem, v našich médiích takto odsuzován nebyl.
A ještě jedna k tématu relevantní poznámka:
Naše média i politikové v podstatě ignorují naprosto skandální americké vypovězení obtížně dojednané mnohostranné smlouvy o kontrole íránského jaderného programu.
Máme to opravdu skvělého spojence...
Je ovšem jasné, že skutečným důvodem je odveta za předchozí zadržení Íránského tankeru britskými silami u Gibraltaru. Toto zadržení bylo zdůvodněno tím, že Britové měli podezření, že tento tanker směřuje do Sýrie a porušuje tím sankce EU vůči této zemi. Írán označil toto zadržení za pirátství.
Tato nebezpečně konfliktní situace by evidentně byla rychle vyřešena propuštěním zadržovaného íránského tankeru.
Tento případ pro mě vyvolává několik otázek:
1) Na základě jakého ustanovení mezinárodního práva mají Britové právo vynucovat sankce na státech mimo EU?
2) Pokud se domnívají, že to je v souladu s mezinárodním právem, měl by potom třeba Írán (nebo Rusko, Čína…) právo vyhlásit své sankce třeba vůči Velké Británii či USA a zajímat saúdské tankery směřující do těchto zemí?
3) Proč EU uplatňuje vůči Sýrii sankce v situaci, kdy tamní tragická občanská válka v podstatě již skončila a v zájmu nejen Sýrie, ale také všech zemí postižených syrskou uprchlickou krizí je, aby v této zemi co nejrychleji došlo ke konsolidaci a obnově, která by umožnila návrat uprchlíků?
4) Čeho mají ony sankce docílit? Domnívá se snad někdo, že vítězná strana tohoto konfliktu (které se u nás většinou říká „režim“) se nyní vzdá a přenechá vládu „rebelům“? Chápal bych tu část sankcí, která se týká syrských činitelů, kteří jsou důvodně podezřelí z vážných zločinů proti civilnímu obyvatelstvu, ale nechápu snahu odříznout Sýrii od energetických a jiných zdrojů, která zasáhne především syrské obyvatelstvo a ztíží obnovu zpustošené země.
5) Podle mého názoru by nyní západní demokratické země měly maximálně spolupracovat se syrskou vládou na rekonstrukci země a dočasně pragmaticky zapomenout na zvěrstva tamní občanské války. Samozřejmě by bylo žádoucí, aby byl ustaven nějaký mezinárodní soud, který by, podobně jako tomu bylo v případech konfliktů v Jugoslávii a v několika afrických zemích, posléze soudil osoby zodpovědné za válečné zločiny.
6) A ještě bych poznamenal něco k široce medializovanému a odsuzovanému brutálnímu postupu syrských vládních sil a jejich ruských spojenců při dobývání východního Aleppa a některých dalších měst ovládaných většinou islamistickými „rebely“. Je charakteristické, že obdobně brutální postup amerických sil a jejich spojenců vůči městům ovládaným jinými islamisty (Rakka, Mosul), který vedl stejně jako ve východním Aleppu ke zničení velké většiny budov a značným civilním obětem, v našich médiích takto odsuzován nebyl.
A ještě jedna k tématu relevantní poznámka:
Naše média i politikové v podstatě ignorují naprosto skandální americké vypovězení obtížně dojednané mnohostranné smlouvy o kontrole íránského jaderného programu.
Máme to opravdu skvělého spojence...