Prezidentská truchlohra
Už o tom asi bylo napsáno všechno, ale neodolám, abych jako správný Brouk Pytlík nepřišel i já se svou troškou do mlýna.
Oslavy čtvrtstoletí listopadového převratu byly zcela zastíněny pouličními protesty proti prezidentu Zemanovi. Ten je vyprovokoval svým neuvěřitelně sprostým vyjadřováním v rozhlasovém rozhovoru a posléze i některými přinejmenším neuváženými politickými výroky.
Předně bych chtěl říci, že podle mého názoru je Zemanovo působení v prezidentské funkci katastrofální, ostudné, trapné, úmyslně rozeštvává národ. Ačkoli jsem ho nevolil, doufal jsem, že bude rozumný, že něco horšího než V. Klaus už tady nebude. Úpadek tohoto kdysi bystrého a zajímavého člověka je mimořádně smutným mementem.
I já bych velice uvítal, kdyby z jakýchkoli důvodu ve funkci skončil. I já bych na demonstraci proti němu s chutí zvedl červenou kartu - tento způsob protest mi připadá velmi vtipný a civilizovaný.
ALE:
Nelze přece schvalovat to naprosto nevhodné, necivilizované chování davu při slavnostním aktu na Albertově. Není přece možné, aby reakce na hulváta byla stejně hulvátská! Jsem zděšen, že řada komentátorů a intelektuálů, včetně jednoho emeritního rektora, nevidí nic špatného na tom, že dav zuřivě pískal při projevech několika řečníků a že po prezidentovi (a jeho hostech) házel vajíčka. To je přece hrozné, ostudné, zcela srovnatelné s prezidentovou vulgární mluvou na veřejnosti.
Nemohu si odpustit pár poznámek k těm nevhodným prezidentovým politickým výrokům:
To že v Číně řekl, že Tibet je součástí této země, není samo o sobě nic pobuřujícího – územní celistvost Číny uznává celý svět; i dalajláma usiluje pouze o autonomii Tibetu v rámci ČLR. Hloupé ale bylo, že president se současně nějak diplomaticky nepřimluvil za tu tibetskou autonomii. Ještě hloupěji vyzněl jeho výrok o Tchaj-wanu.
To, že se negativně vyjádřil o obscénní skupině Pussy Riot, která je u nás některými velebena, by bylo podle mého názoru v pořádku, ale způsob, jakým to prezident udělal, byl prostě nemožný. Snad se tím chtěl zalíbit nějakým pivním primitivům?
To, že řekl, že na východní Ukrajině probíhá občanská válka, je také nepopiratelný fakt. Nepopiratelné je ale i to, že obě bojující strany jsou podporovány ze zahraničí – kyjevská vláda Západem, povstalci mnohem zřetelněji Ruskem. Nechápu, proč před tím český prezident zavírá oči.
K tomu, co se děje na Ukrajině, je třeba říci i něco dalšího:
Vůdci těch separatistických povstalců jsou evidentně nezodpovědní dobrodruzi. Je ale třeba vidět i to, že jejich dobrodružné počínání bylo vyprovokováno tím, co se předtím stalo v Kyjevě – proběhl tam klasický puč, kterým byla odstraněna demokraticky zvolená vláda a prezident, kteří měli svoji hlavní voličskou základnu právě na rusky mluvícím východě. Pomiňme, jak dobrá či spíše špatná byla ta vláda a prezident. Ale zajisté existovala možnost, jak ji odstranit nenásilnou, demokratickou cestou v příštích volbách. Je smutnou skutečností, že státy EU, včetně některých českých politiků, aktivně podporovaly protiprávní svržení této vlády. Možná to dělaly jen proto, že nedohlédly možných důsledků, ale existuje i ta jiná, horší možnost…
Důsledkem kyjevského puče bylo také odtržení Krymu. Je jistě pravda, že následné připojení tohoto poloostrova k Rusku bylo hrubým porušením platných mezinárodních smluv a zaslouží si tvrdého odsouzení. Je ovšem zcela zřejmé, že tento protiprávní akt byl proveden v souladu s vůlí velké většiny obyvatel Krymu a že se obešel bez obětí na životech. Ale hlavně – ti západní politici, kteří se (právem!) pohoršují nad tím, co Rusko provedlo, jednají bohužel jako onen příslovečný zloděj, který křičí „chyťte zloděje“. Samozřejmě mám na mysli to, co jsme (my Západ) prováděli v Jugoslávii, Kosovu, Iráku, Libyi. Pokud jsme souhlasili s principem sebeurčení Albánců v Kosovu a aktivně jim ho vybojovali, vyznívá naše kritika krymského případu prostě falešně. A je tady ještě jedna paralela – Rusko se evidentně obávalo, že ztratí svoji klíčovou námořní základnu v Sevastopolu. A Američané si v „osvobozeném“ Kosovu vybudovali obří vojenskou základnu (Camp Bondsteel). Jistě je možno přijmout ono klasické „Quod licet Jovi, non licet bovi“. To ovšem předpokládá, že panuje všeobecný souhlas, kdo je ten Jupiter a kdo ten vůl…
Prezident rozčílil část veřejnosti i nevhodnými výroky o charakteru památné demonstrace (a jejího potlačení) 17. listopadu 1989. Já jsem na té demonstraci byl; prošel jsem s tím průvodem celou trasu a byl jsem i mezi těmi posledními pár tisíci, kteří byli na Národní třídě „masakrováni“ policisty a „červenými barety“. Od samého počátku jsem považoval označení „masakr“ za silně přehnané (možná to ale bylo tak trochu tím, že já jsem žádnou ránu obuškem nedostal). Bylo to ale skutečně brutální, ale podobné to určitě bylo, jak říká Zeman, i v lednu onoho roku za „Palachova týdne“ na Václavském náměstí, kde jsem také ani jeden den nechyběl (nebudu opakovat to, co o tom velmi výstižně napsal J.Paroubek). Prezident ale úplně zbytečně a zjevně úmyslně provokativně brutalitu toho zásahu zlehčoval.
Jsem věru na rozpacích, co říci závěrem - jsem zvědav, k jakým až koncům dospěje ten nesmyslný souboj prezidenta Zemana s jeho odpůrci, který je evidentně stupidním pokračováním té vyhrocené volební kampaně, a který poškozuje zemi stejně, jako protievropské a klimatologické řeči jeho předchůdce.
Proč jsme nezvolili Dienstbiera...
Oslavy čtvrtstoletí listopadového převratu byly zcela zastíněny pouličními protesty proti prezidentu Zemanovi. Ten je vyprovokoval svým neuvěřitelně sprostým vyjadřováním v rozhlasovém rozhovoru a posléze i některými přinejmenším neuváženými politickými výroky.
Předně bych chtěl říci, že podle mého názoru je Zemanovo působení v prezidentské funkci katastrofální, ostudné, trapné, úmyslně rozeštvává národ. Ačkoli jsem ho nevolil, doufal jsem, že bude rozumný, že něco horšího než V. Klaus už tady nebude. Úpadek tohoto kdysi bystrého a zajímavého člověka je mimořádně smutným mementem.
I já bych velice uvítal, kdyby z jakýchkoli důvodu ve funkci skončil. I já bych na demonstraci proti němu s chutí zvedl červenou kartu - tento způsob protest mi připadá velmi vtipný a civilizovaný.
ALE:
Nelze přece schvalovat to naprosto nevhodné, necivilizované chování davu při slavnostním aktu na Albertově. Není přece možné, aby reakce na hulváta byla stejně hulvátská! Jsem zděšen, že řada komentátorů a intelektuálů, včetně jednoho emeritního rektora, nevidí nic špatného na tom, že dav zuřivě pískal při projevech několika řečníků a že po prezidentovi (a jeho hostech) házel vajíčka. To je přece hrozné, ostudné, zcela srovnatelné s prezidentovou vulgární mluvou na veřejnosti.
Nemohu si odpustit pár poznámek k těm nevhodným prezidentovým politickým výrokům:
To že v Číně řekl, že Tibet je součástí této země, není samo o sobě nic pobuřujícího – územní celistvost Číny uznává celý svět; i dalajláma usiluje pouze o autonomii Tibetu v rámci ČLR. Hloupé ale bylo, že president se současně nějak diplomaticky nepřimluvil za tu tibetskou autonomii. Ještě hloupěji vyzněl jeho výrok o Tchaj-wanu.
To, že se negativně vyjádřil o obscénní skupině Pussy Riot, která je u nás některými velebena, by bylo podle mého názoru v pořádku, ale způsob, jakým to prezident udělal, byl prostě nemožný. Snad se tím chtěl zalíbit nějakým pivním primitivům?
To, že řekl, že na východní Ukrajině probíhá občanská válka, je také nepopiratelný fakt. Nepopiratelné je ale i to, že obě bojující strany jsou podporovány ze zahraničí – kyjevská vláda Západem, povstalci mnohem zřetelněji Ruskem. Nechápu, proč před tím český prezident zavírá oči.
K tomu, co se děje na Ukrajině, je třeba říci i něco dalšího:
Vůdci těch separatistických povstalců jsou evidentně nezodpovědní dobrodruzi. Je ale třeba vidět i to, že jejich dobrodružné počínání bylo vyprovokováno tím, co se předtím stalo v Kyjevě – proběhl tam klasický puč, kterým byla odstraněna demokraticky zvolená vláda a prezident, kteří měli svoji hlavní voličskou základnu právě na rusky mluvícím východě. Pomiňme, jak dobrá či spíše špatná byla ta vláda a prezident. Ale zajisté existovala možnost, jak ji odstranit nenásilnou, demokratickou cestou v příštích volbách. Je smutnou skutečností, že státy EU, včetně některých českých politiků, aktivně podporovaly protiprávní svržení této vlády. Možná to dělaly jen proto, že nedohlédly možných důsledků, ale existuje i ta jiná, horší možnost…
Důsledkem kyjevského puče bylo také odtržení Krymu. Je jistě pravda, že následné připojení tohoto poloostrova k Rusku bylo hrubým porušením platných mezinárodních smluv a zaslouží si tvrdého odsouzení. Je ovšem zcela zřejmé, že tento protiprávní akt byl proveden v souladu s vůlí velké většiny obyvatel Krymu a že se obešel bez obětí na životech. Ale hlavně – ti západní politici, kteří se (právem!) pohoršují nad tím, co Rusko provedlo, jednají bohužel jako onen příslovečný zloděj, který křičí „chyťte zloděje“. Samozřejmě mám na mysli to, co jsme (my Západ) prováděli v Jugoslávii, Kosovu, Iráku, Libyi. Pokud jsme souhlasili s principem sebeurčení Albánců v Kosovu a aktivně jim ho vybojovali, vyznívá naše kritika krymského případu prostě falešně. A je tady ještě jedna paralela – Rusko se evidentně obávalo, že ztratí svoji klíčovou námořní základnu v Sevastopolu. A Američané si v „osvobozeném“ Kosovu vybudovali obří vojenskou základnu (Camp Bondsteel). Jistě je možno přijmout ono klasické „Quod licet Jovi, non licet bovi“. To ovšem předpokládá, že panuje všeobecný souhlas, kdo je ten Jupiter a kdo ten vůl…
Prezident rozčílil část veřejnosti i nevhodnými výroky o charakteru památné demonstrace (a jejího potlačení) 17. listopadu 1989. Já jsem na té demonstraci byl; prošel jsem s tím průvodem celou trasu a byl jsem i mezi těmi posledními pár tisíci, kteří byli na Národní třídě „masakrováni“ policisty a „červenými barety“. Od samého počátku jsem považoval označení „masakr“ za silně přehnané (možná to ale bylo tak trochu tím, že já jsem žádnou ránu obuškem nedostal). Bylo to ale skutečně brutální, ale podobné to určitě bylo, jak říká Zeman, i v lednu onoho roku za „Palachova týdne“ na Václavském náměstí, kde jsem také ani jeden den nechyběl (nebudu opakovat to, co o tom velmi výstižně napsal J.Paroubek). Prezident ale úplně zbytečně a zjevně úmyslně provokativně brutalitu toho zásahu zlehčoval.
Jsem věru na rozpacích, co říci závěrem - jsem zvědav, k jakým až koncům dospěje ten nesmyslný souboj prezidenta Zemana s jeho odpůrci, který je evidentně stupidním pokračováním té vyhrocené volební kampaně, a který poškozuje zemi stejně, jako protievropské a klimatologické řeči jeho předchůdce.
Proč jsme nezvolili Dienstbiera...