Následující text píšu z exilu na venkovské chalupě, kam jsme se s manželkou uchýlili poté, co nám byla nařízena práce formou „home office“ – docela se mi to tak líbí (i když si takhle moc nezaexperimentuji).


Zažíváme bohužel něco zcela mimořádného, o čem budou dnešní velmi mladí vyprávět ještě svým vnoučatům.

V první řadě musím pochválit naši vládu, která velmi správně zavedla docela radikální opatření, jako jedna z prvních v Evropě.

Zdůrazňuji to proto, že některé jiné země (hlavně Velká Británie a Nizozemsko) deklarovaly, že půjdou jinou cestou – snahou o co nejrychlejší dosažení tzv. skupinové imunity (anglický termín „herd immunity“). To znamená – nechat epidemii vcelku volný průběh a spoléhat na to, že u velké většiny lidí má onemocnění jen velmi lehký průběh. Až bude takto promořeno kolem 70% populace, epidemie pomine, protože velká většina už bude imunní.

Zastánci této strategie říkají, že v onom období šíření epidemie by se věnovala pozornost pouze ochraně menšiny zranitelných osob (staří, nemocní); výhodou by podle nich mělo být to, že populace by pak byla trvale rezistentní a nedošlo by k velkým ekonomickým ztrátám. Je pro mě neuvěřitelné, že tuhle doposud nikde neaplikovanou strategii, zcela odporující doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), doporučili britské vládě její hlavní vědečtí a zdravotničtí poradci. Uvádělo se, že při dobrém provedení by to stálo „jen“ asi 200.000 životů… Neuvěřitelné je, že o této strategii se veřejně pochvalně zmiňovali i někteří čeští lékaři (např. prof. Jan Pirk nebo dr. Vít Mareček).

Zdá se ale, že se stoupajícím počtem úmrtí od téhle šílené strategie ustupují (bohužel se značnou časovou ztrátou) i v Británii – nyní říkají, že cílem je, aby epidemie neměla více než 20.000 obětí.
Já (jakožto v důsledku mírně pokročilého věku příslušník rizikové skupiny) pevně doufám, že ta správná česká (a většinově evropská, ale i asijská) strategie povede k mnohem lepším výsledkům a že těch obětí budou u nás nejvýše desítky.

Teď bychom se měli soustředit (podobně jako třeba Jižní Korea) na masové testování populace – tedy i lidí bez jakýchkoli příznaků. Tím by se odhalili i bezpříznakoví, ale přesto infekci šířící jedinci, kterých možná může být i většina. Pokud by se toto co nejrychleji podařilo, bylo by možno výrazně zvýšit účinnost současných karanténních opatření a postupně je omezit jen na lidi infikované a jejich kontakty. Byl bych moc rád, kdyby se k tomuto účelu využilo nabízených možností testování na přístrojově dobře vybavených akademických pracovištích, a to i navzdory možným formálním překážkám (absence formální akreditace takových pracovišť) – jsem přesvědčen, že při dobré vůli by to jistě šlo.

Samozřejmě, že pokud bychom takto více méně vymýtili virus v naší populaci, zůstala by velká většina zranitelná při následném zavlečení téhož viru z jiných, méně důsledných zemí. Optimisticky však doufám, že během několika měsíců budou již k dispozici nějaká účinná virostatika, a hlavně vakcíny. Muselo by se ovšem jednat o nový typ vakcín, založených nikoli na klasických oslabených či inaktivovaných virech nebo jejich klíčových proteinových komponentách, ale na bázi ribonukleových kyselin (RNA). Ty se dají vyrábět mnohem snáze a mnohem levněji. Zatím sice žádná taková vakcína nebyla schválena k běžnému použití, ale na jejich vývoji horečně pracují desítky firem, které doufají, že závod vyhrají a enormně zbohatnou.

A závěrem jedna poznámka:

Velmi se mi nelíbí kritika naší vlády (a zvláště premiéra) od některých opozičních (ale bohužel i koaličních) politiků. Myslím, že ve srovnání s většinou evropských zemí si v této výjimečné situaci vedeme dobře, a že vláda opravdu dělá maximum možného. Doufám, že vláda dobře zvládne i další obtížnou fázi – nápravu ekonomických škod vyvolaných epidemií a s ní spojenými opatřeními. Věřím, že se vláda nebude bát provést ono „kvantitativní uvolňování“ finančních prostředků („tištění peněz“ v objemu stovek miliard), které se tak osvědčilo v jiných zemích jako lék na hospodářskou recesi po roce 2008).

Takže – buďme optimisté a doufejme, že se tahle bouřka brzy přežene. A buďme rádi, že tenhle virus je desetkrát méně nakažlivý než spalničky a nemoc, kterou vyvolává, má smrtnost až dvacetkrátkrát nižší než mor.
Inu, jak my optimisté vždycky říkáme – zaplať pánbůh, že to není horší!

***********************************************************
Mírně odlišná verze tohoto textu vyšla 23.3.2020 v Lidových novinách pod názvem „Vedeme si dobře" a s podtitulkem "Snad správná česká strategie povede k lepším výsledkům než například ta šílená britská".