Vtipně psané blogové články pana doktora Honzáka čtu většinou s potěšením; skvělý byl např. jeho článek o tom, jak funguje placebový efekt, ve kterém mimo jiné velmi správně poukazuje na to, že tento mocný fyziologický efekt vědecká medicína nedoceňuje.

Vůbec se mi ale nelíbil např. jeho text z 1. dubna, který začíná zajímavě jakýmsi psychoanalytickým rozborem pohádky o princezně se zlatou hvězdou na čele, načež neobyčejně důvtipně plynule přechází do útoku proti spolku Sisyfos. Naváží se do něj proto, že systematicky kritizuje homeopatii a jiné nevědecké metody „alternativní medicíny“ a naopak trvá na „medicíně založené na důkazech“. Psychiatr dr. Honzák (absolvent Fakulty všeobecného lékařství UK z roku 1962) nejprve předvádí odvážný diagnostický vhled experta do kolektivní duše tohoto spolku odhalením, že „tiše závidí prostředky a možnosti Svaté Inkvizici“. Ano, jest tomu tak – jakožto člen onoho zlolajného spolku musím přiznat, že je to dokonce ještě horší, protože tiše inkvizici závidíme jen na veřejnosti, kdežto sami mezi sebou projevujeme tuto závist i velmi hlasitě! A samozřejmě doufáme, že již brzy ty kýžené prostředky a možnosti získáme!

Dr. Honzák se dále v čtenáři snaží vzbudit dojem, že Světová zdravotnická organizace používání homeopatie a jiných „alternativních“ metod ve svém strategickém dokumentu podporuje. Není tomu tak!!
Dr. Honzák se trochu trapně se otírá o název našeho spolku s poukazem na to, že onen mýtický Sisyfos byl odporný padouch (dr. Honzák přitom jistě ví, že název spolku má cosi společného se „sisyfovskou“ snahou bojovat proti bludům a šarlatánství; věřím, že význam a původ onoho adjektiva nemusím vysvětlovat a že skutečně, ale skutečně nevyjadřuje příchylnost k hnusným skutkům toho antického antihrdiny).

Pan doktor též říká:
„Oficiální český lékopis, soudruzi, obsahuje ve shodě s předpisy EU homeopatické léky a některé z nich ze zákona nesmějí být vydány bez lékařského předpisu.“ Nevím, jaké „soudruhy“ oslovuje (že by projev nějaké psychiatrovy ostalgie?), ale zdá se, že jím citovanou lékopisnou situaci považuje za jasný důkaz „nadplacebové“ účinnosti homeopatik; skutečnost je ovšem zcela jiná, jak je velmi srozumitelně vysvětleno např. zde. Pan doktor dále želí toho, že se u nás homeopatie nevyučuje, a že tudíž zaostáváme za „Evropou“ a končí vskutku obtížně pochopitelnou pasáží: „Chápu, že je nutné se zviditelnit, zejména když touha po moci je silný motiv, jen dost dobře nerozumím tomu, proč lidé, kteří nejsou blbci, se jako takoví chovají a pasují se na dědy Vševědy a strážce pravdy (zejména když o dané oblasti nemají jiné povědomí, než z Blesku)“. Překládám si to tak, že členové spolku Sisyfos mají podle pana doktora jakousi zbytnělou, leč neukojenou touhu po moci, chovají se jako blbci a v souladu s tím své názory na homeopatii opírají o studium Blesku (ve kterém jak známo byla publikována většina z těch desítek klinických studií potvrzujících placebovou účinnost homeopatik).

Ale dosti legrácek:
Jistě - nejen podle dr. Honzáka, ale i podle mě a ostatních přírodovědců a velké většiny lékařů homeopatie (podobně jako řada jiných „alternativních“ metod) funguje – a to jako PLACEBO! My „scientisté“ ale kritizujeme to, že homeopati tvrdí, že funguje nejen jako placebo, ale mnohem lépe, a to na základě jakýchsi principů dnešní „školometské“ vědě neznámých, pomocí nějakých „otisků informace“ ve vodě, případně na základě jakýchsi esoterických „duchovních“ principů. Zajímalo by mě, jestli je i dr. Honzák zastáncem těchto názorů přinášejících některým jedincům zisk Bludných balvanů, jestli např. věří (jako věřil např. guru českých postmodernistů a anti-scientistů prof. Zdeněk Neubauer), že pro účinnost homeopatik je podstatný technologický postup při jejich výrobě („potenciace“ - intenzivní protřepávání po každém ředění)?

Nechápu, proč mnoha lidem tolik leží v žaludku spolek, jehož naprosto dominantní aktivitou je odhalování všemožných šarlatánů, kteří zneužívají lidské hlouposti nebo nevzdělanosti a prodávají všelijaké zázračné léky proti rakovině, odrušovače “geopatogenních zón”, astrologické pomůcky a podobné nesmysly.

Samozřejmě, že pro všechny ty, kteří jsou finančně zainteresováni na konjunktuře šarlatánství, je Sisyfos trnem v oku. Bohužel se ale o tomto spolku opovržlivě vyjadřují i někteří intelektuálové a komentátoři (velmi recentně pan Kamberský v Lidových novinách), kteří odmítají „scientismus“ (t.j. standardní střízlivý přírodovědecký světonázor) a považují různé módní „alternativní“ směry za cosi „duchovnějšího“.

V případě dr. Honzáka se ale spíše nabízí možnost, že svůj článek napsal proto, že i on zatoužil po zlatém Bludném balvanu, aby v tomto směru dohnal třeba dr. Hnízdila.