Zemanobijci
Patřím mezi ty, kteří mají velké výhrady vůči Miloši Zemanovi. A to přesto, že souhlasím s jeho názory na vztahy k Rusku a Číně (i když některá jeho podlézavá extempore byla skutečně trapná), kvituji s uspokojením jeho v zásadě pro-EU orientaci, obdivuji jeho schopnost spatra pronášet při různých příležitostech smysluplné projevy. Jsem rád, že během svého prvního funkčního období napomohl k odstranění těžce zkompromitované pravicové vlády.
Vadí mi ale, že rád uráží své oponenty, že je malicherně mstivý a arogantní, že není schopen se omluvit za chybu (imaginární Peroutkův článek), že odmítá respektovat soudní rozhodnutí a že si dovolí ve veřejných vystoupeních používat vulgarity. Vadí mi i jeho extremistický postoj k uprchlíkům a muslimům. Mnohé jeho „bonmoty“ i činy (včetně nejnovějšího spalování trenýrek) jsou trapné a nehodné prezidenta. j
Je evidentní, že Miloš Zeman s velkou chutí úmyslně rozeštvává národ.
Ta nynější intenzivní „studená občanská válka“, která je do značné míry vyprovokovaná právě prezidentovým chováním, je mimořádně politováníhodná. A to zvláště proto, že odvádí pozornost od reálných a velmi vážných problémů naší společnosti.
Je ale nutno zdůraznit, že vinu za tuto situaci nenese jen prezident Zeman, ale stejně tak i jeho zuřiví odpůrci, kteří nepromarní jedinou příležitost okomentovat vzrušenými slovy kdejakou hloupost, kterou prezident pronese. Nechápu, že si tihle „zemanobijci“ (často intelektuálové!) neuvědomují, že vlastně prezidentovi pomáhají, že hrají jeho hru! Podporovatele M. Zemana ty jejich výlevy rozhodně nezviklají, ale naopak v nich utvrdí jejich vzdor vůči „pražské kavárně“!
Naprosto extrémním příkladem takového zuřivého zemanobijce je kolega bloger Stránský, který ve svém nedávném neuvěřitelně sprostém, hulvátském článku prezidentovi tyká („Miloši, ty blbče,“) a opakovaně mu hrubě nadává. Kdyby se podobným způsobem vyjadřoval některý diskutér pod blogovým článkem, byl by neprodleně smazán – jak je možné, že autorovi, který takto flagrantně porušuje etický kodex blogera, je něco takového tolerováno? Když čtu něco takového, trochu lituji, že už není trestným činem či alespoň přestupkem urážka prezidenta… Pane Stránský, klesl jste opravdu velmi hluboko, hanba vám…
Závěrem:
Jsem přesvědčen, že je potřeba snažit se spíše o „zasypávání příkopu“ v naší hluboce rozdělené společnosti. Komentátoři by neměli hystericky obden probírat různé Zemanovy či Ovčáčkovy výroky a činy, ale spíše je ignorovat, resp. pokud už to nemohou vydržet, komentovat je alespoň kultivovaně a slušně (třeba tak, jak to činí Jiří Pehe).
Vadí mi ale, že rád uráží své oponenty, že je malicherně mstivý a arogantní, že není schopen se omluvit za chybu (imaginární Peroutkův článek), že odmítá respektovat soudní rozhodnutí a že si dovolí ve veřejných vystoupeních používat vulgarity. Vadí mi i jeho extremistický postoj k uprchlíkům a muslimům. Mnohé jeho „bonmoty“ i činy (včetně nejnovějšího spalování trenýrek) jsou trapné a nehodné prezidenta. j
Je evidentní, že Miloš Zeman s velkou chutí úmyslně rozeštvává národ.
Ta nynější intenzivní „studená občanská válka“, která je do značné míry vyprovokovaná právě prezidentovým chováním, je mimořádně politováníhodná. A to zvláště proto, že odvádí pozornost od reálných a velmi vážných problémů naší společnosti.
Je ale nutno zdůraznit, že vinu za tuto situaci nenese jen prezident Zeman, ale stejně tak i jeho zuřiví odpůrci, kteří nepromarní jedinou příležitost okomentovat vzrušenými slovy kdejakou hloupost, kterou prezident pronese. Nechápu, že si tihle „zemanobijci“ (často intelektuálové!) neuvědomují, že vlastně prezidentovi pomáhají, že hrají jeho hru! Podporovatele M. Zemana ty jejich výlevy rozhodně nezviklají, ale naopak v nich utvrdí jejich vzdor vůči „pražské kavárně“!
Naprosto extrémním příkladem takového zuřivého zemanobijce je kolega bloger Stránský, který ve svém nedávném neuvěřitelně sprostém, hulvátském článku prezidentovi tyká („Miloši, ty blbče,“) a opakovaně mu hrubě nadává. Kdyby se podobným způsobem vyjadřoval některý diskutér pod blogovým článkem, byl by neprodleně smazán – jak je možné, že autorovi, který takto flagrantně porušuje etický kodex blogera, je něco takového tolerováno? Když čtu něco takového, trochu lituji, že už není trestným činem či alespoň přestupkem urážka prezidenta… Pane Stránský, klesl jste opravdu velmi hluboko, hanba vám…
Závěrem:
Jsem přesvědčen, že je potřeba snažit se spíše o „zasypávání příkopu“ v naší hluboce rozdělené společnosti. Komentátoři by neměli hystericky obden probírat různé Zemanovy či Ovčáčkovy výroky a činy, ale spíše je ignorovat, resp. pokud už to nemohou vydržet, komentovat je alespoň kultivovaně a slušně (třeba tak, jak to činí Jiří Pehe).